ČLÁNKY, ÚVAHY, GRAFY
Dějiny světa z hlediska Božího vedení a spásy
"Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista." Titus 2,11-13
Kliknutím výše na odkaz se symbolem vah se Vám otevře kázání P.Roberta Bakera, kde pomocí různých výpočtů ukazuje, že žijeme v době před koncem věcí. P.Baker jem zastáncem teorie vytržení před velkým závěrečným soužením, a to víme, že není přesně určeno, kdy k vyttržení dojde, může to být i někde uprostřed nebo až na konci doby soužení. Nicméně to nic nemění se na tom, že jeho výpočty na základě biblických proroctví jasně ukazují, že stojíme těsně nebo jsme dokonce už na začítku doby Závěrečného soužení. Vytržení je jisté, jen jeho realizace je někde mezi předzačátkem závěrečné sedmileté doby soužení a posledním dnem této doby. (< 8 let)
"Také zástupům řekl (Ježíš): „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ‚Přijde déšť‘ – a bývá tak; a vane-li jižní vítr, říkáte: ‚Bude vedro‘ – a bývá. Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas?" Lukáš 12, 54-56
Lidé dostali dost znamení, aby to poznali sezónu příchodu Krista. Věřící mají ho s radostí očekávat a nebudou překvapeni jako bude nevěřící svět. A v této době žijeme!
"Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán." Lukáš 17, 34-36
Vytržení je věc jedna, týká se to křesťanů, církve jako souhrnu pravých následovníku Krista, ne nějakých konkrétních denominací, praví věřící půjdou ke Kristu do oblak v proměněném těle, následujíce vzkříšené mrtvé věřící. Pro ten čas existují 4 teorie, ale všechny jsou spjaté se závěrečnou dobou soužení. Konec všech věcí je pak určen vícero proroctvími. Rámcově z Bible víme, kdy přijde v úvahu 2.příchod Krista na zemi, na Olivovou horu, to je věc druhá, musí nastat až cca po sedmi letech velkého soužení, po vládě Antikrista, kterou svým příchodem na Zemi ukončí a tím i lidské dějiny. Ne dříve, vláda Antikrista je předpovězena, ale o něco Bůh ji může zkrátit, protože by jinak všichni zahynuli, jak to říká Bible. Přesný čas si nechal Bůh ve své moci. Rámcový čas jsme dostali na vědomí a rozpoznání sezóny příchodu Krista naplněním stovek a stovek znamení a proroctví, viz úvodní stranu s odkazy na podrobně zpracovaná proroctví v pdf-ku..Při druhém příchodu Krista bude zachráněn židovský národ z obklíčení nepřáteli, kteří ho budou chtít zahubit. Pán Ježíš vše ukončí. Bible říká:
"V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize." Daniel 12, 1
4 velká období dějin lidstva - čtvero zamyšlení
Svět po pádu Adama a Evy se po jejich vyhnání Bohem z ráje prudce proměnil - stal se místem plným různých přírodních nástrah a nebezpečí, problémů a potíží. Avšak stále ještě byl ušetřen dalšího obřího kvalitativního pádu - uvrhnutí přírody a postupně i lidí do drsných podnebních podmínek po potopě a náhlé zejména zkrácení věku dožití člověka na méně než desetinu.
Po pádu Adama a Evy a vyhnání mimo ráj, již lidé museli mnohde tvrdě pracovat, aby se uživili. Také příroda už byla kvůli hříchu poskvrněná nebezpečenstvím - oproti ráji, kde se všechna zvířata projevovala mírumilovně, nikoho neohrožovala a nepožírala se v žádném potravním řetězci, všechna byla vegetariány, žádná neměla jed, tak to všechno po pádu prvních lidí do hříchu přestalo platit. Je tomu stále tak, jak to známe dnes - v přírodě se vyskytují šelmy, jedovatí hadi i jedovaté žáby, jedovatý hmyz, jedovatí členovci i nebezpeční mořští živočichové a také všude, kde je vlhkost, jsou potenciálním i reálným nebezpečím plísně, dávající vznik nebezpečným nemocem.. Také všude okolo nás se nacházejí okem neviditelné bakterie a viry, které mohou za příhodných podmínek vyvolat ta nejhorší onemocnění lidí i zvířat.
I jedovaté rostliny a jedovaté houby. Přemýšleli jste někdy o tom, kolik neznámých lidí asi zemřelo v bolestech třeba na otravu houbami v dobách minulých než lidé dokázali je roztřídit na jedovaté, na ty, kterým se musí vyhýbat a na ty jedlé, které mohou sbírat pro potravu?
Po kliknutí na obrázek hřibu ve sněhu se Vám otevře zajímavé video "Obří zimní hřiby ve sněhu. Jak najít hřiby v závějích? Hřiby 2020."
Přesto však tento padlý svět, ve kterém žili první lidé až po Noeho s rodinou, nebyl pořád tak špatný z hlediska přírody i tělesných darů člověku jako ten po potopě. Celý svět byl teplý, s tropickým a subtropickým podnebím, včetně polárních oblastí. Byl jako obří skleník, v kterém sice neprší, ale je v něm dostatečná vzdušná vlhkost, trochu podobně by s to dalo srovnat s klimatem podobným v Limě, hlavním městě Peru, má jedny z nejmenších srážek na světě, takřka tam vůbec neprší, ale přesto jsou tam tropické zahrady. Ovšem jen podobně, starý svět měl vlhkosti mnohem více! Ale nikde nebyla zima ani úporné až pro mnohé lidi nezvladatelné vedro, podnebí, jaké má například po většinu roku asijský stát Pákistán.
A lidé se před potopou dožívali kolem 800 let do necelé tisícovky, nejstarší člověk byl Metuzalém. Ale i tehdy v důsledku hříchu stárli a jednoho dne zemřeli. Ovšem po potopě, kdy přestal existovat ochranný vodní obal Země, se věk člověka silně zkrátil a celé podnebí i tvářnost Země změnily.
Ďábel, ukázal, že od počátku je lhář a pravdy v něm není, jak nám sděluje Bible, když Evě tvrdil - "Nikoliv, nezemřete, ale budete jako bohové". Hřbitovy po celém světě po 6000 let, které teď končí, jsou trvalým mementem této ďáblovy lži. Ale již za pár let bude celá Země jedním velkým hřbitovem, když Pán Ježíš ukončí lidské dějiny pod vládou zla na této planetě. Současně ale smrt bude poražená, neboť díky výkupné oběti Ježíše Krista budou vzkříšení navždy v novém, oslaveném, věčně mladém a věčně zdravém těle všichni zemřelí spravedliví, zbožní Židé a všichni praví křesťané stejně jako další lidé, kteří v Pána Ježíše uvěřili.
Genesis 10, 25 říká: "Heberovi se narodili dva synové: jméno jednoho bylo Peleg (to je Rozčlenění) , neboť za jeho dnů byla země rozčleněna."
V grafu vpravo vidíme jak vlivem pronikání UV záření na Zemi, která ztratila svůj původní vodní obal, se rychle zkracovala délka života lidí, a to pokračovalo - Izák se dožil 180 let, Jákob neboli Izrael už jen 147 let a Josef, vládce Egypta, už jen 110 let. A snižovalo se to dál.
Nejenže Bůh celosvětovou potopou odstranil všechny zvrácené lidi z povrchu zemského, zničil násilnické obry, ale jak vidíme na grafu, zkrátil délku života lidí. Bůh totiž věděl, že morální jednání lidí bude stále slábnout a zlo a krutost narůstat a tak proto tak zasáhl. A to ještě těch 120 let je jen proto pár vyvolených, kteří dbají na přírodní zákony a zdraví, pokud je to v souladu s Božím připuštěním nebo je-li to dokonce Boží vůlí, tak i bez vlastního přičinění. A tak nakonec Bible uvádí, že jedna generace trvá 70 let a je-li při síle, tak 80 let, a co je nad to, jsou výjimky, tedy ty, co jsou dále ve výborné kondici, neboť lidi ve stavu nevědomém, podobné živým mrtvolám, udržované jen moderními prostředky při životě, nelze do této skupiny výjimečných počítat. A i 70 let se jeví příliš z hlediska zla, co napáchali největší masoví vrazi dějin, jako Hitler, Stalin, Mao-cetung, Polpot a další jim podobní, z nichž se někteří ani té sedmdesátky nedožili a co stačili napáchat zla!. No umí si někdo představit, že by nějaký diktátor mající na svědomí desítky miliónů obětí za život trvající kolem šedesáti nebo sedmdesát let, žil tak dlouho jako lidé před potopou nebo první generace po potopě?
Naděje daná Bohem lidstvu jako celku a tím i každému jednotlivci však trvala dál, i za podstatně zhoršených podmínek.
Již při pádu Adama a Evy dal Vševědoucí Bůh jim zaslíbení o Spasiteli, o naději, že jednou tento svět bude opět obnoven do bezvadné krásy a lidé nebudou ani stárnout ani umírat.
A tak vlastně, tak jako teplé sluneční paprsky pronikají vzduchem při příhodu jara a oteplují ho, tak toto zaslíbení dávalo naději a radost dalším generacím zbožných lidí - Bohužel těch ale moc nebylo, jen pár lidí -jak máme v Bibli uvedeno - si předávalo Boží poučení, řídilo se jimi a uctívali Boha. Mezi nimi byl nejzbožnější Henoch, o kterém se můžeme dočíst, že chodil s Bohem. Byl tak poslušný a tak miloval Boha, že ho Bůh vzal sebou do nebe a byl prvním člověkem, který nebyl vystaven smrti. (pro ty, co se zeptají, jak se tak mohlo stát, když Kristus ještě nebyl na Zemi, nezaplatil tehdy před potopou za hříchy lidí, a jen přes Krista lze dojít k Otci. Uveďme, že i když zprávy v Bibli ohledně tohoto období před potopou jsou kusé, tak je jasné, že Enoch - již věděl o Spasiteli a věřil v něho, to vyplývá z toho zaslíbení. Tudíž přijal Krista už předem, a protože Enochovy cesty životem byly téměř dokonalé, a Bůh věděl, že jeho Syn Ježíš přinese lidstvu osvobození svým dokonalým bezhříšným životem, tak jen posunul v jeho případě to nanebevzetí o několik tisíciletí dříve, což je u Boha nic, neboť je v Bibli řešeno, že u Boha je jeden den jako tisíc let a jeden tisíc let jako jeden den.)
Lidstvo tak mohlo čekat na Spasitele, kdyby žilo až na malé chybičky vzorně podobně jako Enoch, nemusela být na Zemi potopa. Ale nežilo, zlo a nemravný život proti Božím přikázáním, zapsaných do srdcí lidí a také daných lidem v poučení prvních lidí, se rozmohl po celé zemi, k tomu všemu zlu ještě přiložili polínko padlí andělé, se křížili s lidmi a z toho vznikali obři, násilničtí vůči lidem. A proto Bůh se starým světem skoncoval, podobně jako může náhle přijít i výjimečně tuhý mráz, když už jaro začalo a kvetou stromy, a všechno ovoce pomrzne, tak světová potopa znamenala zničení starého světa se vším zlořádem, až na Noa a jeho rodinu skončení se všemi lidmi i s obry, také taková katastrofa znamenala tím, že Země ztratila teplý vodní obal Země, vytvářející skleníkový efekt, prudkou změnu přírodních podmínek na Zemi, náhlý vznik polárních zaledněných oblastí tam, kde byly doposud tropy a omezení tropických oblastí jen na pásy kolem rovníku. V důsledku prudkého klesání teplot rychle zamrzli například mamuti a tropická květena a v Antarktidě a na Sibiři, když po potopě po opadnutí vod se obnažily jejich mrtvoly po utonutí v potopě.. A tak zvířata zmrzla, aniž se rozložila, proto se v naší době občas najdou dokonalé nálezy zamrzlých mamutů ve věčně zmrzlé zemi, tzv. permafrostu, který nyní v čase před koncem světa místy taje a rozmrzá, v rámci všech anomálií jako znamení příchodu velmi brzkého příchodu Krista.
Svět po potopě pokračoval s rodinou Noa. Opět se historie opakovala, a povědomí se postupně vytrácelo a jen jaksi matně zůstávalo v srdcích velmi málo lidí. Lidé požehnaní velkou plodností se postupně ze tří párů Noemových synů velmi rozmnožili. Možná i Noe měl ještě další děti - popotopní, protože Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi." Genesis 9,1.7 A kromě původní rodiny se drtivá většina z nich usídlila v té nejúrodnější části, v deltě babylónských řek, kterou záhy objevili, protože byla poměrně blízko od Araratu.Po potopě začalo lidí na světě opět valem přibývat. V Genesis 11,1 čteme zajímavou charakteristiku lidstva v době stavby babylónské věže – „Celá země byla jednotná v řeči i v činech.“ Ale v jakých, že to nepotěšilo Boha? Ve špatnosti! Lidé této první země v deltě dvou velikých životodárných řek, kde byl kdysi i ráj, na Boha zapomněli, začala vznikat pohanská náboženství, protože člověk byla tak stvořen, že musí něčemu věřit, a když odvrhne pravou víru a pravého Boha, tak si naplní srdce a mysl falešnými náboženstvími, nastraženými ďáblem. Svět opět ovládla nevěra v pravého Boha, neposlušnost a porušování Jeho přikázání. Už cca za 100 let, v roce 2242 před Kr. začali lidé nevěřit Bohu, jeho slibu. Bůh tehdy po potopě slíbil, že už nikdy celý svět nezaplaví vodami potopy (Gn 9,11.15), jenže lidé nebrali Boží slova příliš vážně. (To samé se děje i dnes!) Chtěli si žít po svém, chtěli být nezávislí na Bohu. A tak ve své pýše stavěli babylónskou věž, aby už nemohli být v budoucnosti zaplaveni a ab\ se nemuseli bát Božích trestů. Aby se tím pojistili vůči Bohu, kdyby seslal novou strašlivou potopu, nebot vzpomínka na ni nemohla vymizet z paměti lidí, i když ji nezažili a máme na to svědectví v legendách všech původních národů i v zachovaných písemnostech těch starověkých. Navíc v době stavby babylónské věže ostatně žila ještě celá Noemova rodina, tedy přímí svědci. Babylónská věž se stala symbolem vzpoury. Bůh zasáhl tak, že lidem zmátl jazyky, místo jednoho jazyka dal jim jich mnoho, a tak si nerozuměli a většina se rozprchla do různých konců a věž zůstala nedokončená.
O světě před potopou a o potopě samé a také o jistém grandióznám projektu novodobé archy Noemovy jako kopie té původní si mlůžete poslechnout zajímavé video od kazatele Marka Foxe, když kliknete na obrázek jara.
A dále velmi podrobně, včetně vědeckých důkazů o existenci celosvětové potopy, v seriálu Věčná pravda, www.adresa je na první straně, je to na online stránkách https://svetloprozivot.proweb.cz/
VLEVO je obrázek babylónské věže, symbolu vzpoury lidstva proti Bohu, podle slavného malíře Brueghela, VPRAVO je budova Evropského parlamentu ve Strasbourgu. Klikněte na obrázek - otevře se zdroj s dalším info.
Již cca za 500 let po potopě si Bůh vybral Abrama, spravedlivého muže žijící v Babylónii, neboť tam se počáteční kultura nejvíce rozvíjela a pak v Egyptě, v úrodných oblastech Země, v deltách velkých řek. Dnes bychom mohli učinit takové malé přirovnání se západní a střední Evropou na jedné straně a Ukrajinou na druhé, co v Evropě dá námahu vypěstovat, tak na Ukrajině roste takřka samo a v mnohem větší míře, neboť je to jedna z několika málo obilnic světa, protože má černou sprašovou maximálně úrodnou půdu i vcelku dobré klima. A tak Bůh dal Abramovi pokyny, aby odešel do Kanánu a v něm jako praotcem Abrahamem začal budovat svůj vyvolený národ, z něhož měl vyjít Spasitel světa, v němž se měl jako vtělený narodit v Bohem určený čas Jeho věčný jediný Syn Ježíš žijící s ním v nebi od věčnosti. A pak se věci již daly do pohybu, pomalu, ale neúprosně - viz dějiny národ izraelského - a s plynoucím časem směřovaly k narození Vykupitele světa, kterého všichni zbožní Izraelité celá staletí očekávali. Blížilo se léto dějin tohoto světa, neboť na světě nebylo nic většího, nic úžasnějšího, nic více potěšujícího, nic krásnějšího, nic milosrdnějšího než právě ten čas, kdy vtělený Syn Boží Ježíš, který je svou podstatou jedno s Otcem, tedy Bohem Synem,( tehdy ale ve smrtelném v lidském těle), chodil po zemi a žil mezi námi. Matouš 1, 23 "Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘." Dal nám příklad svým dokonale bezhříšným životem, vykoupil nás svou smrtí a utrpením a a za svého života v době své misijní služby rozdával maximální radost, a to nejen na prvním místě darem evangelia, jak získat věčný život, ale stal se také požehnáním pro všechny trpící, nemocné a postižené, kteří se sním setkali. Dokonce křísil i mrtvé, navracel slepým zrak od narození, odstraňoval neodstranitelné - zdeformované tělo bylo vmžiku bez deformací. lidé těžce postižení malomocenstvím byli v mžiku zdrávi, umírající setníkův sluha v mžiku jeho na rozkaz z dáli se uzdravil, a mrv dcera Jairova stejně jako mládenec z Naimu nebo jeho přítel Lazar vstali na jeho rozkaz z mrtvých.Bylo to jak to Bible sama nazývá - "léto milostivé". Uvažovali jste někdy tom, jak by byl nepředstavitelně krásné se setkat s Ježíšem v jeho době, kdyby člověk měl to štěstí, že by v té době žil anebo se mohl podívat byť na jediný den do minulosti? Potkat ho s jeho učedníky třeba na březích Genezaretskho jezera nebo-li Galilejského moře (nebo také Tiberiadského jezera, všechno jsou to název pro stejné jezero), kde se Ježíš za svého života často pohyboval kázal zástupům, a dokonce se po něm plavil s učedníky. Anebo v Jeruzalémě, kde mimochodem dodnes se nalézají schody, po níž chodil Ježíš, stejně jako Zeď nářků, kolem níž chodil. To je hlavní důvod, proč se tolik křesťanů touží podívat se za svého života do míst svaté země, kde chodil Ježíš z svého pozemského života. A desítky miliónů křesťanů i zvědových nevěřících turistů již tato místa navštívila.
Kdy kliknete na obrázek s čápy na hnízdě, symbolizující léto, otevře se Vám video - grandiózní velkofilm Evangelium podle Matouše, s celkovou délkou přes 4 hodiny, je to film o životě Božího Syna, našeho Pána Ježíše Krista tu na zemi, o jeho mládí, misii, učení, zázracích, smrti i vzkříšení i krátkém pobytu na Zemi po svém vzkříšení než odešel k Otci do nebe a lidem o letničních svátcích seslal na Zemi utěšitele, Ducha Svatého. Maximálně doporučujeme! Píši zde úmyslně o té délce, protože radím, naplánovat si předem na to čas, shlédnout buď celé, nebo na dvakrát, minimálně po hodině, tedy dělit maximálně na 4 díly, ale nemá smyslu kouskovat to po malých částech, nedá to pak ucelený pohled a tříští to zážitek. A pokud kliknete na obrázek Genezaretského jezera jen kousek výše, otevře se Vám jiný velkofilm o Ježíši Kristu, kratší, v délce přes hodinu, rovněž výpravně natočený, ale je vhodný nejen pro dospělé, ale i pro děti. Je to ten film, který se promítal v devadesátých letech lidem, když se změnou firemního štítu režimu byla povolena evangelizace.......
Zde vidíme fotografie 4 míst v Izraeli, Svaté zemi, kde za svého života často Pán Ježíš pobýval . Schody blízko Getsemanské zahrady, kde je dnes poblíž chrám sv.Petra v Gallicantu, nahoře Getsemanská zahrada, kam často chodil, kde ho i zatkli. Některé z tamějších olivovníků ho pamatují. Genezaretské jezero - neměnný mlčenlivý svědek jeho přítomnosti. Prostřední fotka vpravo ukazuje severní břeh Genezaretského jezera, kde Pán Ježíš zázračně dal najíst více než 5000 lidí. A vpravo dole cesta, po níž chodíval z Na-zareta do Kafarnaum.
A když kliknete na obrázek té cesty z Nazareta do Kafaurnaum, otevře se vám video z Izraele WALKING IN THE FOOTSTEPS OF JESUS - Biblical Israel Ministries & Tours, kde sledují místa, kudy chodil Ježíš. Nemá dabing, ale zde to nevadí, názvy vidíte a více ani nepotřebujete. A po kliku na obrázek chrámové zdi, kolem níž Ježíš chodil, seotevře další video o místech v Izraeli, Following the Messiah (Po stopách Mesiáše): Episodes 1-5, kde chodil a pobýval Ježíš, je v angličtině, ale je možno si tam nastavit autmatické titulky v českém jazyce. Pod následujícím obrázkem je kratičké video - ukázka místa na břehu Genezaretského jezera, kde Pán Ježíš uvařil snídani.
Tak jako den postupně jde k večeru, tak i vrcholné léto trvá jistou dobu, pak se ochlazuje, a blíží se podzim, zhoršení všech přírodních podmínek, a tak podobně promítnuto do lidské společnosti spjaté s křesťanstvím, tak ještě po odchodu Ježíše Krista do nebe nějakou dobu církev po svém zrození Bůh nedovolil ďáblovi žádné velké zátahy na věřící lidi, církev jako celek se nerušeně rozrůstala, kvetla, učení se zakořeňovalo, i když mnozí jednotliví apoštolové křesťanství, zejména všichni učedníci až na Jana, zemřeli mučednickou smrtí. Bůh chránil mladý rozrůstající se výhonek, aby zmohutněl a pevně zakořenil. To ovšem s obrovskou nelibostí sledoval ďábel, který se snažil církev zničit, a tak postupně formoval církvi mocné nepřátele. Ďábel poštval proti křesťanství římskou moc v podobě některých zvrhlých císařů, kteří žárlili na jim neznámého Boha, nazírající na Něho jako na svou konkurenci, která je zbavuje v očích lidí božství, neboť sami se prohlašovali za bohy na zemi a vyžadovali božskou poctu, kterou jim ovšem křesťané nemohli a nechtěli skládat, neboť to odporuje 1.příkázání. Římský císař měl titul "Dominus at deus" - tj. Pán a bůh. Ti rozumní jenom nesli titul a víceméně chápali, že jsou jen lidmi, ti nerozumní vyžadovali božské pocty a tak nastalo kruté pronásledování. To byla první ďáblova zbraň, kterou ďábel vrhl od světa proti evangeliu, neboť nic nenávidí dábel více než zprávu o spasení a a v důsledku toho záchranu lidí, protože bojuje o každou duši. Mnozí křesťané byli hrůzně umučeni podobně jako o staletí později inkvizicí, ne za všech císařů, ale za některých morálně zvrhlých, s agresívní povahou a bez soucitu s řádnými občany, jako byl Nero, Domicián, Dioklecián atd.
Ale ďáblovi to stejně neprospělo, čím více se snažil, čím více jich zahubil, tím více křesťanů narůstalo, vznikla veliká podzemní církev v celé římské říši. A tak ďábel pochopil, že na to musí jít jinak, vrhl do světa svou druhou mocnou zbraň, falešné křesťanství, které vytvořil silným znečištěním původní pravé křesťanské církve. Věděl, že když se křesťanství stane státním náboženstvím, že se stane módní formální záležitostí, a protože skutečných křesťanů v poměru k pohanům v římské říši, i když jejich počet narůstal, bylo relativně málo, tak věděl, že jakmile ta nevěřící masa zahltí církev, aniž bude mít skutečnou víru, že původní, mravně a věroučně čistou církev zcela postupně zdeformuje, zpohanští, vytvoří falešné učení, nedávající spásu lidem a to přece ďáblovi vždy jde, aby zabránil lidem ve spasení. Samotnému Bohu se totiž pomstít nemůže a tak chce alespoň zničit co nejvíce jeho dětí. A povedlo se mu, tentokrát byl na 99% úspěšný! Na 1260 let (538 po Kr.-1798 po Kr.), přesně jak předpověděl dávno prorok Daniel, už cca 500 let před 1.příchodem Krista, svět ovládla ta nejtemnější síla dějin, středověká římskokatolická církev, jejíž absolutní moc trvala až hluboko do novověku. Církev se proměnila na nejdéle trvající a největší výdělečný podnik dějin. Zahubila odhadem cca 100 miliónů zbožných lidí, kteří chtěli následovat Krista, například četli Bibli, která byla pro laiky pod trestem smrti zakázána, kteří chtěli žít čistě nebo dokonce chtěli církev očistit a vrátit jí pravé Kristovo evangelium, jako třeba u nás Mistra Jana Husa a husity. Bůh ale zaslíbil, že nikdy nebude křesťanství ďáblem zcela zničeno, a tak po celá staletí vznikaly v různých národech skupinky morálně čistých křesťanů řídících se Biblí, ty ovšem církev nemilosrdně vyvražďovala, neboť jí šlo o moc, kdyby totiž lidé četli Bibli, poznali by, jaké je pravé evangelium, krása charakteru Boha a Jeho syna a poznali by, že církev učí něco jiného a jak je církev zneužívala.
Římskokatolická církev začala svou kariéru už v římské říši, když se stala státním náboženstvím, dábel si moc dobře uvědomil, že k tomu, aby infiltroval a postupně zahubil pravou církev, musí to zařídit odshora a tak učinil ďábelský zázrak přímo císaři a ten pod jeho vlivem učinil nejprve z pronásledovaného křesťanského náboženství církev rovnocennou ostatním církvím a zakrátko pak nadřazenou jako státní náboženství, situace se o 100% otočila. Všichni po vzoru císaře a jeho dvora se stávali křesťany, aniž měli skutečný zájem o jejich učení a způsob života. Dále se drželi pohanství a svou drtivou početní převahou postupně vytlačili církev skoro všechno správné a dobré a naopak vnesli do ní pohanské myšlení, zvyklosti, symboly i obřady. Už zakrátko, jak se stalo křesťanství dominantním, změnili Boží desatero, byli zvyklí na neděli, na den uctívání Slunce, ne na Boží sobotu. Také uctívání různých model přenesli z pohanství do křesťanské církce, ze soch římských bohů se stali křesťanští svatí. A protože uctívání model Bůh výslovně zakazuje ve Svém Desateru přikázání, tak to přikázání, týkající se model, jednoduše vypustili a protože jim pak jedno chybělo, tak to poslední rozdělili na dvě. A tak se mnoho křesťanů místo jen k samotnému Bohu modlí k Panně Marii, různým mrtvým lidem, které papež prohlásil za svaté atd. Neděle jako sváteční den je plodem pouze lidské svévole a vzpoury proti Bohu kdežto sobota je Bohem určený sváteční den, který bude - jak je psáno v Bibli - věčně slaven v nebi a na nové Zemi.
A tak již za dvě století od r.538 církev měla absolutní moc a sledovala jiné cíle než výchovu lidí k pravému křesťanskému životu a spásu lidí, šlo jí jen o moc a prospěch z toho plynoucí, svou kariéru začala vyvražděním tří okolních národů, které se nechtěly poddat pod její absolutní vládu. A pak už to pokračovalo stále stejně, celý středověk i další 3 staletí v novověku vraždila zbožné a přemýšlivé lidi, je to napsáno i v Bibli, že bude tato moc "hubit svaté Nejvyššího". Církev prodejem odpustků realizovala tak výnosný obchod bez něčeho hmotného, prodávala tak vstupenky do nebe v takovém rozsahu, že z toho tonula ve zlatě, zatímco lid podrobených zemí žil v nesmírné bídě v chatrčích většinou o hladu, neboť jejich poslední tvrdě vydělaný grošík sezobl farář na odpustky, neboť hlásali, že jinak přijdou lidé do pekla, když si nekoupí odpustky a celý život je tak neustále strašili pekelným ohněm a po smrti někoho ještě vydírali jejich příbuzné, aby platili na zádušní mše, které jejich blízkým zemřelým prý pomohou dostat z očistce, kde trpí, do nebe, přitom se v Bibli o žádném očistci nic nepíše, naopak se píše, že smrtí, každé rozhodování končí v den, kdy člověk zemře okamžikem smrti, v ten moment je vše rozhodnuto, podle toho, co si zaživa zvolil, kde stráví věčnost, zda půjde navždy od nebe a bude žít věčně nebo půjde raději do pekla a po vykonání trestu pak zemře navždy. To ale lidé nesměli vědět, a dokud Martin Luther nepřeložil Bibli do národního jazyka, národy jako celek nic nevěděli o pravém učení Ježíše Krista o jeho charakteru a byly vedeny jen k modloslužbě a k uctívání papeže, jenž se prohlašuje zástupcem Boha na Zemi, který má vyšší než lidskou podstatu a jehož rozhodnutí i Bůh uznává a přijímá, tedy se považuje být více roven Bohu než lidem.
AA tak církev zabíjela pomocí své organizace známé jako svatá inkvizice miliony lidí jak jednotlivce tak různá pravá křesťanská hnutí, organizovala vojenské tzv. křížové výpravy, jako například protio českému národu, což byl protestantský národ, kde například z několika set kostelů ve středních Čechách byl jen jeden katolický a ostatní byly protestantské, a žoldnéřská sebranka ze všech evropských katolických zemí naverbovaná za odpustky za všechno možné a dovolení drancování vtrhla v podobě několika křížových výprava do Čech a na Moravu. I když bohužel nakonec temné síly zvítězily, protestantský duch národa se jim ani pod násilným tlakem reformace nikdy docela vyhubit nepodařilo. Ve Francii zase katolická církev zorganizovala výpravu proto katarům známou jako "křížová výprava proti albigenským", více si o tom přečtete v seriálu Věčná pravda, kde také je zmíněno svědectví o naprosto zvrácené morálce a krutosti velitele této výpravy nejen vůči jinověrcům, zbožným křesťanům,. které byl poslán vyvraždit, ale i ke svým vlastním souvěrcům, katolíkům, když vraždili obyvatele od města k městu a jeden mu podřízený velitel se zeptal, jak má v boji odlišit mezi sebou v městském obyvatelstvu, které nebojuje, mezi ženami, dětmi a starci - katary od katolíků! Více v seriálu. A když kliknete na obrázek symbolizující podzim uvidíte krátký film o katarských hradech v krajině. Podobně to bylo v Itálii, kde se zbožní lidé ukrývali vysoko v Alpách. A to byl ten symbolický nevlídný podzim církve, od její infiltrace až po krutou zimu, jako symbol krutého pronásledování zbožných lidí po celé Evropě a ve všech katolickou církví ovládaných zemích, po celém světě, kam patří i Jižní Amerika, a kus Severní Ameriky, cela střední část a Mexiko k tomu. Krutý středověký čas, duchovní i tělesný úpadek, analfabetismus, primitivnost, zákaz hygieny, všudypřítomná špína pronásledování léčitelek a koček a až na výjimky zaručená smrt v mládí, většinou do třiceti let, život národů se octl v době temna a nastalo pronásledování skoro všech vzdělaných, přemýšlivých, výjimečných nebo zbožných lidí a jejich upalování a mučení jako čarodějnic a čarodějů, jen aby lidé se neprobudili. A odmítání hygieny, zejména zapovídání koupání, pronásledování léčitelek a koček, které hubily myši a krysy roznášející pomocí blech mor, zaručovalo, že lidé umírali většinou za pár let, co dospěli, v docela mladém věku, rozhodně dříve, než by leccos mohli pochopit, a tak průměr byl kolem 28 let. A nakonec došlo ke skutečným obřím pandemiím, kdy v důsledku církví řízeného drtivého vyhubení koček prý dle papeže Inocence převtělených čarodějnic, se rozšířil černý mor v celé Evropě, který vybil až třetinu všeho evropského obyvatelstva, protože vybitím koček neměl už kdo hubit hlodavce. A blechy stejně jako vši, myši a krysy byly ve středověku všude běžné, není divu, když ulice více připomínaly špinavé stoky a skládky odpadků než cokoliv jiného. Pravověrná katolička Isabela kastilská, španělská královna, slepě poslouchající církev, hrdě prohlásila, v životě se koupala jen dvakrát, při narození a před svatbou. A v téže zemi - jak je zaznamenáno v análech inkvizice - i jednu mladou dívku, katoličku, nebyla to pronásledovaná Maurka ani Židovka, jen za to, že si každých 14 dní měnila prádlo a prala je. A nám Čechům upálili na hranici v Kostnici i zbožného a vzdělaného rektora Karlovy univerzity, M.J.Husa, jen proto, že výzýval k nápravě mravně zkažené církve! Stejně jako jeho žáka Jeronýma Pražského. A další a další.
Byla to krutá zima dějin. Napoleon, jako nástroj Boží vůle přinesl dějinné oteplení tím, že skončil s touto mocí papeže, než se postupně, jak se píše v Bibli, církvi podařilo tuto smrtelnou ránu zahojit a od r.1929 Lateránskou smlouvou s fašistickou Itálií se dostat opět postupně k moci, zatím ještě ne absolutní. Právě po r.1798, kdy padla absolutní moc církve, přišla na křesťanský svět tři veliká Boží znamení, více o tom viz náš seriál Věčná pravda. Podle Božího zaslíbení, alespoň početně malá pravá církev, tj. zbožní lidé přežili tuto hubící sílu, všemocnou římskokatlickou církev, jak v malých tajných skupinkách skrytě v katolické Evropě, dále na protestantském severu, který z důvodu tvrdého klimatu nebyla schopná církev ovládnout a také ve formě malých křesťanských církví v muslimských zemích, kde pokojně přežívali skoro dva tisíce let, i když se nerozmnožovali mimo vlastní rodiny, neboť islám zakazuje proselytismus, ale nebyli yvstaveni inkvizici ani vyhubení (až téměř do konce minulého století, do doby vzniku teroristických skupin v různých zemích, zejména zločinného IS v Sýrii, Iráku a v Boko Haram v Nigérii, neboť klasický islám má příkaz chránit lid Knihy, jak muslimové nazývají křesťany. A když zima má brzo skončit, nastává oteplení tak se to střídá, zima, jak jak lidé říkávali, "bojuje s jarem o svou vládu", tak podobně v obrazném přirovnání vývoje křesťanství a ďáblova boje proti němu došlo mocí Boží k mohutnému oteplení, po pádu absolutní moci za napoleonské doby a poté, k rozvoji biblických společností, přeložením Bible nejprve do mnoha a postupně do všech národních jazyků, aby každý mohl poznat pravdu. Již na konci 18. století a zejména na začátku 19.století vznikaly nezávislé biblické společnosti a spolky, nové církve, jako třeba Církev adventistů, řídící se jen Božím slovem a žádnými lidskými výmysly dávaných do škatulky tzv. slovního podání nebo do škatulky tzv. tradice, kam se může zařadit všechno. Tradice nic nemůže ospravedlnit ani zdůvodnit, tradice jsou na světě různé, například v Indii bylo tradicí po celá staletí a ještě se i mnohde to přes zákaz vlády už v předminulém století děje, že se upalují vdovy. Můžeme vraždění pravých křesťanů římskokatolickou církví po 1260 let například ospravedlnit tím, že to bylo už před ní celá staletí tradicí zavedenou v římské říši některými císaři?
A i dokonce ještě 100 let po porážce papežství, kdy toto bylo zbaveno Napoleonem absolutní moci, viz níže, v souladu s římskokatolickou tradicí po 1260 let, s tradicí absolutní moci, prohlásilo, že má právo na absolutní moc a papež se tím ve svém encyklickém dopise z 20.června 1894 - podobně jako středověcí papeži - prohlásil za zástupce Boha na Zemi a tím se troufale postavil na roveň Bohu.
V 19.století vznikaly a se rozvíjely nejrůznější vědy, nastal pokrok ve všech oblastech života, je to století velké průmyslové revoluce a zcela nových společenských vztahů, rozvoj vzdělanosti, národy už nebylo možno udržovat ve tmě, francouzská revoluce, i když byla ateistická, otřásla starými pořádky, zlomila moc, tedy zvůli církve a šlechty a poté, co císař Napoleon nechal zajmout papeže a odvézt do Francie, církev už nemohla být věznitelem těla i ducha lidí. Napoleonská doba přinášela pokrok v celé Evropě, u nás v Rakousku-Uhersku již předtím začal uvolnění a reformy osvícený císař Josef II., který zrušil neužitečné církevní řády a ponechal jen ty, které se zabývaly i něčím praktickým, například vedly školy nebo nemocnice.
Lidé už se nemuseli bát římskokatolické církve, mohli z ní vystupovat, aniž by je mohla prohlásit za kacíře a upálit, a tak vznikaly všude další protestantské církve, Bible už nebyla lidem nepřístupná, ale nově vzniklé biblické společnosti ji tiskly po desetitisících a statisících a pomáhali lidem jí rozumět, nastala velká náboženská svoboda, jen lidé zaměstnáni v povoláních spojených se státem, jako jsou úředníci, soudci, učitelé a další, museli být nadále jen katolíci, protože tehdejší státy, až na ty, co nebyly již dříve pod mocí katolicismu, byly úzce spjaté s katolickou církví. To se ďáblovi vůbec nelíbilo, protože věděl, že když by to tak nechal, že postupně by skoro všichni uvěřili v Krista a jemu utekli z jeho moci. A tak vrhl po pronásledování, infiltraci a opět pronásledování pravých křesťanů falešnými, novou mocnou zbraň proti Bohu a křesťanům, ateismus, s ním spjaté ideologie komunismu a fašismu, obojí zločinné ideologie, které berou lidem jakoukoliv duchovní svobodu, protože nenávidí Boha, a pochopitelně i tu fyzickou.
Ateismus měl za cíl udělat z Vládce všeho, z Všemo-houcího Boha pohádko-vou bytost a zcela zničit víru v pravého Boha, zejména křesťanství a jeho základ - židovství. Bůh na to odpověděl a nechal na svět zrodit se lidi s vynikajícím obdarováním, geniální vědce, převážně nositele Nobelových cen v těch vědních oborech, o které se falešně nejvíce opíralo nové ďáblovo náboženství, ateismus, neboť i ateismus je náboženstvím, ale falešným souhrnem vybájených poznatků bez důkazů nebo stojící na falešných důkazech, je to ucelená, lidmi vymyšlená ideologie, bez reálného základu, Bohem je jim vývoj, konečnou zánik, proto jeho heslem je "Užijme, co můžeme, na nikoho a na nic nehleďme". A tito geniální křesťanští vědci nebo i původně ateističtí vědci, kteří ale měli a mají smysl pro poctivou vědu, objevili důkazy o stvoření (a stali se křesťany), vyvrátili evoluční teorii právě na poli přírodních věd, o které se falešně opírala, neboť právě přírodní vědy dokazují stvoření a Boha, jsou těch důkazů tisíce, můžete se podívat na stovky hlavních důkazů v seriálu Věčná pravda, z toho po úvodních dílech je zde na začátku tohoto 64-dílného seriálu více dílů o vyvrácení evoluční pohádky, uvedené důkazy o stvoření a samozřejmě ty důkazy najdete na mnoha jiných stránkách na internetu, např.kreacionismus.cz a další. Ale v onom seriálu je jakýsi jejich hlavní souhrn, pochopitelně ne zdaleka úplný. I dnes je na světě v současnosti několik tisíc věřících vědců, z toho asi 500 významných vědců stojících na straně Boha a jejich přínos vědě spočívající v objevu něčeho významnějšího je asi 500:1 v poměru k těm co hlásají evoluci. Evoluční teorie nejenže nepřispěla k vědeckému pokroku, ale naopak mu škodí, zatímco úspěchy věřících vědců jsou trvalé (viz článek https://genesisera.cz/kreacionisticky-prinos-vede/)
Vědecké důkazy o vyvrácení evoluční pohádky a současně důkazy o stvoření, tedy existenci Boha, Jeho Syna a pravdivosti Bible, jsou tak mocná Boží zbraň, že žádný člověk, který nepatří mezi tu velkou skupinu ateistů, který vědomě nechce následovat Krista kvůli tomu, že nechce zanechat svůj svévolný a bezbožný způsob života, nemůže pod tíhou vědeckých důkazů odmítnout pravdu o existenci Boha a Jeho stvořitelského díla, stvoření vesmíru, světa a všeho v něm, všeho neživého i živého, včetně člověka. Ateismus hned využil ďábel k boji proti Bohu a křesťanům.
A tak jak zima a jaro spolu bojují vždy nakonci vlády zimy, tak po 19.století, kdy došlo k symbolickému oteplení, století míru až na jednotlivé epizody, století náboženské svobody, hned zakrátko po přelomu století se svět začal otřásat ve svých lidských zákla- dech; v tomto následném, posledním celém staletí dějin světa, ve dvacátém století, století dvou strašných válek s desít-kami miliónů obětí a stejně tak krutých genocid, ať už za jejich trvání či mimo ně, ďábel podnítil zlé lidi, své služebníky k těm nejhorším zločinům. Když sečteme odhadovaný skutečný počet obětí jak obou světových válek, bolševické revoluce, komunistických revolucí a obětí následného jimi řízeného teroru a neslýchaných genocid, stejně jako i dalších invazí do jiných zemí a občanských válek jimi vyvolaných, dospějeme zcela jistě ke čtvrt miliardě zbytečně zmařených lidských životů a proto 20.století, poslední celé století před příchodem Krista, můžeme zcela jistě označit jako Krvavé století. A nyní přichází poslední, za to nejhorší záchvěv zimy, návrat velkých mrazů, opět obrazně, podobně jako v přírodě se to tak i nejednou stalo, například pamatuji jednou v únoru bylo tak teplo, jindy v březnu na konci zimy se dalo již skoro koupat, ale jiný rok trvaly mrazy a vysoká sněhová pokrývka až za polovinu dubna, tedy hluboko do kalendářního jara, když předtím bylo velké oteplení. Ďábel, když padly, až na malé enklávy, zjevně násilné diktatury nebo alespoň jejich nejhorší formy a v některých ateistických státech došlo k oživení víry v Boha po znovunabytí náboženské svobody, vymyslel pro svět globalismus, ideologii, která má podřídit celý svět jedné světové vládě, na čele s Antikristem, jak říká Bible. Antikrist ovšem nejenže nebude mít s Bohem nic společného, ale naopak bude nejbližším a nejoddanějším spoupracovníkem ďábla na Zemi. A bude činit všechno to nejhorší proti Božím služebníkům a Židům a všem, kteří se nebudou chtít dát jím zotročit dobrovolně. Dnes nenajdete kazatele z řad těch, kteří se zabývají eschatologií (záležitostmi konce časů a 2.příchodu Ježíše Krista, který by se nedomníval, že Antikrist již je více let dospělým člověkem a že zakrátko vystoupí na veřejnost. Je veřejně známo, že za vládami národních států stojí mnohdy další mocné síly, ketrým lidé i novináři říkají různě, jsou tvořeny těmi nejbohatšími a nejvlivěnjšími lidmi, dolarovými multimililiardáři, samozřejmě ne všemi, Američané tomu říkají Deep state, celosvětové se jejich organizace a ideologie označuje Nový světový řád, jiní je označují jako ilumináty nebo zednáře nebo jako od Boha odpadlé Židy, což ale není přesné, protože jednak nejsou všichni ti mocní původem Židé a také to svádí k házení všech Židů do jednoho pytle, tedy i občanů státu Izrael a u neznalých lidí vede k antisemitismu, což je pro věřícího nepřípustné, jelikož Židé jako celek jsou stále a navždy budou, jak říká Bible, Božím vyvoleným a milovaným národem a my, pohané, tedy nežidé, jsme byli spaseni jen z nich. Vždyť Boží Syn jako vtělený člověk byl Žid a též všech jeho sedmdesát učedníků, včetně těch 12 nejbližších. Pravý křesťan miluje Židy. Tím se ovšem myslí Židé jako národ i jednotliví v Boha věřící Židé a ne ta malá část ateisticky zaměřených Židů, kteří se utápí v miliardách a v Boha vůbec nevěří a podle Něho se neřídí, kteří jsou jen etnickými Židy, ne Židy vírou v jednoho Boha a řídící se jen Starým zákonem. Ale zpět k Antikristovi - je dokonce dost možné, že je jedním z těch lidí, kteří jsou již nějak politicky známí, jen má zatím jen regionální moc a ne celosvětovou. Bible o něm dává celou řadu poznatků. Ovládne všechny národní státy a pod různými záminkami silně omezí občanské svobody, až dostane národy jako celek i všechny jednotlivce tvořící jejich lid pod úplnou kontrolu. Bude vyžadovat naprostou poslušnost a dojde k rozdělení občanů na různé kategorie s nestejnými možnostmi, což se už leckde začíná dít. Bible říká, že duch Antikrista již bude dloho působit předtím, než on sám vystoupí.
ProtPřijdou obrazně kruté mrazy, jako mimořádný a poslední výkyv, a pak už bude jen věčné jaro a léto s příchodem Pána Ježíše. Ty kruté mrazy jako symbol soužení, jaké dosud nenastalo od počátku světa, představuje právě vláda předpovězeného Antikrista, jehož duch je všude, jeho stěžejním projevem je popření všeho tradičního, všeho co řekl nebo ustanovil Bůh. S jeho nástupem se začne odvíjet posledních sedm let existence tohoto světa!
Zavede pak čipy na vysoké technologické úrovni pro všechny, které jsou už dávno známé, a v některých zemích už se dávno používají, například v některých velkých bankách a nadnárodních společnostech už si jejich zaměstnanci nechali implantovat čipy pod kůži do svého těla . A až se zruší hotovost jako hmotné peníze, tedy bankovky a mince, tak pak budou občané států už plně pod kontrolou vlád pod mocí Antikrista, všechno, co nakupují, prodávají, všechno bude kontrolované, a pak už bude snadné vyměnit platební karty za čip vložený přímo do těla, buď na pravou ruku nebo na čele u vozíčkářů, třeba pod záminkou, že karty lidé ztrácejí, že je pohodlnější mít je jako součást těla, že už nebudou muset mít plno karet, ani platební ani osobní doklady, jako je občanský průkaz, zdravotní karta, řidičský průkaz, že vše bude hned po ruce, žádné nošení x dokladů, žádné nošení klíčů, žádné ztráty, maximální pohodlí, kontrola dětí kvůli bezpečnosti, atd. a k tomu třeba dostanou na začátek různé velké benefity, třeba zdarma větší částku peněz, jak se to dělá už teď při různých nabídkách služeb, zboží a finančních produktů. Jen mávnou rukou a nákup se z čipové karty sám zaplatí. Stádovité masy bez víry v Boha na to skočí. Na čipu bude uložené všechno o každém člověku, včetně přístupu k jeho účtuTam budou všechny údaje o občanovi, dokonce i zdravotní záznamy, které tak budou ohroženy běžným prolomením se do různých online schránek, konec lékařského tajemství, což se děje i u nás, zaváděním elektronické zdravotní karty pod různými zdánlivými neb i skutečnými, ale nepodstatnými výhodami. A tak bude všechno o každém známo, a také bude možné snadno pomocí různých přijímačů člověka ovlivňovat, jeho vůli a už teď platí, že v zemích, kde je zaveden tzv. sociální status, musí Vám přes kartu schválit všechno, i jízdu autobusem, a když se nezdáte a máte v systému zanesené od nějakého úředníka něco negativního, tak vám jízdenku neprodají. Vše je a bude řízeno elektronicky. A tak vůle a svoboda jedince bude slábnout dál, až zeslábne tak, že jednoho dne přestane existovat. a samozřejmě, tak jak se dá zablokovat kterákoliv samostatná platební karta, tak i tento čip, a pak si už nikdo se zablokovanou kartou nic nekoupí ani nezaplatí povinné platby a to vede ke ztrátě majetku i základních jistot. Kdo nebude poslušnou loutkou, tak se ho to bude týkat, protože to říká neomylné Boží slovo:
"A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest." Zjevení Janovo 13, 16-18
Číslo 666 je symbol Antikrista.
Antikrist již brzo převezme moc nad zemí, pod sebou bude mít deset vládců jednotlivých regionů, na něž je svět rozdělen. V souladu s ostatními biblickými proroctvími i událostmi a znameními můžeme ho očekávat již v nejbližší době, letos nebo narok. Začne odbíjet posledních sedm let tohoto světa. Zda budou praví křesťané vytrženi do nebe před jeho zjevením nebo až za jeho vlády nebo na jejím konci, přesně nevíme, ale rozhodně víme, že Antikristovým převzetím moci nad tímto světem, tedy jen minimálně omezenou vládou satana, začne na tomto světě soužení, jaké svět dosud nepoznal, protože ještě nikdy ani dosud ta nejhorší událost, 2.světová válka, se netýkala všech lidí ani všech kontinetů a zemí. Svět dle Bible, neomylného Božího slova, kromě zničení všech pozitivních stránek života Antikristem, bude plný soužení, jaké svě ještě nepoznal. Bude bez křesťanství, jedna vláda, jedna měna, jedno světové řízené hospodářství, s malým celkovým počtem lidí, redukovaným lidstvem, s masou nemajetných pracujících na této světové vládě závislých lidí, bez půdy a jen s malou horní vrstvou všemocných, bez střední třídy, která vymírá už teď v důsledku obrovských ztrát způsobenými zaváděnými lockdowny a násilným uzavíráním obchodů kvůli novému druhu chřipky - kovidu. A k zavedení tvrdé diktatury, ke společenským katastrofám z ní vyplývajícím stihne Zemi i celá série katastrof jako projev Božího hněvu. Bible důrazně varuje:
„Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem.
A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.
Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“
Zjevení Janovo 14, 9-12
Vidíte, co Boží slovo říká - nebrat čip - protože to vlastně znamená se nechat patentovat satanem, protože mít v sobě jeho zařízení, navíc ovlivňující tělo a zejména mysl, znamená to se stát jeho vlastnictvím, patentovaným výrobkem s jeho vloženým zařízením. Tak to chápe i lidské soudnictví, že když něco využívá něčí technlogii, má na tom autor svůj podíl. Přijetí čipu znamená uznat Antikrista za svého pána a odmítnout definitivně Boha! A také je nutno žít, jak si Bůh přeje, podle jeho přikázání, jak se sluší a patří na každého následovníka Ježíše. Odmítnutí čipu je nutnou podmínkou vstupu do Božího království a štastného věčného života v přítomnosti samotného Boha. Ale není dostatečnou! Odmítnout sice čip, ale jinak nepřijmout Ježíše jako Spasitele a nežít podle Božíchb přikázání samo o sobě nezakládá právo na spasení a na vstup do nebeského království. Nutno být pravým křesťanem, znovuzrozeným, který miluje Boha a činí jeho vůli! A kdo činí jeho vůli, žije tak, jak se to Bohu líbí a samozřejmě odmítne i čip!
Ježíš Kristus všechna Otcova přikázání po celý čas svého života na zemi pečlivě dodržoval a proto se nikdy nedopustil žádného hříchu. Proto mohl zaplatit svým utrpením a svou smrtí za naše hříchy, nesl trest místo nás, neboť trestem za hřích je smrt. Ptal se lidí, přikázání znáš? A aby si je lidé ještě více pamatovali, shrnul je do dalších vět - "Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!‘ Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není.“ Marek 12, 29-31
První část vyjadřuje vztah k Bohu, že děláme, co ustanovil vzhledem k Němu, tedy to jsou přikázání 1 až 4, musí se brát ta původní, pravé Desatero, ne to falešné, středověkou církví pod vlivem satana změněné i něco vynechané. Pravá přikázání jsou ve většině Biblí, závisí jaká církev je reviduje, musí tam být napsáo jasně sobota, ne opis - den sváteční, světíme sobotu, a to vynechané, protože nemáme mít žádné modly, kdežto katlická církev má plno svatých a Pannu Marii jako nebeskou královnu a ke všem se modlí, ačkoliv má se člověk modlit jen k Bohu. Ta druhá část říká, jak se mají lidé chovat k jiným lidem. To jsou přikázání 5 až 10. Přikázání budou dodržována navždy, jsou Boží normou a i tu sobotu máme potvrzenou v Bibli. Izajáš 66, 23 "O každém novoluní, v každou sobotu, přijde se sklonit veškeré tvorstvo přede mnou, praví Hospodin."
To, že Pán Ježíš řekl, že je Pánem nad sobotou a že je sobota učiněna pro člověka ne člověk pro sobotu, není myšleno tak, že by ji člověk nemusel doržovat, ale naopak, musí ji doržovat, Pán Ježíš se jen ohradil proti nesmyslným lidským nařízením, které Jeho Otec Bůh nepřikázal, například že v sobotu se nesmí dělat dobro a někoho uzdravit nebo pomoci zvířeti v ohrožení života.
Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ Jim pak řekl: „Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhne ho hned i v den sobotní?“ Lukáš 14, 3+5
Farizejové Ježíše nenáviděli proto, že neuznal jejich autoritu jako nadřazenou nad tu Boží, že jimi vymyšlené nesmysly ignoroval, místo aby jednal jako oni, aby jejich autoritě vzdával hold a tu Otcovu měl jako druhořadou. Ježíš jim již předtím vytýkal, že nedělají, co mají a naopak dělají, co nemají. On jim nastavoval zrcadlo a oni Božího Syna si představovali jinak, někoho podobného, jako byli sami, ne někoho, kdo se jim odváží něco vytýkat, nevede lid k poslouchání jich a žárlili také na jeho oblibu u lidí. Proto ho neuznali jako Božího Syna, i když dobře věděli, že nikdo nemůže uzdravovat od narození slepé nebo dokonce křísit mrtvé, kdyby nebyl z Boha. Nechtěli ho totiž poslouchat! "To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň." Jan 5, 18 (znesvěcoval - tedy neuznával jejich nařízení, ne ta Boží)
A proč farizejové vydávali tolik různých nesmyslných nařízení, dokonce byla v sobotu stanovená i maximální počet vzdálenost, kam až smí jít, aby to nebyla práce. Jednoduché, čím více nařízení, tím více moci nad lidmi, možnost větší šikany, tím více obav lidí, tedy i poslušnosti a s tím i jejich moci a zisků! S tím je spojená i větší prohnilost režimu, už Cicero řekl že "Ve státě, kde je nejvíc zákonů, je také nejvíce špatnosti!"
Ježíš jasně řekl - přikázání se musí dodržovat! "Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane." Matouš 5, 18.
( Malápoznámka: Tu na zemi se m usí dodržovat všechna, nepomine ani čárka, jak říká Pán Ježíš, na nové Zemi pomine pár slov, tedy jak je vyjádřeno čárek, hebrejské písmo je víceméně z čárek, a to, že třeba někdo nepožádá ženy jiného, protože, jak Pán Ježíš řekl, lidé budou všichni jako andělé v nebi, tedy jen vzhledem budou mužem nebo ženou, jak byli na zemi, ale tělesnými funkcemi budou univerzální, bezpohlavní, ne už muž nebo žena, nebude tam žádný sex, ani rození dětí, tedy odpadá i jakákoliv teoretická možnost s někým hřešit, i když tam už hřích nebude, ale toto už odpadne, nebot není potřeba vyžadovat ani deklarovat dodržování něčeho, co stejně už není možné. Ovšem tím se počet přikázání nezmění, jde jen o tu manželku, manžela, ostatní v tom přikázání zůstává, stejně jako ta další, každý tam bude mít svůj osobní majetek atd, to říká sama Bible)
"Kdo říká: ‚Poznal jsem ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy." 1. Janův 2, 4
"Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal." 1. Janův 3, 6
"Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích." Matouš 7, 21
Ale ať je s dobou vytržení jak chce, ať je před soužením, cca v polovině soužení, v posledním roce soužení nebo až na samé konci doby soužení, jsme stejně již každopádně velmi blízko, pořád se pohybujeme na jednom krátkém časovém úseku, už i deset let života přeběhne rychle, natož teprve pouhých sedm let. A dobu určuje proroctví o fíkovníku, o 7 tisíciletích, největší proroctví dané Židům v novozákonní době, proroctví Ozeáše, o slibu Pána Ježíše v podobenství o návratuza 2 tisíce let, stejně jako i naplnění znamení proroctví jako ukazateli konce, a další a další, všechny jasně směřují do jednoho bodu s tím, že přesný den ani hodinu neznáme, jak je řečeno v Bibli, ale jak řekl Ježíš sám, sezónu jeho návratu mohou a mají křesťané poznat, pro ně nebude příchod našeho Pána překvapením jako pro ty ostatní, zejména pro ateisty!
Přijetím Ježíše Krista za svého Pána přejdete do věčného života na nové znovuobnovené zemi do své rajské krásy. Ať už ještě "stačíte zemřít" před příchodem Pána Ježíše Krista a budete jím vzkříšeni nebo výjimečně jako mnozí z této poslední generace neokusíte smrt a budete při Kristově příchodu proměnění, vaše pozemské tělo se v čase potřebném pro mrknutí oka změní v dokonalé oslavené mladé a zdravé věčné tělo. Budete, pokud se stanete upřímným a skutečným křesťanem, tak či onak již zakrátko žít ve věčně mladém, věčně zdravém dokonalém proměněném těle v nebi a pak později na pohádkově krásné nové Zemi ve věčném štěstí se svými spasenými blízkými při fyzické přítomnosti Boha. Pán Ježíš slíbil: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky." Jan 11, 25-26
Tento třetí svět již bude definitivní, bude dokonalý beze stopy zlých věcí, ať ze strany přírody, lidí nebo s postupujícím časem, a bude trvat navždy! Bible rozlišuje tři světy, první je již minulostí, druhý končící přítomností, a třetí blízkou budoucností.
DEFRAUDACE BOŽÍCH DARŮ
" Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy.
Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha,
budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.
2. Timoteovi 3,1-5
Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to maximálně směšné, co mnozí lidé dokáží vymyslet za nesmysly, aby za ně vyhodili peníze, které vlastně defraudují Bohu místo aby je distribuovali potřebným, jak Bůh určil.
Mnozí bezbožní lidé už nevědí, jak by se sebe upozornili. A jak by rozházeli - mnohdy za úplné nesmysly - přebytek peněz. Například Francouzka Corinne z městečka Brive la Gaillarde při své svatbě si pořídila vlečku dlouhou 277 metrů, kterou za ní neslo 500 lidí, jinak by se zablátila a roztrhala o dlažbu. Na této vlečce pracovalo stovky hodin celkem 10 švadlen. Závěr - nekřesťansky založená nevěsta bez soucitu vyhodila tisíce eur za něco, co je úplně k ničemu a k ničemu nesloužilo ani nikdy k ničemu nebude, co bude ležet smotané v balíku někdfe ve skříni, než to po čase někdo vyhodí. Jen aby nakrmila svou pýchu, aby se zviditelnila ve městečku. Kdyby měla obyčejnou vlečku, která by se netáhla celým městem, tak by se na její svatbu neseběhli občané celého městečka, byla by to běžná svatba jako desítky podobných před ní i po ní. Sobecké ego nevěsty, charakterově nevychovaného a nevyrovnaného duševně nedospělého děcka, které si chtělo zvýšit své nekřestanské ego a vůbec neuvažovalo, že by za ty peníze se mohlo zachránit několik dětí od smrti z hladu a podvýživy, které by mohly léta chodit do školy, získat nějaké vzdělání a vymanit se z největší bídy slumů.
Mnoho takových má svatbu v kostele, ne však kvůli Bohu, věřící pro cizí lidi jsou právě ten jediný den, kdy mají obřad v kostele, ale kvůli parádě. Stejně tak vyhodí další soustu peněz za další nesmysly místo aby dali velkou částku peněz pro potřebné. Inu, sobec vidí jen sebe, sobec nezná a ani nechce se uskromnit, protože jeho pýcha mu říká, že jeho život je cennější než život nějakého trpícího člověka, to jsou přece jeho peníze, co je mu po nějakých potřebných!! Raději, než by někomu pomohl, nakupuje spoustu krámů, které později vyhodí, boty a oděvy na párkrát použití jen pro jednu sezónu, drahá auta, plno zbytečností, chce žít na vysoké noze, spoří "na generace", aby se dle svého mínění "zajistil", užívá si drahých zábav, jezdí na drahé dovolené několikrát za rok a za oběd v restauraci dá více než by stačilo na výživný oběd po celý měsíc pro jedno hladovějící dítě v nějaké zemi třetího světa po celý měsíc!!! Co na tom, že jen dětí umírá hladem denně ve třetím světě několik desítek tisíc! Na chudé nemyslí, Boží vůli neplní. To však nemění nic na tom, že jednoho dne stane před Božím soudem a za své jednání bude odsouzen. V Bibli v Matouši 25, 40 je uvedeno: "Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘" Sobci je to jedno, ignoruje potřebné stejně jako Boží slovo, on zná jen já, já, já! Krista zapírá, nicméně to nic nezmění na skutečnosti, že jednoho dne se bude před Bohem zodpovídat ze svých činů. Pán Ježíš řekl v Matouši 25, 40: "Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘"
Moudře uvažující člověk, ketrý bere Boží slova vážně, se jimi také řídí! Žije skromně a s čistým svědomím, že se snaží plnit Boží vůli, co mu jeho síly stačí. Ví, že jednoho dne bude jeho správa Božích darů mu udělených přesně posouzená!
Po kliknutí na níže uvedené tlačítko se vám otevře uvedená strana, sjeďte do části Geniální proroctví a podobenství, kde Pán Ježíš popsal, jak se mu bude každý člověk zodpovídat, jak využil k prospěchu ostatních lidí, zejména chudých, dary a prostředky, které od Boha dostal svěřeny a které mu Bůh umožnil získat nebo vydělat.
POMOC BOŽÍ
Žijeme v době konce, bezprostředního konce, neboť doba soužení je otázkou jen několika let a my žijeme těsně před jejím začátkem, před začátkem vlády Antikrista a tedy blizoučko před návratem Božího Syna, našeho Pána Ježíše Krista. A v roce 2028 vyprší nejzazší doba pro konec poslední generace - 80 let od vzniku Izraele. Důkazů prostřednictvím splněných proropctví a znamení jsou stovky. Svět se v této době konce doby konce bude doslova obracet vzhůru nohama, stíhán sériemi katastrof a krizí včetně závěrečných ran. Ale své věrné, než nastane jejich vytržení, Búh maximálně podpoří - vždyť už na začátku Bible v knize Exodus 20 slibuje: "Prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají." Ex 20,6" Nebo "Budou proti tobě bojovat, ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“ Jeremjáš 1, 19 "Sám Hospodin půjde před tebou, bude s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě; neboj se a neděs.“ Deuteronomium 31, 8 A tak by se dalo pokračovat........ Ukažme si nyní praktický a nepopiratelný případ související s nejhorší válečnou událostí z moderních dějin, jak Bůh pomáhá svým věrným právě ve dnech nejhorších.
Zde bude jakési stručné, ale doplněné pojednání o sérii zázraků a zařízení, které učinil Bůh, aby zachránil křesťany od atomového pekla v Japonsku v srpnu 1945. Podrobně, ale ne úplně (zde je rozšíření o hirošimskou ochranu). je těmto zázrakům a podrobně věnována část 50.dílů seriálu "Věčná pravda".
ZÁZRAKY A BOŽÍ ŘÍZENÍ SPOJENÁ SE TŘEMI JAPONSKÝMI MĚSTY.
S každým místem, kam dopadla nebo měla dopadnout atomová bomba, byl spojený Boží zázrak nebo Boží řízení na ochranu křesťanů. Ta města byla tři, za prvé Hirošima, za druhé Nagasaki, kde v obou bomby skutečně vybuchly, a za třetí Kokura (dnes součást souměstí Kitakjúšú) . Toto město, kde se nacházela největší křesťanská komunita, uniklo Božím řízením a jedním přímým zázrakem navíc celkem 3 krát atomové smrti, Bůh zasáhl, protože bylo primárním i sekundárním cílem. Podrobněji o tom v 50.díle seriálu Věčná pravda. I vojenští odborníci USA přiznali, že neexistuje přirozené vysvětlení zázraku nad Kokurou.
V Nagasaki - zde Bůh rovněž zapůsobil tak, že ačkoliv svržená bomba byla ještě větší, než hirošimská, počet obětí byl podstatně menší než v Hirošimě. Bůh zahalením města a pak náhlým pootevřením štěrbiny na kraji města tím určil, kam má bomba dopadnout, a tak se její síla zčásti roztříštila o svahy sevřeného údolí Urakami. V prefektuře Nagasaki bylo nejvíce křesťanů v zemi a i v samotném městě bylo dost křesťanů. Také mnoho lidí i křesťanů, opustilo tehdy město po svržení první bomby na Hirošimu, a část již předtím po útocích klasickými bombami, zejména ženy s dětmi, lidé se báli dalších náletů, protože se na kraji města mimo jiné nacházely velké zbrojní závody. Přesto však by při dopadu na hlavní částbyly následky mnohokrát horší a tomu Bůh zabránil. Více o tom v 50.dílu seriálu Věčná pravda.
j
Také v Hirošimě Bůh předem zasáhl na ochranu křesťanů.
Hirošima se stala obětí prvního výbuchu atomové bomby užité ve válce dne 6. srpna 1945 a nikdo si v Japonsku do té doby neuměl představit účinky jaderných zbraní. A tak se Japonsko, spojenec fašistů, nechtělo vzdát, armáda chtěla raději obětovat milióny lidí, nejen USA vojáků, tak dokonce i svých, neboť plánovali čelit invazi prý do posledního muže! Naštěstí ohrožený svět v čele s USA bojující proti vražedné fašistické koalici měl zbraň, která mohla svou ničivou silou zapůsobit na krutý a válkychtivý japonský národ. Město Hirošima bylo pro americkou armádu primární cílem, a to hned z několika důvodů: leželo v příhodné rovinaté lokalitě sevřené horami, která znásobila účinky jaderné bomby a i když to bylo civilní město, patřilo mezi ty, které bylo stategickým místem pro japonskou armádu, protože bylo současně válečnou základnou - nacházel se zde rozsáhlý vojenský komplex včetně důležitého přístavu, ponorkové základny, letiště, 2.generální velitelství japonské armády, muniční a zásobovací sklady a řada zbrojních závodů.
Zde bylo křesťanů v celkovém počtu méně než v Kokuře nebo v Nagasaki, ale přece jen zde byla komunita křesťanů a to dokonce členů církve adventistů, církve, řídící se přesně Biblí, tedy lidí obzvlášť Bohu milých. Nebylo jich mnoho, celkem s rodinami dvě až tři stovky. 3 nebo 2 dny před atomovým útokem úřady v Hirošimě obvinili všechny tyto adventisty z podpory nepřítele (církev adventistů byla původem a je největší v USA, s kterými Japonsko válčilo) s tím, že je s okamžitou platností vypovídá z města, ti protestovali, hájili se, ale úřady byly nemilosrdné, adventisté měli dovoleno vzít si jeden kufr a rozkaz okamžitě opustit město, na což hned úřady dohlédly. A tak tyto cca dvě stovky lidí doputovaly den před svržením za Hirošimu do jednoho údolí kus za městem, zde strávily v přírodě noc. Druhý den po probuzení hirošimští adventisté seděli dále v tom údolí na místech, kde strávili noc, a přemýšleli, co budou dělat dál, kam půjdou. A pak uslyšeli z dáli onen strašlivý výbuch, který celé město doslova proměnil v trosky, v město mrtvých a těžce zraněných. A tak jim Bůh zachránil život tím, že nechal zvízězit ty fanatické hirošimské úředníky, kteří nenáviděli křesťany nad těmi rozumnějšími, nechal volný průchod jejich nenávistnému rozhodnutí a jeho neprodlenému vykonání! Zlo vůči adventistům zamýšlené obrátil v dobro pro své věrné!
JEDINĚ BŮH DOKÁŽE OBRACET ĎÁBLEM A JEHO POMOCNÍKY ZPŮSOBENÉ ZLO V DOBRO!
,Hirošima, město ležící na sedmi řekách, je dnes moderní město, které doslova povstalo z popela a trosek. Epicentru nejbližší stavbou, která atomový výbuch přečkala, byla železobetonová konstrukce Průmyslového paláce, dnes nazývaný Atomový dóm, nacházející se pouhých 160 metrů od epicentra výbuchu. Málo se píše o tom, že tento bývalý Průmyslový a pak prefektorální palác je stavbou českého architekta a stavitele Jana Letzela, velkého propagátora česko-japonských vztahů. Třípatrová secesní budova s točitým schodištěm a skleněnou kopulí byla slavnostně otevřena 5. srpna 1915 a původně sloužila jako výstavní síň obchodních produktů. Přesně za 30 let jeho železobetonový skelet přečkal i atomový výbuch.
však tragédií bylo, že Jan Letzel, který se v roce 1923 vrátil z Japonska, kde cca za 15 let postavil mnoho budov s použitím nových technologií, začal kvůli nešťastné souhře okolností po velkém zemětřesení v Japonsku v roce 1924, kdy pár budov to nepřečkalo, o svých stavbách pochybovat, měl deprese a rok nato zemřel v ústavu choromyslných ve věku pouhých 45 let. Jak je obecně hloupé, nejen nekřesťanské, nechat se ovládat pocity méněcennosti v jeho případě ukazuje jasně fakt, že právě jím postavený Průmyslový palác v Hirošimě byl široko daleko jedinou stavbou, která kvůli železobetonové kostře přečkala i atomový výbuch! Toho se ale stavitel Letzel nedožil!
Zato Japonec Tsutomu Jamaguči, jediný člověk, který byl oficiálně uznán jako přeživší po obou útocích atomovou bombou na Hirošimu a Nagasaki, zemřel až ve věku 93 let v roce 2010. Jeho zajímavý osobní příběh rovněž najdete v 50.díle seriálu Věčná pravda - https://svetloprozivot.proweb.cz/dukazy-o-stvoreni-vyvraceni-evolucni-pohadky-historie-sveta-pod-bozim-vedenim-krestanstvi-proroctvi-doba-konce-spaseni-atd. Celkem bezprostředně v Hirošimě tehdy zahynulo na 140 000 lidí, dalších 70 000 v Nagasaki. Avšak, a to je jádro článku, tyto japonské zázraky a Boží řízení opět dokazují, že náš Bůh je nejen všemocný, ale také milosrdný a pomáhá svým věrným, nejen včera, ale i dnes a i v budoucnu!
KONEC DOBY MILOSTI
ŽIVOT NA TÉTO ZEMI JE BOHEM URČENOU ZKOUŠKOU, v níž každý člověk, který byl nebo je schopný rozhodování, každý, který kdy žil nebo žije, jakéhokoliv rasy, původu, sociálního postavení nebo majetkové situace, se svobodně rozhodl nebo rozhodne o tom, kde stráví věčnost. Je to jen zkouška charakteru, v které buď uspějete nebo ji nesložíte. Nic mezi tím a žádné opakování!
Každý člověk má od Boha určitou dobu milosti, která ale po různě dlouhé době končí. Po jejím skončení nelze už změnit strany. Konec doby milosti nastal a nastává v životě lidí po celé věky dvojím způsobem a nyní, ve velmi blízkém čase, těsně před návratem, nastane ukončení prvních dvou skrze třetí a to naráz, hromadně, pro všechny žijící lidi.
Tedy - kdy nebo čím končí Boží milost?
1.smrtí
V okamžiku smrti nelze už změnit strany, buď člověk patří Ježíši Kristu nebo ďáblu! A protože nikdo neví, ať je starý nebo mladý, kdy zemře, proto je tak rizikové odkládat přijetí Krista, zahrávat si na hraně propasti! Proto Bible varuje, aby člověk neodkládal obrácení se ke Kristu! Odkládání je nebezpečné nejen kvůli riziku náhlé smrti, ale i pro slábnutí vnímání hlasu Svatého Ducha.
2. momentem, když člověk přestane slyšet hlas Ducha Svatého. Duch svatý se snaží působit na každého člověka, ale Bůh nikomu nebere svobodnou vůli, jak se píše v Bibli, jen klepe na dveře srdce člověka. Proto se v Bibli píše, že duch Svatý říká: "Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru." Židům 3,7-8 Pokud člověk takové volání nepřijme a neobrátí se k Bohu skrze Jeho syna Ježíše Krista, nečiní pokání a pokračuje ve svém bezbožném životě, ve svých bezbožných skutcích, jeho srdce jakoby "tvrdne" neboli Boží hlas slyší stále slaběji, až ho přestane slyšet, to jsou lidé, co už nemají svědomí a dostanou se do stavu neodpustitelného hříchu. Charakter člověka se v důsledku celé série špatných nebo dobrých rozhodnutí a odpovědí na jednání a slova jiných je už tak ustálen, že už nemůže dojít ke změně. Charakter došel ke svému dozrání. Člověk se stále mění. Záleží však na tom, k jakému obrazu! Zda k obrazu Krista nebo obrazu ďábla! V naší době, právě v závěru dochází, jak říká Bible, dochází k urychlování tohoto zrání. Perfektní srovnání se spoustou důkazních citací z Božího slova uvádí světově známý kazatel David Shin ve svém nejslavnějším a geniálním, Duchem Svatým inspirovaným kázáním Close of probation https://www.youtube.com/watch?v=XxQ3U3pht48, s českým dabingem https://www.youtube.com/watch?v=Ai2ISwy204s
Konec doby milosti aneb kdy se zavřou pro nás dveře do "Nebeského KRÁLOVSTVÍ"?!? - David Shin. V tomto brilantním kázání srovnává možnost změny charakeru k formování betonu. Podobně jako charaketr má dvě formy, tvarovací a tuhou, kdy už nelze jeho tvar měnit. STAČÍ KLIKNOUT NÍŽE.
Proto je naprostým nesmyslem a falešným argumentem následující známá úvaha, kterou vymyslel ďábel se svými služebníky, aby v očích lidí zdiskreditoval spravedlnost Boží i morální hodnotu křesťanství. Mnoho neznalých nevěřících mu sedne na lep a oni nepřijmou spasení.
Mladý kluk, člen odboje, komunista, byl zastřelen ve 2.světové válce gestapem při přestřelce. Jako nevěřící přijde do pekla. A hledá tam Hitlera, kvůli kterému k válce a ke všem těm hrůzám došlo. Jenže Hitlerovi se povedlo utéci na poslední chvíli letadlem z obklíčeného Berlína, v bunkru zabili a spálili jednoho z jeho četných dvojníků. Prožil několik dalších desetiletí v Jižní Americe a ve stáří nakonec přijal Ježíše. A tak se dostal do nebe. Zastřelený odbojář zvolá: "Jaká to nespravedlnost, ten, který nechal zabít a umučit v koncentrácích milióny lidí, další desítky miliónů zahynuly jeho vinou ve válce a stovky miliónů lidí byly válkou posiženy a jejich rodiny a štěstí rozbity, tak je v nebi. A já, který jsem nikoho nezabil, a naopak jsem pomáhal bojovat proti zlu a pro pravdu a dobro ztratil i život, jsem v pekle!" - Toto by pohoršilo každého Bible neznalého člověka a takovéto podobné historky působí křesťanství u nevěřících mnoho škody a odrazují je od něho. Ale vyspělý křesťan ví, že je to jen ďáblova pomluva, že to není možné! Tak jak to je?:
Za 2.světové války by se našlo dost formálních křesťanů, co jen praktikovali náboženské zvyky a s Kristem nechodili a i ateistů, ať už komunistů nebo politicky nezařezených, kteří v Boha vůbec nevěřili, ale - ať už žili v různých zemích - vedli takový ten slušný život- pracovali, nekradli, vycházeli s lidmi v okolí slušně a dokonce pomáhali v boji proti fašismu, což je mnohdy stálo život. Zemřeli a tím skončili na straně nespasených, určených k věčnému zahynutí, pokud se výjimečně před smrtí ve svém duchu neobrátili a pokud by vůbec k tomu měli možnost, neboť ve válce mnohdy smrt přichází náhle. Jenže Bůh je pánem života a smrti, bez Jeho vůle nebo připuštění ďábel nikoho zabít nemůže (to Bible zdůrazňuje na vícero místech). I ateista, který náhle zemřel, měl už ukončenou dobu milosti, ať už dříve nebo smrtí. Bůh ale dává každému dostatek příležitostí, On jediný zná všechno, všechny myšlenky, činy, okolnosti života každého člověka, a tak On jediný to může spravedlivě posoudit a každému vyměřit podle svobodného rozhodnutí každého člověka. Každému se dostává potřebné mnžství milosti, i když spasení nepřijme. Ovšem doba milosti skončí u mnoha, možná i většiny lidí, už dlouho před jejich smrtí. Ďábel si je ještě používá než se jich zbaví. A to je případ Hitlera. Jindy zase Bůh jim se odmění za nějaký i dobrý skutek, protože království nebeské nedostanou a už jim skončila doba milosti. V žádném případě nemohl vrah miliónů lidí, jako byl Hitler, slyšet ještě hlas Ducha Svatého, protože už dávno měl uzavřenou dobu milosti. Ta se uzavřela po prvních sériích zločinů, ať už realizovaných nebo ještě na papíře, při psaní jeho zrůdné knihy, to my lidé, přesně neznáme, kdy to bylo, zato výsledek je zde zjevný i lidem. Stal se monstrem, jedním z nejhorších lidí na zemi, jedním z nejvýkonějších ďáblových pomocníků. Uzavřením doby milosti byl jeho charakter ustálen a už se nemohl změnit, proto také se už nikdy ani kdyby se dožil sta let, nemohl k Bohu obrátit, byl ve stavu neodpustitelného hříchu. Tak dlouho v mládí zavrhoval Boží hlas a napomínání, až je přestal slyšet. A tak k žádné takové strašlivé nespravedlnosti, že by Hitler byl v nebi, zatímco jeho oběti v pekle, nemůže dojít. Ovšem mnoho z jeho obětí, z těch miliónů lidí, skončili v pekle, ale to je výsledek mnoha jejich rozhodnutí, ne války. A ještě poznámka - dokud nebude udělán DNA test, nelze vůbec - podle pramenů a několikerého svědectví - kdo ty rúzné prameny četl, ví - vyloučit Hitlerův útěk z Berlína. Ale naopak, Hitler byl jednak zbabělec, dále měl mnoho dvojníků a existuje svedectví o jeho odletu i s novomanželkou a i několik svědectví i fotky z pobytu v Jižní Americe. A Stalin ani neměl zájem na odhalení pravdy a ani ty možnosti ji se 100% jistotou zjistit, protože po válce vyslýchaný personál mohl být snadno sám oklamán, takže ani drastickými násilnými metodami, u Stalinovy tajné policie obvyklých, nemohli z lidí dostat informace, které oni sami neznali. A už v té době teorii o Hitlerově sebevraždě většina lidí nevěřila. Ani Stalin jí nevěřil a dokonce jak dokládá nedávno odtajněná zpráva, věděl proč, měl oprávněné důvody věřit, že Hitler utekl z Berlína. Ale pár pozemských let navíc nic nemění na jeho věčném osudu věčnho zániku a dlouhého tomu zániku předcházejícího utrpení v pekle, než bude zničen i s duší, tedy přestane existovat.
Pamatujte na to, že Bůh je absolutní Spravedlnost! Nikdy se nemýlí, protože je Vševědoucí! A vše, i přes ďáblovi tolerovanou vládu po určených 6000 let, má pod kontrolou, nic se nemůže vymknout z Jeho moci proti Jeho vůli, protože je Všemohoucí! A protože je také absolutní Dobro a Láska, dává každému člověku tolik milosti a tolik nabádání, kolik potřebuje. To, že většina lidí Boha odmítá, je jen jejich rozhodnutí, protože dávají přednost svévoli a zlu. Bůh nikomu nebere svobodnou vůli a zlo je v ďáblově režii až na výjimky jako jsou časné Boží tresty.
A najdou se i tací, kteří troufale chtějí obojí, dělat si na této zemi, co chtějí, bez ohledu na Boží věčné zákony a přitom se i dostat do nebe, a tak si říkají, obrátím se, až budu starý, ještě, dokud jsem mladý-á mohu si užívat všeho jinak zakázaného, mám čas se omezovat. Jakto dopadne, asi správně tušíte! - Jejich doba milosti se jejich nebo Božím rozhodnutím uzavře! Zvláště v této době, kdy se urychluje závěr všech věcí.
3. na konci dějin, v němž se právě nacházíme, může kdykoliv dojít ke skončení doby milosti HROMADNĚ pro všechny nespasené.
Je to moment, kdy Ježíš vyjde ze svatyně, kdy přestane přijímat prosby lidí o milost a veřejně prohlásí: "Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně – kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti. Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal." Zjevení 22,11-12
Každý, kdo se jen trochu zajímá o dění ve světě, ví, že proroctví jsou už až na ta úplně poslední naplněná a i ty se plní, včetně toho nejhrozivějšího, o označení člověka podjkožním čipem a tím i zotročení jeho vůle i mysli.Již dávno jsou vyrobené podkožní čipy, které se dokonce v různých zemích v některých velkých firmách aplikují lidem pod kůži. Také vládci tohoto světa dělají všechno proto, aby se zrušila peněžní hotovost, k tomu jim pomáhá uměle vyvolaná pseudoepidemie koronaviru. Ale i bez toho už některé společnosti rozjíždí platby jen pomocí snímání tváří nebo rukou, další už mají připravené čipy. Tím dostanou vlády své občany pod svou absolutní kontrolu a snadno mohou vynucovat poslušnost. Implanatáty pod kůži jsou už připraveny a v některých vyspělých zemích už lidi lákají tím, že jim to zjednoduší život a třeba i tím, že jim dají zdarma peníze nahrané na čip. Za chvíli to bude všude. A naplní se přesně to, co říká Bible, jak bude na světě těsně před příchodem Ježíše Krista. Kdo tomu všemu nevěří, ať si například pustí video o nejmodernejších informacích ohledně výroby a aplikace podkožního čipu od vynikajícího česko-britského kazatele, který se právě zajímá o nejnovější novinky v odvětví čipové techniky a jejich uplatňování. Samozřejmě najdete na youtube.com i spoustu podobných dalších.
https://www.youtube.com/watch?v=aTVC-ASZZrQ
.....takže nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, nebude-li mít to znamení..
A jak je většina přijme a nechá si je vpíchnout do své ruky pod kůži, dojde k vynucování jejich přijetí ekonomickými sankcemi a znemožňováním realizace základních životních potřeb spolu s odříznutím od všech zdrojů všech těch, kteří čipy nepřijali, kteří nechtrějí ztratit svobodu, kterou jim dal Bůh a také spasení, protože každé zotročení a to čipové zvláště, je od ďábla. I v Česku už někteří lidé přijali podkožní čipy, viz zprávy, třeba Lupa.cz.
4. přijetím podkožního čipu
To by se dalo zařadit i pod bod dvě, ale zdůrazníme to zvášť, ale v každém případě je to specifické náhlé umklnutí hlasu Ducha Svatého vůči těm lidem, co ho přijali. Oni už totiž nemohou být spaseni, pro nich doba milosti tím skončila, i když ještě nenastalo hromadné skončení.
Zjevení Janovo 14, 9-12 říká:
„Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.
Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“
Samozřejmě, že se jedná o dobrovolné přijetí, to znamená každé, které není násillím nebo tajně v bezvědomí proti vůli nositele. Ovšemže ale každé dobrovolné přijetí - byť jak lidé říkají pod tlakem, jako je u kovidu, kdy lidé si nechají píchat geny ovlivńující vakcíny plné různých neznámých nebo škodlivých látek s možností těžkých následků, je stále dobrovolné, není omluvou pro přijetí čipu, že by člověk ztratil práci, že byl na něho nátlak, co by řeklo okolí, zaměstnavatel, farář, příbuzní nebo sousedé, že jinak by nemohl cestovat nebo nakupovat!
Boha má křesťan milovat nadevšechno, a milovat Boha, jak se píše Zjevení Janovo 13, 16- 18 A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest. Božím slově, znamená ho bezvýhradně poslouchat.
Pozor povinnost bezvýhardně - je jen to, co skutečně Bůh nařizuje, ne plno lidských výmyslů a nesmyslů, znečišťujících mnohá křesťanská i zdánlivě křesťanská náboženství!
"A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest" Zjevení Janovo 13,16-18
Poznámka: 666 je číslo ďábla a jeho nejlepšího služebníka - Antikrista a souvisí s čipy, viz křesťanský seriál Věčná pravda. a
Duch Svatý říká: "Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru." Židům 3,7-8
To znamená, jakmile se k vám dostane jeho hlas, ve vašem srdci jako reakce na nějaký podnět, vedoucí k Bohu, nezavrhujte ho a přijměte Pána Ježíše jako svého Spasitele. Žijeme v době morálkou sice nejhorší, ale také v době největšího světla od Boha i vědeckého rozpoznání bludů evoluční teorie. Stačí si jen přečíst buď proroctví, jak se naplnil Boží plán dějin nebo jen pár z těch stovek a stovek vědeckých důkazů vyvracejících evoluční teorii do základů a dávající jí správné místo - evoluční teorie, pohádka bez důkazů, nový druh náboženství. A hned každý vidí a vycítí, kde je pravda, jen ji chtít přijmout. Problém je, že s přijetím Krista je potřeba litovat svých hříchů, těch činů a slov i myšlenek, které překračují Boží zákony. Proto se mnozí od Boží pravdy, i když slyší její hlas, odvracejí, zatvrdí se ve svém srdci. Nechtějí nikoho poslouchat, líbí se jim zlé věci, které činí, nechtějí se jich vzdát ani je litovat. Ostatně stačí jen pokora, jich upřímně a hluboce litovat, pak už mohou počítat s pomocí Pána Ježíše, jak se svých hříšných závislosti zbavit, musí ale upřímně chtít, ne si v nich libovat, musí uznat, že činili zlo, a co mohou, napravit. Tomu se říká pokání.
A samozřejmě studovat Boží slovo a Jeho vůli a přestat se přátelit se zkaženými neobrácenými lidmi, kteří by je opět strhli k sobě na morální dno, a najít si blízký křesťanský sbor, kde si najdou přátele mezi věřícími, podrobně v seriálu Věčná pravda a samozřejmě na mnohých jiných křesťanských stránkách se také dozvíte, jak začít žít křestanský život. (znamenicasu.cz atd.)
Ze zpráv: Implantace čipů do ruky se rozšiřuje každým rokem
Čím dál tím více se v poslední době rozšiřuje u společností implantace čipů zaměstnancům. Nejvíce “očipovaných” lidí nalezneme ve Švédsku, poslední zprávy hovoří také o zájmu v Británii. A jaké to má vlastně výhody?
Britská firma Bioteq se specializuje na výrobu čipů do rukou. Většinou se jedná o malé mikročipy o velikosti zrnka rýže. Podle vyjádření šéfa společnosti, se ve firmách používají k lepšímu zabezpečení, ale také třeba k urychlení přístupu k vozidlům, domovům apod. Mnozí mikročip následně využívají i v osobním životě, například jako peněženku s kryptoměnami, kterou jen tak neztratí.ě https://www.svetandroida.cz/implantace-cipu-rozsirovani
Pomíjivost života a jak odstranit ze života její tíhu?
"Neboť ‚všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky‘." 1. Petrův 1, 24
Ano, i ten nejšťastnější život jednou skončí, i život laskavého a altruistického člověka. Tak tomu je již po 6000 let, éra vlády člověka na Zemi pod taktovkou ďábla, která právě končí a tím i existence vyměřená lidem v pozemském smrtelném bytí, které je krátké a pomíjivé. Tak to ustanovil Bůh. Kdysi kdosi řekl, že kdyby smrt nebyla, bylo by ji potřeba vymyslet. Ano, umíme si představit, že by třeba masoví sérioví i jiní krutí vrazi žili stále? A další zlí lidé, diktátoři, mafiánští šéfové i obyčejní lidé bez morálních zábran? Naštěstí tomu tak není. Neúprosný zákon omezenosti lidského života dává jistotu, že ani ti nejmazanější a nejhorší zločinci, kteří unikli světské spravedlnosti, mu neutečou;, například dnes má svět již 100% jistotu, že Hitler, jeden z nejhorších lidí na zemi, už nežije, i kdyby, což bylo velmi pravděpodobné, utekl z Berlína, žil další desítky let v Jižní Americe a na konci války v bunkru byl zabit a spálen některý z jeho dvojníků. Bůh ve své velkomyslnosti i vůči padlým, proti němu se provinivším lidem, jim původně dal mnohem delší život, aby užili i krásu pozemského světa, lidé se dožívali před potopou až tisíc let. Zlo však ovládlo zemi a tak se Bůh rozhodl skoncovat s předpotopním lidstvem. Protože však věděl, že i po potopě, kdy, až na 8 lidí Noeho rodiny, vyhladil hříšné lidstvo, opět zlo nabude vrchu ve světě nového lidstva, tak věk lidí zkrátil na maximálně osminu původního. "Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“" Genesis 6, 3
Ale stále se zhoršující podmínky i degenerace genů způsobily Božím dopuštěním nakonec další zkrácení, jak opět se sděluje v Bibli, obvyklá délka života lidí je 70 až 80 let.
"Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme." Žalmy 90, 10
Ale co mnozí lidé, jak je už uvedeno i ve výše uvedeném textu Bible i za tuto krátkou dobu dokáží na zemi napáchat zla, je až neuvěřitelné, kdyby to dějiny spolehlivě nezazanmenaly a dokonce to celé generace našich nejbližších předků neprožily, například druhou světovou válku, která spolu s fašistickými genocidami zabila cca 50 miliónů lidí a životy dalších v řádu stamiliónů zcela rozvrátila! Dnes již máme jistotu, že všichni zločinní hybatelé této zatím nejhroznější války lidstva, ať už její iniciátoři nebo realizátoři nebo lidé ji podporující jsou mrtví a jejich ďábelské činy se ocitly před Božím soudem. Avšak s nimi zemřeli - a to většinou dávno před nimi a krutým způsobem - i jejich nevinné oběti a bojovníci proti zlu. Proto tento svět odporující původnímu Božímu záměru i Jeho povaze je jen dočasný.
Smutná a strašlivá není jen válka, i v míru končí brzo život mnoha hodných lidí, často dříve, než se nadějí, monhdy plný tragických událostí. Například denně umírá ve světě jen v důsledku hladu kolem 30 tisíc dětí. A i tam, kde jsou podmínky pro život lepší, sotva člověk dospěje, trvá jen pár let jeho mládí a už začne stárnout a pokud se mu nic nestane v tomto světě plném nebezpečí, tak za tři dekády už po mládí není takřka stopy a za další nastupuje stáří se všemi jeho strastmi a starostmi. A na tomto světě není nic zárukou, ani geny dlouhověkosti ani sebelepší péče člověka o své zdraví. Ďábel se svými zločinnými pomocníky, zlými lidmi, může kohokoliv, pokud mu v tom Bůh nezabrání, kdykoliv zahubit nebo zmrzačit. na světě se každou vteřinu odehrávají stovky vražd a jiných těžkých zločinů. Na tomto světě se mají dlouhodobě dobře jen morálně zkažení lidé, ne proto, že by jim ty dary dal Bůh, jak se mnohdy mnozí ateisté mylně domnívají, ale jednoduše proto, že si vezmou všechno sami jakýmikoliv metodami, protože nemají morální zábrany, Boha se nebojí aidí nestydí, atak kradou, podvádí, okrádají ostatní, cizoloží, rozvrací manželství a žijí život bez zbran jen pro realizaci svých chtíčů. Ovšem jen do určitého času, někdy je Bůh, když míra zla už přesáhne míru Boží trplivosti, potrestá už na tomto světě, a nakonec stejně všichni, ať už dříve nebo později, umřou stejně jako ti bohabojní, ale nic je nečeká, jen trest a ztrácejí život věčný pro svůj ničemný pozemský život, odmítnutí Pána Ježíše krista s nabídkou spasení, doslova pro svou svévoli a pár desítek let života ve vzpouře vůči Bohu. Zkoušku, kterou je vítězný život v Kristu, neobrácení lidé nesložili! A ztrácí nejen život časný, ale i věčný!
Život každého člověka je doslova jako tráva, nejen délkou i křehkostí života, jak to, dokonce na několika místech, zdůrazňuje sama Bible. Některá travina žije déle než uschne, ale všechny během jednoho vegetačního cyklu stejně skončí!
Avšak nikdo se nemusí oddávat beznaději! Bůh neučinil svá pozemská stvoření - lidi jen pro tento krátký pomíjivý život a neurčil je ke zmaru! Život tu na Zemi je Bohem určen jako zkouška, ketrou když někdo úspěšně složí, tak mu umožní vstup do věčného života, do života již ne provázeného stářím, nemocemi, úmrtím blízkých i nakonec vlastním, zlem, zločinem všeho druhu, přírodními katastrofami a vůbec provázeného jakýmkoliv neštěstím. Vysvobození ze smrti a zla navždy bylo zaslíbeno hned po jejich pádu už prvním lidem Adamovi a Evě!
A tak život každého člověka může pokračovat v té nejvyšší kvalitě -věčně mladý věčně zdravý, věčně šťastný - navěky v nebi a na Nové zemi. Může, je to přislíbeno každému člověku, pokud jen bude chtít přijmout Boží milost! Je to strašně jednoduché, stačí požádat Boha o odpuštění svých hříchů, to znamená učiněná přestoupení Jím daných zákonů - Desatera Božích přikázání, ve svém srdci projevit upřímnou lítost z urážky Boha a za způsobené zlo tu na zemi (tomu říkáme pokání) a slíbit, že bude následovat Jeho Syna Ježíše. Pánu Ježíši říci slovy, že mu odevzdává svůj život a činí ho pánem svého života. A prosit Pána Ježíéše o pomoc při překonání a oddělení se od starých zlozvyků a hříchů. Tak jak jste, přijďte k Ježíši. A bude-li těch pár vět upřímně míněno, (Bůh vidí do srdce), tak v tom okamžiku každému Pán Ježíš odpouští. Člověk se stává během chvilky znovu čistým Božím dítětem. A pak je nutné se snažit nehřešit, distancovat se od špatných zvyků dřívějšího života, špatných zálib a špatných přátel. Čerstvý křestan je křehký jako mladý stromek, potřebuje oporu, jinak ho vichr může zlomit. Ďábel udělá vše, aby novopečeného křesťana znovu strhl do bahna hříchu a revolty proti Bohu a tím ho připravil o spasení! Proto jsou nutné především 3 věci: stále se obracet o pomoc k Pánu Ježíši, on pomůže překonat i silné závislosti, stojí svou mocí nekonečně nad ďáblem a také je potřeba, aby si novopečený křesťan vyhledal nějaký blízký sbor, kde se hlásá nefalšované Ježíšovo učení a začít tam chodit i najít si tam nové přátele. A číst Bibli, nejprve od Nového Zákona. Písmo slouží k vyučování a k duchovnímu růstu i upevňování křesťana v pravdě. V křesťanském sboru se nechat pokřtít. Co se týká pokání, někdy nestačí projevit jen lítost, existují-li velká provinění z minulosti vůči konkrétním lidem, pokud lidé, kterým lze se omluvit, ještě žijí, odčinit, omluvit se za příkoří, je-li škoda, tak ji nahradit jim nebo jejich dětem nebo, lze-li to, ukradený majetek vrátit. A podobně. A začít žít skutečný křestanský život - dodržovat Desatero Božích přikázání, pomáhat dle možností skutečně potřebným*, nejlépe těm nejpotřebnějším, například dětem ve třetím světě nebo u nás osamělým starým důchodcům, kterým po zaplacení povinnách výdajů už nezbývá ani na jídlo, a šířit evangelium, minimálně ve svém okolí. A zejména věnovat čas Božímu slovu. Tak se charaketrem stále přibližovat Pámu Ježíši, kterému jste odevzdali život. Do Božího kráílovstvím může vstoupit jen ten, kdo je čistý, tedy obmytý Ježíšovou krví, který za hříchy člověka, který přijal nabídku spasení, již trest vytrpěl. A který zůstává čistý, žije novým způsobem života, dále už nehřeší, tedy nepřestupuje Boží zákony. Tomu se říká znovuzrození! Člověk se stává v Kristu novým člověkem! Pokud ještě někdo sem tam zakolísá, tj. udělá nějaké drobné přestoupení na začátku, musí hned požídat Pána Ježíše o odpuštění a pomoc v boji s hříchem a už to neopakovat. Není možné si myslet, že "jednou spasen znamená navždy spasen" a že je možné si žít jako dříve, tj. bezbožně! Do Božího království se nic nesvatého nedostane, jen lidé čistého charakteru, kteří se jím přiblížili Ježíši, protože ho milují a touží se mu podobat!
" Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal." 1. Janův 3, 6
"Víme, že nikdo, kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale Syn Boží jej chrání a Zlý se ho ani nedotkne." 1. Janův 5, 18
"Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha." Matouš 5, 8
A tito lidé budou žít navždy, takže krátký život na zemi se stane jen drobnou epizodou. Složili zkoušku a budou žít věčně v čistém štěstí s Bohem a jeho Synem v Jeho nepředstaviotelně krásném království!
Ostatně je to nejen sparvedlivé, ale i logické, copak by Všemohoucí a Vševědoucí Bůh, jako Nejvyšší spravedlnost i Nejvyšší dobro mohl připustit, aby člověk se věčně potýkal se zlem, s ďáblem a jeho pomocníky démony a zlými lidmi, aby v životě trpěl nespravedlností nebo i zločiny, aby viděl, jak jde všechno ke zmaru a přitom by ani nemohl zemřít! Vždyt takový věčný život v takových podobných podmínkách jako je tu na zemi by, navíc ještě bez smrti byl ještě tisíckrát horší, byl by ne největším darem laskavého nebeského Otce, ale naopak tím nejhorším trestem, jaký ani ďábel nemůže realizovat, nebot není pánem života ani smrti! Ale tak tomu nebude! Bible jasně říká, že kdo přijme Krista a následuje ho(!) bude v nebi a zlí svévolmí lidé, ketří pohrdli Božím darem života a krví Božího Syna, skončí v ohnivém jezeře a pak po vykonání trestu podle míry jejich viny, způsobené zla, peřstanou naprosto existovat, modetrně řečeno, jejich osobnopstní charaketritický software byl vymazán a už endostane žádný hardware k uplatnění, tedy duše bude zničena, nejen tělo, peřstanou axistovat a to navěky! Kdežto lidé zbožní, poslouchající Boha, následující Jeho Syna, budou žít navždy s Bohem v Jeho šťastném krlovství, kde už nebude nic zlého! PROTO SE NENÍ POTŘEBA TRÁPIT NAD POMÍJÍCNOSTÍ ŽIVOTA. BŮH VŠE NAPRAVÍ, CO ĎÁBEL ZPŮSOBIL!
Každý z nás měl stovky a tisíce přímých předků od založení světa, většina lidí tak ještě zná ěnco ze řivota svých partodičů, výjimečně nkdo ještě ví něco o generaci nebo dvě dál, a jinak už nic, mnoho mladých dnešních doby už ani to ne! A všichni zemřelí, až an pár výjimečně slavných, anpříjklad panovníků velkých říší, se stali světu enznámými stejně tak jako by nikdy neexistovali. Ať vezmeme donu třeba císaře Karla IV. nebo poměrně nedávnou, dobu císaře Františka Josefa I. Jeho celá říše se všemi svými obyvateli je mrtvá! Cca 60 miliónů jeho říše! A kolik z nich zůstalo v podvědomí lidí? Pár. A kdyby svět mohl trvat dalších tisíc let, jakože nebude, právě cca do jedné dekády podle vícero proroctví v Bibli i jiných skončí, koho by lidé znali za tisíc let, snad už jen toho císaře, protože vládl dlouhých 68 let! Kdfo byli vaši předci ve středověku, jak a kde žili, jací byli, co prožili, jaké byly jejich osudy, kolik měli dětí atd. Vše zaniká, mnohdy, když není pkračovatel rodu, už na tomto světě v přítomném času aněkdy zůstává jako hrozivé memento pomíjivosti života. A nic a nikdo není zárukou šťastného stáří, kterého se ani en akždý dožije!
Dále uvádíme tři příběhy, tři příběhy štastných, svým způsobem moudrých lidí, žijících v plném souznění s přírodou, spořádaných a nikomu neškodících, apřesto jsousmutné, proptože i ta njehezčí pohádka má zde na zemi svůj brzký konec a každý život rychle spěje ke svému konci. A pokud žili v zemích, kde není tak běžné rabování, kde sjou lidé obecně bohatší a kultivovanější, tak jejich příébyxtky se vším, co měli celý život rádi, se všemi vzpomínkami, obrazy peřdků, krásnými peřdměty, dělající domoc útulný, se vším všudy, zlůstaly jen chátrajícím mementem pomíjivosti života!
První je příběh paní Elsy P., Švédky, ketrá milovala přírodu a žila daleko v lesích na keřové planině na samotě, jak to ve Švédsku bylo častou tradicí. Prožila zde štastný život v bezpečí, se svými blízkými, bez stresů, v plném souznění s okolní přírodou, dětství, mládí, střední věk i osamělé stáří, vidíme její svatební fotku, měla rodiče, elán mládí, hodného manžela a jednoho syna. Jenže čas života se odvíjí a lidé odcházejí, nejprve zemřeli rodiče, za další dekády manžel a zřejmě nakonec i syn, ztratil se po studiu na střední škole někde ve světě, slehla se po něm zem a dlouhá léta až do konce žila paní Elsa na samotě v lesích úplně sama ve svém skromném domku se zahradou, kde mimo jiné pěstovala růže. S civilizací, nejbližším městem, ji spojovalo jen auto, ketré jednou za dlouhý čas použila na nákup nutných zásob a jela po lesníky pro ni udržované lesní cestě. A tak statečně žila, i když síly jistě už ubývaly, celá léta sama ve svém domku se zahrádkou, v severských podmínkách s dlouhou zimou, avšak nic netrvá věčně, jednoho dne onemocněla a zřejmě stačila ještě dojet do města, kde zemřela. Její domek v pustinách lesů zůstal opuštěn se vším, co v něm bylo, na zdi stále visí obrazy její i jejích předků a její rodiny, ve skříních masívního nábytku i na komodách jsou její věci a knihy. Koberce, doplňky, zařízení kuchyně, zbylé potraviny i mince. Domek stojí již více jak dvě dekády opuštěn, jakoby ho jeho majitelka opustila včera. Ale zub času hlodá, v neotápěném domku v tvrdých zimních severských podmínkách všechno chátrá, podlahy zteřely, laky oken oprýskaly, vlhkost proniká dovnitř. Auto za domem zrezivělo a zčásti se již rozpadlo. Ale do konce časů věřím ještě její domek vydrží stát, těch pár let, tak jsme blízko konci časů i návratu Božího Syna!!! Pán Ježíš řekl, že poslední generace to všechno uvidí, ta je od roku 1948 maximálně 80 let, jak říká Bible! A možná i někdo dobrý vysypal popel paní Elsy tam, kde prožila celý svůj život, kde to měla tak ráda! Je velmi pravděpodobné, že si to i přála. A také sotva by někdo zřizoval hrob někde jinde, když už nikoho neměla, kdo by se o něho staral. A paní Elsa byla křesťanka, zůstala po ní i její Bible, kterou měla po ruce, je vidět, že si v ní čítávala. Tedy je největší pravděpodobnost, že se v naprosté samotě uprostřed pustiny, poté, co všichni její blízcí, také věřící, odešli z tohoto světa, oddala Bohu, tak v tom případě opět vstane k životu, ať už tam kde žila nebo jinde, kde skončily její ostatky! Každý se ocitne tam, kde bylo jeho srdce, tedy buď půjde do nebe nebo zůstane na Zemi. A všichni z její rodiny, kteří následovali Krista ji už nikdy neopustí, už nikdy nepodlehne nikdo z nich zmaru, ani stáří ani smrti, ani nezůstane už po nikom smutná památka opuštěných věcí, mezi nimiž žil a které měl rád.
Ano, někdo může říci, ale ona žila sama, měla jen jedno dítě, není divu, že se leccos stane, a k tomu ještě žila v pustině, není divu, že vedla takový smutný opuštěný život po celé své stáří. Následující příběhy ukáží, že nezávisí na okolnostech, a jako v tomto případě ani více hodných dětí nebo okolí plné dobrých sousedů, nic na světě nezbaví člověka až na vzácné výjimky tíhy osamělosti stáří, lze spoléhat jen na Boha, na nic jiného, to říká sama Bible, Boží Slovo! Smrt tu na zemi však přijde vždy, tedy až na tuto dobu, v níž právě žijeme, kdy bude existovat část spasených lidí, kteří dočkají návratu Ježíše Kista ve svém pozemském těle, tu budou pak hned proměněni, aniž by předtím zemřeli a tedy nepoznají smrt a vznesou se za Pánem Ježíšem na oblaka a pak se s ním dostanou do nebe.
Na tomto světě vše pomíjí. Kniha Kazatel říká: "Pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí." (Kazatel 12,8)
To však neznamená, že by člověk neměl nic budovat, nic tvořit, z ničeho se radovat! Ale vše, co dělá, by měl dělat s mírou a s rozumem, s perspektivou krátkosti a pomíjivosti lidského života. A JEN POTŘEBNÉ A UŽITEČNÉ VĚCI, které jsou v souladu s Boží vůlí....
Paní Elsa i pro zahradničení v klimaticky nepříznivém Švédsku dělala, co mohla, pěstovala ovoce a zeleninu pro potravu a květiny pro radost. Žila v míru a sepětí s přírodou, která je Božím dílem. A milovala Boží slovo, odevzdaná do Boží vůle, vedla skromný, tichý život a doufala v ten věčný, kde už bude navždy žít se svými blízkými.
Zatímco množství lidí na tomto světě nevědí, co by všechno nashromáždili, ať se to týká peněz, majetku nebo zážitků. Snaží se nabudovat všechno možné na této zemi a neřídí se Božími slovy, že vše je marnost a jedině má smysl skládat si poklady v nebi. Bible říká: " Kde je mnoho snů, je samá pomíjivost, samá prázdná slova. ty se však boj Boha." (Kazatel 5,6)
"Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je samá pomíjivost a honba za větrem." Kazatel 1,14
Vše časem podlehne "zubu času" a zapomnění. Miliardy lidí, ať žili před potopou nebo po ní, zmizely, jako by nikdy neexistovaly. Jejich životy, jejich věci, jejich světské dílo, jejich vztahy.
"Vešel do pomíjivosti, zapadl v temnotách a temnotou je přikryto jeho jméno", to praví Bible o člověku.
Vše na tomto světě pomíjí, lidé umírají a jednoho dne se ztratí i ta poslední vzpomínka. Znáte své předky třeba v době císaře Karla IV. nebo v době husitské? Nebo v době příchodu křesťanských zvěrozvěstů?
Jen v paměti Boží všechno a všichni zůstávají. A jejich víra a jejich skutky, onen poklad v nebi. A podle jejich víry a jejich služby Bohu, zda plnili Jeho vůli, podle toho buď vstanou k věčnému životu nebo dojdou věčného zatracení. Nic mezi tím. Každý se musí rozhodnout jen zde, kam půjde. Volba je vaše!
I druhý příběh je ze Švédska, z té-to krásné země, kde ještě před přijímáním ekonomických migran-tů, se nemuselo ani zamykat, kde byla téměř nulová kriminalita, zatímco teď je zaplavená migranty a vysokou zločinností a i s gangy v ulicích. (kdo chce se rychle, jasně a stručně dozvědět, jak se žije ve Švédsku v dnešní době, ať klikne na obrázek vpravo, je to s titulky). Tentokrát se nejedná o příběh z tzv. pasek, mnoha oblastí jsou po krajině volně dále i blíže od sebe roztroušené domky, ale z malého městečka.
Jedná se o šťastný manželský pár, který nežil uzavřeně, naopak byl pro svou přátelskou povahu oblíben
v okolí i ve společnosti svých sportovních kolegů. Manželé se zúčasťňovali různých sportovních turistických soutěží
doma i v sousedních zemích a měli proto v domě mnoho různých ocenění, plaket, diplomů i medailí. Kdysi
dávno si postavili krásnou komfortní prostornou vilku, obklopenou velkou zahradou s ovocnými stromy i květinami.
A zde se jim narodil syn a žili zde šťastný rodiný život, dokud "zub času", neúprosný zákon pomíjivosti všeho na
tomto světě, všechno změnil v minulost!
Uprostřed obrázku vidíme domek
manželů Svei a Torreho O., nyní vzadu i vpředu z větší části zarostlý, vlevo níže pak
je snímek tohoto domku podle zará-
mované fotografie, jak vypadal udržo-
vaný za jejich života.
Čas plynul, jejich jediný syn odešel na studie
a pak do světa a tam někde zahynul. A oni
zestárli, nejprve onemocněl pam Torre a -
pár let svého života prožil na vozíku, kdy se
o něho obětavě starala jeho žena Svea.
Každý, i ten nejšťastnější život jednou končí! Protože tento pomíjivý život je jen školou pro věčný život a každá specializovaná škola má na závěr nějakou zkoušku. I tato škola života. Tu buď složíme nebo ne. Když ano, získáme život věčný, když ne, když někdo svobodně odmítne Boží milost, propadá Božímu trestu, nejprve v ohnivém jezeře a pak věčné, tzv.druhé smrti, tedy věčné neexistenci.
Protože je Bůh spravedlivý, tak všichni mají stejnou možnost přijmout nabízenou milost od Boha, danou skrze Jeho syna, Pána Ježíše Krista.
"Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný." Jan 3,16
pasení nezávisí ani na bohatství ani na vzdělání ani na povolání, je sice trochu ovlivněno vírou nebo nevírou v pů-
vodní rodině, ale to Bůh vynahrazuje trpělivostí a čekáním. Jak vidíte například v našem křesťanském seriálu Věčná pravda na příkladu izraelských králů, pokud se někdo zkazí i přes dobrou výchovu je Boží trpělivost s ním mnohem
kratší než s špatným člověkem, který žádnou výchovu k dobru a Bohu nedostal.
Dostává více příležitostí, pokud se sám nepřivede do stavu, že už neslyší Boží volání, tedy doba milosti se tím pro
něho uzavře a také samozřejmě se uzavírá, dostane-li se do stavu neodpustitelného hříchu. Navíc se víra stejně
nedědí, i když pečlivá výchova je nejlepší cestou k ní.
"Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna
kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů, zapsaných v těch knihách. Moře
vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její
říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl
uvržen do hořícího jezera." Zjevení 20, 12-15
Švédsko bylo dříve ryze křesťanskou zemí, i manželé Torre a Sveia byli věřící. Kostely jsou všude, od katedrál ve velkých městech po nádherné kamenné kostely ve městech a městečkách až po chudobné dřevěné kostelíky na amlých vesničkách a pasekách. (viz pár obrázků níže) Z lásky k Božímu svatému místu - kostelu, si paní Svea jeden takový kostelík vyšila a zarámovala a dala na čelní místo.
Jednoho dne pan Torre zemřel, paní Svea žila ještě cca 6 let a v roce 1998 zemřela i ona. A protože domek se nachází v oblasti s původním švédským obavytelstvem, které je na vysoké morální úrovni, zůstalo vše ve vilce, jak to bylo, nevyrabováno, nezvanadalizováno, ležet, jak to paní Svea zanechala. Včetně všech osobních věcí, velké šatny plné šatstva, kříšťálu a porcelánu v kuchyni, nádherné sbírky cenného porcelánu ve formě mís a talířů v pokoji, lamp, dalších starožitností a cenností. Včetně zásob potravin. Dokonce i elektřina po cca 25 letech opuštění ještě svítí (poznámka - v severských zemích má každý malé množství elektřiny zdarma, až pak, co je navíc, se teprve platí, a proto v domku stále elektřina funguje). Jen neuklizený vysavač na koberci dává možnost tušit, zda se paní Sveu nezastihl konec při této činnost? Na stole v kuchyni ještě jsou nápoje, skleničky i otevřená cukřenka. Jen v celém domě uschlé květiny a v jednom místě pokoje odchlíplá a visící tapeta vlivem zaté-
kání do domku v jednom místě střechou, dávají po vstupu na vědomí, že něco není v pořádku, že v domku již nikdo nebydlí. Dům samozřejmě není zamčený, ve Švédsku to nebylo potřeba, a kde je čistě původní obyvatelstvo, není ani dnes. Tento pár svůj domov opravdu miloval. Z obrázku můžete vidět a cítit teplo v obydlí. Stále si zachovává lásku a důstojnost těch, kteří tam bydleli. Jen příroda přebírá vládu, zvenčí dům zarostl a dům pomalu, ale jistě chátrá, 25 let nevytápěný, neopravovaný, je možné z toho poznat, že byl za života svých majitelů velmi kvalitně postavený a per-
fektně udržovaný, když zkáza i přes dlouhé a mokré švédské zimy postupuje tak pomalu. Ale přece! 25 let je kus času! Zvenku je domek zarostlý, auto zrezivělo a se rozpadlo, střecha dřevěné garáže, již dávno shnila a spadla na auto.
Ale dům odolává zubu času a protože se nacházíme v době, těsně před 2.příchodem Ježíše Krista, tak asi vydrží jak je, je, bez nových obyvatel a možná i uvnitř nedotčen i nadále jako památka a připomínka pomíjivosti života, zamrzlý v čase jeho šťastných, nyní již dávno zesnulých majitelů.
Pomíjivost a zkáza všeho a hlavně smrt nám dennodenně připomínají realitu života a to, že život zde není žádný konečný cíl, je to jen cesta k věčnému a šťastnému domovu, kde už nikdo neumírá a vůbec není žádné utrpení, bolest, smutek, nemoc, stáří, zločinnost ani zklamání. Vůbec nic zlého. Paní Svea opustila tento svět, zřejmě v létě, na věšáku má roznošené letní šaty, i po 25 letech tam visí. V kuchyni je stále na sporáku konvice, připravená k použití. Nebýt internetu a pokorného dokumentaristy opuštěných domů, který s úctou k mrtvým nám ukázal svět tohoto páru zamrzlý v čase, tak by kromě sousedů již nikdo o nich, o jejich existenci a jejich vilce, nikdo už dávno nevěděl. A v budoucnu, kdyby nebylo blízkého konce všech pozemských věcí, by byl jejich život i toto místo, stejně tak zapomenuty jako miliardy životů lidí žijících před nimi v minulých staletích. To už se v našem věčném domově nikdy nestane. Ti, kteří přijali Pána Ježíše a tu na zemi si osvojili charakter podobný jemu, tedy už nehřeší, ale s radostí dodržují Boží přikázání, mají dobré skutky i hlásají evangelium, budou žít věčně v nebi a nové zemi v přítomnosti samotného Boha, našeho milujícího Otce a Jeho Syna Ježíše, našeho Pána a Spasitele, samozřejmě i s Duchem Svatým, všemi anděly i spasenými lidmi, a to v nevýslovném štěstí.
Pomíjivost a zkáza všeho a hlavně smrt nám dennodenně připomínají realitu života a to, že život zde není žádný konečný cíl, je to jen cesta k věčnému a šťastnému domovu, kde už nikdo neumírá a vůbec není žádné utrpení, bolest, smutek, nemoc, zločinnost ani zklamání. Vůbec nic zlého. Paní Svea opustila tento svět, zřejmě v létě, na věšáku má roznošené letní šaty, i po 25 letech tam visí. V kuchyni je stále na sporáku konvice, připravená k použití. Nebýt internetu a jednoho pokorného dokumentaristy opuštěných domů, který s úctou k mrtvým nám ukázal svět tohoto páru, zamrzlý v čase, tak by kromě sousedů již nikdo o nich, o jejich existenci a jejich vilce, by už dávno nevěděl. A v budoucnu, kdyby nebylo blízkého konce všech pozemských věcí, by byl jejich život i toto místo, stejně tak zapomenuty jako miliardy životů lidí žijících před nimi v minulých staletích. To už se v našem věčném domově nikdy nestane. Ti, kteří přijali Pána Ježíše a tu na zemi si osvojili charakter podobný jemu, tedy už nehřeší, ale s radostí dodržují Boží přikázání, mají dobré skutky i hlásají evangelium, budopu žít věčně v nebi a nové zemi v přítomnosti samotného Boha, našeho milujícího Otce a Jeho Syna Ježíše, našeho Pána a Spasitele i Ducha Svatého, s naděly a všemi vzkříšenými lidmi, a to v nevýslovném štěstí.
"Ale jak je psáno: Co oko nevidělo, co ucho ani neslyšelo, co lidskou mysl ani nenapadlo,
to připravil Bůh těm, kteří ho milují." 1 Kor 2,9
Kolik lidí se na tomto světě nepřipravuje ani na život věčný ani nežijí důstojně a rozumně tento svůj krátký pozemský život. Zítřek nikomu není slíben. Honí mamon, nemají čas ani pro své nejbližší natož pro cizí bližní. Ani těm nejbližším neřeknou, že je milují, že je mají rádi, že je oceňují, že jsou šťastni, že je mají, jen se zaměřují na materiální věci. A ty jim postupně pohltí teplo celého života. Na konci života těmto nerozumným lidem, povětšinou troskám, protože neměli většinou čas ani na své zdraví, zůstane "jen" kopa majetku, nemovitosti, podíly v podnicích, tučný účet, investiční zlato a podobné cennosti, ale také nespokojenost a deprese ze stáří a nemocí, před kterými je nic nezachrání. A protože nebudovali zde na zemi láskyplné vztahy, tak žádné nemají, pro nikoho oni sami jako člověk nic neznamenají, ti mladší kolem nich se jen těší na dědictví, pokud ti staří ještě nějaké budou mít a nebyli o všechen majetek ve stáří obráni mladými. To pak zůstanou opuštěni jako kůl v plotě. Sebou si nic z výsledného bohatství, zde nashromážděného, nevezmou každopádně nic, ať je mají až do smrti nebo o ně již předtím přišli skrze své chamtivé příbuzné.. To věděli
již i pohané ve starověku. V jedné egyptské hrobce byl nalezen varovný nápis: "Nic z krásných věcí nevezmeš si sebou a cestu zpět nikdy nenalezneš!".
Život není o majetku, je o vztazích, sama Bible to říká, když Pán Ježíš stručně shrnul Desatero Božích přikázání do 2 pravidel. "Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly! Druhé je toto: Miluj svého bližního jako sebe samého. Větší přikázání nad tato dvě není." Marek 12, 30-31
Vidíte, co se tam praví? Jaké máme mít vztahy k Bohu a lidem, tedy Boha máme milovat nade všechno, a lidi jako sebe sama. Nic se tam neříká o majetku, jaký a kolik ho máme na tmto světě budovat a shromažďovat!
Ano, musíme pracovat a zabezpečovat nutné a rozumné potřeby. Máme dbát o zdraví. Ale na prvním místě, to říká Bible - "Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí." Tim 4,8
Vraťme se k původní otázce v čele tohoto článku - Jak odstranit tíhu života? Žít zbožně!
Zbožnost je tou silou, která odebírá tíhu života již tady, protože dává jistotu věčného života. I ten nejposlednější chudý nebo trpící anebo zapomenutý starý člověk bude, pokud si zavčas svým následováním Pána Ježíše opatří vstupenku do nebe, neskonale šťastnější i bohatší než kdokoliv z mocných a bohatých, který kdy žil! Získá dokonalé štěstí, které na tomto světě neexistuje! A to navždy!
KDO JE BOHEM DRTIVÉ VĚTŠINY LIDÍ POSLEDNÍ DOBY? A které náboženství je lidmi masově vyznávané?
- PENÍZE A MAJETEK!
- MAMON, tj. neustálé získávání a rozmnožování peněz a majetku
Dnes se s tím člověk může setkat téměř všude - první věcí, která téměř každého zajímá při setkání s někým neznámým při perspektivě nějakého dalšího kontaktu, ať je to nový kolega nebo kolegyně v zaměstnání, nový soused, nový známý, nová známost, nový příbuzný atd., je, jak je ten nový(á) movitý(á), popřípadě čím je on (ona) a jeho (její) nejbližší a jaké má konexe, zda by z toho nového kontaktu mohl člověk získat nějaký prospěch, tedy zda je dotyčný nový objekt zájmu potencionálním zdrojem peněz, majetku nebo výhod je přinášejících. Bohužel takové počínání je běžné i mezi lidmi, ketří si říkají křesťané.
A ještě mezi muži a ženami vzniká specifické hodnocení zvláštního druhu prospěchu, a to zda vzbuzuje nový objekt sexuální zájem, což je také pro ně zisk, zvláštního druhu, je to přínos nové zábavy. Neboť materialismus s hedonismem jde ruku v ruce. A pokud lidé zjistí, že ten nový objekt není pro ně z žádného prospěchářského hlediska zajímavý, že zkrátka z někoho do budoucna nekyne žádný prospěch ani možné povyražení, tak o dotyřného okamžitě ztratí zájem, v lepším případě ho ignorují, v tom horším mu znepříjemňují život. Podobně je to i činnostmi, prvně se u všeho ptají, co jim to vynese, ne zda je to potřebné a užitečné.
Lidi obecně nezajímá, jaký ten nový člověk, s kterým při nějaké příležitosti přijdou do kontaktu, jestli je charakterní, moudrý, vzdělaný atd., to je naopak odpuzuje, ale jen v první řadě to, jaký prospěch jim by mohl přinést. Pokud zjistí, že je v tomto ohledu perspektivní, tak si ho hledí, dokonce jim tento zájem vydrží, i když se později ukáže, že dotyčný objekt zájmu se nenechá nijak využívat, ale jakási všeobecná tichá úcta k majetku se přenáší i na jeho majitele. Před tímto varuje i Bible v příběhu, jak při příchodu na hostinu uvedli člověka v drahém oděvu na nejlepší místo a věnovali se mu, kdežto chudobně oděnému člověku jen ukázali někde místo na okraji, aby se tam posadil. Tato bezbožná úcta k majet-ku existovala vždycky a byla častá, ale nyní se stala běžná a téměř výhradní. Peníze a majetek se totiž v těchto posledních časech před 2.příchodem Pána Ježíše staly bohem všech lidí až na velmi malý počet výjimek a jejich získávání "náboženstvím dnešní doby". Peníze jsou sice potřeba k uspokojení nutných životních potřeb, ale u sobec-kých, neduchovně orientovaných, primitivních lidí se skrze jejich chtivost a neskromnopst stanou motorem jejich životů, ne však k pomoci druhým, ale jen pro realizaci jejich vrtochů a nepřiměřených nároků.
Peníze ani majetek sám o sobě nejsou ani dobré ani zlé. Jsou neutrální, protože se dají použít pro dobro i zlo. Záleží na jejich správci. Lidé a lidská právní věda mluví ve vztazích k majetku o majitelích, ale z hlediska Božího se jedná jen o správce peněz a majetku. Vše totiž patří Bohu a vše, co každý má, má jen díky jen schopnostem a podmínkám, v nichž člověku bylo dáno se narodit, a pokud i některý člověk bohatne z nemorálního nebo dokonce protizákonného jednání, tak pak má majetek ze své svévole se souhlasem ďábla a s dopuštěním Božím. Ovšem každý člověk, zvláště ten, který vzdoruje Bohu, může kdykoliv náhle skončit svou pozemskou pouť. Každý člověk bude skládat účet, jak spravoval to, co mu Bůh tu na zemi propůjčil do správy. Bible varuje: "Neukládejte si poklady na zemi, kde je rez a mol kazí a zloději vykopávají a kradou, ale skládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou." Matouš 6,19-20. Tím pokladem v nebi je vše to dobré, co kdo na zemi udělal pro druhé lidi.
Ježíš upozornil lidi: "Dejte si pozor! Varujte se každé chamtivosti, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má!" Lukáš 12,15
Bůh nenávidí přezíravé oči. Přísloví 6, 16-17. Bohatí i běžní lidé s dobrým zaopatřením, ať už vyšším příjmem nebo se zděděným majetkem, zkrátka všichni, co mají přebytek po pokrytí základních lidských potřeb a takových je drtivá většina v průmyslově vyspělých zemích, mají tendenci se povyšovat nad všechny ostatní lidi, kteří mají žádný nebo méně majetku nebo méně peněz nebo méně výnosná místa než oni. Jsou nadutci a šosáci. A tak se projevují jak ve svém okolí, tak i ve svém postoji zejména vůči potřebným lidem jiných národů, v méně příznivých podmínkách, stíhanými katastrofami a bídou. Považují se za lepší, že mají na blahobyt právo. A ještě jeden rys přinesly tyto poslední časy. I když ve většině lidí vždy v nějaké míře, ať už menší nebo větší, existoval nějaký obdiv k majetku a penězům a jejich vlastníkům, i tehdy žili lidé nadutí a šosáčtí, povyšující se nad ostatní kvůli svému většímu majetku, tak ale současně u většiny lidí nebyla spojena chudoba, tedy absence majetku, s pohrdáním těmi, co jej nevlastnili, tedy chudými lidmi. Po celá staletí platilo staré přísloví: "Chudoba cti netratí." Dnes je tomu naopak. Chudobní lidé se stávají předmětem posměchu těch bohatších, kteří jim odpírají povinnou úctu člověka k člověku a pohrdlivě je označují jako "socky". A ti "movitější" - to se většinou jedná o lidi, kteří sice žijí náročně, všechno moderní chtějí vlastnit, užívat si zábav a několik zahraničních dovolených ročně, ale ve skutečnosti žijí mnozí od měsíce k měsíci se žádnou nebo jen malou rezervou pro horší časy, každý měsíc všechno promarní, nemyslí na budoucnost, všechno musí mít a stále soutěží se svým okolím, dokonce se masově zadlužují, jsou plni půjček a tak jakýkoliv větší otřes je uvrhne do kategorie lidí, jimiž dříve opovrhovali.
A ten čas právě přichází! Čas otřesů, zejména finančních! Neboť jedině nedostatek peněz přiměje masy jednat morálně, ne z přesvědčení, ale z donucení! Chudoba přináší do života sobeckých a lhostejných lidí určitou, byť mnohdy minimální míru pokory a nutnost nástupu morálnějšího, rozumnějšího anebo alespoň méně škodlivého jednání.
Pár příkladů za všechny: Lidé běžně stojí dlouhé minuty až půl hodiny pod tekoucí sprchou s teplou vodou, v bytech bývá tak přetopeno, že i když je venku mráz, tak jeho obyvatelé chodí v trenkách nebo v tenkých tričkách s krátkými rukávy, televizory zapínají, sotva přijdou z práce, a ty jedou až do doby, kdy jejich majitelé jdou spát, aniž je někdo po většinu té doby sledoval. Všude se svítí naplno a ani se nezhasíná. A z přecpaných lednic se denně po celé zemi vyhozují tuny a tuny kvalitních potravin jen proto, že jaksi přebývají a jejich majitelé, už dosyta přecpaní lahůdkami, je nestačili zavčas zkonzumovat! S ničím se nešetří, ničeho si lidé neváží, "vždyť se koupí nové, další, jiné." Šatník se každý rok celý vymění, svetr, halenka ap. se vezme jednou nebo nejvýš dvakrát a pak se vyhodí! Přístroje jako pračky se po dvou třech letech vyměňují za technicky nejmodernější, i když by ještě léta sloužily a byly ještě moderní, ale výrobci každý rok záměrně něco inovují, přidají příkladem k dvaceti funkcím přístroje další jedndvacátou a "hospodyňky" už ji musí mít! A ačkoliv je podle statistik cca 36% jednočlenných domácností, a k tomu ještě velké množství dvoučlenných, tak přece i tyto domácnosti musejí mít myčku, jako by se nedalo nádobí pro jednu osobu nebo dvě umýt v ruce, a to ještě většinou jedí v práci. Co na tom, že výroba stále nových výrobků odebírá přírodní materiály a spotřebovává energetické zdroje a její provoz rovněž tak! V rodinách musí být auto i ve velkých městech s hustou veřejnou dopravou po celý den, přece MHD-ou jezdí jen "socky"! A ne jen jedno, běžně má každý dospělý člen rodiny své auto, jako například kousek od nás, kde má auto v pouze dvoučlenné rodině jak muž, řemeslník, který ho mít musí, kvůli převozu materiálu a zboží, ale i jeho žena, státní úřednice s velkým platem, si koupila dokonce miliónové auto. Jezdit těch pár kilometrů autobusem do sousedního města není přece moderní ani pohodlné! Co na tom, že více aut znamená větší spotřebu přírodních zdrojů a zhoršování životního prostředí, že na chůzi je přímo závislé zdraví každého člověka! "Nechť žije šosáctví a pohodlí!" to charakterizuje životní styl těchto primitivních lidí. Samozřejmě to ale neznamená, že bychom se měli vrátit do časů bez aut, jde jen o to, že mnozí lidé si je kupují ne proto, že by je nutně potřebovali ke svému životu, třeba k povolání, ať už je to zaměstnání, třeba lékaře nebo řemeslníka atd, pro provoz firmy nebo k provozu hospodářství, k převážení invalidního člověka a vůbec k zajištění provozu domácnosti tam, kde žijí daleko od veřejné dopravy nebo kde je jen řídká, třeba na venkově dále od velkých měst, ale aby se ze svého šosáckého hlediska povznesli nad ostatní lidi, říkají, "Nejsme přece socky!" "My jsme lepší lidi!" "My si to můžeme dovolit". A druhé auto v rodině je, pokud nejde o nějaké vzácně se vyskytující okolnosti vyžadující jeho nutnost jako například o souběh dvou povolání nutně samostatně vyžadujících auto, neomluvitelné! "My na to máme!" říkají tito lidé. Kupují si tak kromě uspokojování své pohodlnosti pozornost a obdiv svého primitivního okolí!
A tak podle mezinárodních statistik dochází k tomu, že lidé v průmyslově rozvinutých zemích, ačkoliv počtem obyvatelstva jsou jen menším zlomkem celosvětového počtu lidí, spotřebovávají drtivou většinu přírodních zdrojů svým nešetrným a bezohledně náročným způsobem života! A to nelze provozovat do nekonečna! Letos v létě a na podzim se například Pákistán potýká s tak obrovskými záplavami a jehjich důsledky, milióny lidí umírají podvýživou a v důsledku nemocí z nedostatku pitné vody a z přenosu chorob všude přítomnými komáry, milióny lidí přišly o střechu nad hlavou a i o těch pár obyčejných věcí nutných k životu. A kousek dál, ve východní Africe, v Somálsku a části Keni atd., milióny lidí umírají v důsledku katastrofálního sucha hladem, totéž se děje u sousedů přes moře v Jemenu. A tak by se dalo pokračovat, stále narůstají katastrofy, jak předpověděl Ježíš. Obyvatelstvo bohatých států, zejména v Evropě, to moc nevnímalo. Slovo nouze bylo až na velmi malou část obyvatelstva pro lidi pojmem neznámým. Stejně tak morální odpovědnost za jiné, méně šťastné lidi v jiných částech světa. A přitom stačilo jen šetřit a neplýtvat, nežít náročným a šosáckým způsobem života. Nepropít, neprokouřit a nevyhazovat zboží za stovky miliard korun! A ty poslat potřebným lidem!
Ale jednou všchno plýtvání končí. A lidé se budou masově muset vrátit ke skromnějšímu a tím i hodnotnějšímu způsobu života, jednoduše proto, že na ten svůj předešlý způsob, ničeho nešetřit a se vším plýtvat, už nebudou mít! Skončí čas neustálého soutěžení o to, co kdo si může více dovolit. Ten čas přichází! Energie a ceny všeho rostou každým dnem. Letos v létě 2022 se například probudil nezvvykle velký zájem o stanování, kterým už minimálně tři dekády lidé opovrhovali, ačkoliv pobyt v přírodě je to nejlepší prozdraví těla i duše, a až na výjimky všichni jen chtěli zahraniční dovolené, v luxusních hotelích u moře a s bazény, nejlépe co nejdále v tzv. exotických rájích a ne jen jednu za rok! A zima je před námi - zvýšené ceny energií pohltí peníze na zimní zájezdy, které stejně ke zdraví nemohly nijak přispět, týden někde v zimě na lyžování v horách, když se jinak někdo vozí celý rok autem a sedí po většinu dne a stravuje se nezdravě nebo dokonce kouří a pije pravidelně alkohol, zdraví vůbec nezlepší. Ale slouží většinou jenom k hříchům, k opíjení se alkoholem a k mimomanželským vztahům, k soutěžení s okolím, takoví lidé uka\zují "my na to máme, jet v zimě na hory", jen to vede k plýtvání finančními prostředky na drahou výbavu potřebnou na lyžování na pouhých pár dní, místo na jiné, mnohem užitečnější věci a pomoc lidem žijícím ve skutečné bídě.
Současný nejbohatší člověk světa Elon Musk ukázal ve videu na Youtube.cz, že se dá šťastně žít v minidomku, do něhož se na určitý čas přestěhoval a které vyrábí. Byl s takovým bydlením plně spokojený. Bohatí lidé až na výjimky jako on se však jen ušklíbnou, nějaký minidomek, mobilhouse, tiny house, mobilheim a jak se tyto malé domky se základnou obvykle do 40 metrů čtv., nazývají, považují za žebrácký příbytek, přece musí mít velkou vilu nebo alespoň velký byt na prestižní adrese. A podobně je to se vším! Nastal čas pro odpovědnější způsob života, který snad i mnohým lidem otevře oči a začnou se zajímat i o jiné věci než jen o hmotné věci a peníze, o ty duchovní, zejména o svou spásu, aby nezmeškali onu poslední příležitost svého spasení, než se uzavře doba milosti pro tento svět. Nevíme, kdy to nastane, může to být pár měsíců nebo ještě pár let, ale určitě to nebude dlouho, žijeme v čase - podle naplněných biblických proroctví a znamení - těsně před návratem Božího Syna Ježíše Krista a tím spjaté i s ukončením pozemských dějin. Po skončení doby milosti už nebude možné změnit strany, protože náš Pán Ježíš Kristus uzavře případy všech lidí a ukončí svou činnost nabídky a přijímání žádostí o odpuštění hříchů a přijetí za Pána, to bude ta chvíle, kdy Pán Ježíš prohlásí "Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je špinavý, ať zůstane ve špíně, kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti." Zjevení 22,11. Nikdo potom již nebude moci být očištěn Kristovou krví. Kromě toho samozřejmě individuálně doba milosti může skončit pro člověka buď jeho dlouhodobou ignorancí Božího volání a každopádně smrtí, ale tehdy budou na zemi už jen dvě navždy od sebe přesně oddělené třídy lidí, spasených, kteří přijali Milost Boží skrze jeho Syna, a budou žít věčně štastní, mladí a zdraví v nebi v přítomnosti samotného Boha a druhá - ztracení, kteří prohráli nejen tento svůj život, ale hlavně ten věčný, odmítli Boží milost a změnu svého charakteru, proto je čeká Boží trest, nejprve první smrt, pak trest v ohnivém jezeře podle míry osobní viny a nakonec druhá neboli věčná smrt, neboť trestem za hřích je smrt, jak říká Bible, a pak už jen věčné zničení, věčná neexistence. Proto je tak nebezpečné oddalovat usmíření s Bohem!
Pokud kliknete na výše uvedené tlačítko (tj. text s ikonkou), otevře se vám na toto téma vynikající kázání jednoho známého česko-anglického kazatele.
Zpráva evangelia bohužel není pro masy lidí, tedy pro ateisty, pohany, falešné a formální křesťany, populární podobně jako poselství Noeho nebylo populární. Přijmout ho znamenalo vystavit se posměchu. A tak se to zdá i dnes postmodernímu člověku. Bibli považuje za zastaralou, ne-li přímo za sbírku báchorek a poselství Bible považuje za nesmyslné. Ale tak tomu bylo i v čase apoštola Pavla, i když v menší míře dnes. "Protože slovo kříže je těm, kteří hynou, bláznostvím; ale nám, kteří jsme dosáhli na spasení, je mocí Boží." 1 Korint 1,18
Formální křesťané jsou křesťané, kteří nejsou znovuzrození, znají evangelijní zprávu, více či méně ji rozumí a myslí, že to je to, co jich činí křesťany. Někteří z nich tomu ani moc nevěří a brzkému druhému Kristovu návratu už vůbec ne. Na ty, co to hlásají, se dívají jako na lidi z jiné planety. A většinou si to ani nepřejí a pokud, tak až někdy ve vzdálenější budoucnosti až budou staří nebo mrtví, pak to bude pro ně výhodné, ale teď??? Když jsou ještě mladí nebo plní sil, když mají tolik plánů na tomto světě, když .............
A když jim někdo řekne více o Božích požadavcích, o tom, že nestačí jen věřit, že Bůh existuje, že Ježíš nás spasil a občas zajít do kostela nebo modlitebny, tak se jim to nelíbí a dotyčného považují přinejmenším za podivína nebo bigotního. Nechtějí vyměnit jejich pohodlný styl křesťanství, který dle jejich náhledu stačí pro spasení a věčný život v nebi, za nějaký náročnější styl, který by více zasahoval do jejich životů. Dle svého mínění nemají čas, mají podle jejich názorů důležitější věci. A studovat pravidelně Bibli, připravovat se na druhý příchod Krista, na to nemají čas ani chuť. Už Kristuts zdůraznil dva podobné momenty - nejhůře přijímají Boží slovo ti vlažní, které "vyplije" ze svých úst, kdežto "horcí" jsou pravými křesťany a "studení" ti, co křestany vůbec nejsou. Vlažní jsou podobní farizejům, které předcházely prostitutky. Tedy pravými křesťany se nejhůře stávají ti, co už mají něco společného s křesťanstvím, ale přitom jimi ve skutečnosti nejsou!
Kdo není ochotný studovat s radostí Boží slovo každý den, neměl by ani plánovat cestu do nebe. Ostatně tito lidé - formální křesťané - si ani plně neuvědomují hodnotu nebe a věčého života. A mnozí o tom pochybují, což prozrazuje jejich životní styl, který se buď vůbec neliší nebo jen nepatrně liší od životního stylu jejich nevěřícího okolí. Víra v Ježíše Krista a v pravdy evangelia by totiž absolutně a totálně změnily jejich život, a sice do takové míry, že Bible hovoří o novém narození, o novém stvoření.
Co by se stalo, kdyby Vám někdo odkázal 100 miliónů korun? Měli byste radost? Určitě, obrovskou, šílenou, řekli byste! Určitě byste cítili nějakou vděčnost vůči dárci a zařídili bez pocitu břemene jeho poslední věci dle jeho přání. I na toho dotyčného nezapomněli, protože byste začali nový život. Což pocit vděčnosti spojený s obrovskou radostí by neměly platit také a zejména pro pravdu evangelia?! A tak jen si sami domyslete: Co když by Vám dal někdo tolik, co nikdo na zemi nemůže dát, že proti tomu i první cena v té největší loterii, je jen haléřem? Bůh a Jeho Syn Ježíš Kristus vám nabízejí věčný život, věčné mládí, věčné zdraví, věčné štěstí v neskonale nádherném světě, ve světě beze všeho zla nebo trápení! Kdo skutečně přejde od "známosti" evangelia ke skutečné víře, kdo věří tomu, že Ježíš za něj přetrpěl trest, že je mu odpuštěno, že se stal Božím synem nebo dcerou, kdo skutečně věří tomu, že Bůh má nádherný plán pro jeho život a že smí skrze Božího syna Ježíše vejít do nového, dokonalého a věčného světa, kdo skutečně tomu věří, by měl umět i docenit hodnotu tohoto nesmírného daru, tedy být tak vděčný, že víc by to už ani nešlo. Takový člověk se znovuzrodí, je Bohu maximálně vděčný a změní se rázem celý dosavadní systém jeho hodnot. Jeho nitro zaplaví obrovská radost, nadpozemský pokoj a veliká vděčnost a uvědomuje si, že "láska Kristova nás zavazuje", jak říká apoštol Pavel. Pro takového člověka se stanou cennými věcmi ty věčné a ne ty chatrné a dočasné! "Co je platné člověku, kdyby získal celý svět, ale ztratil život?" říká Boží syn. Pán Ježíš pro nás vykoupil více, než kdyby nám někdo mohl dát celý svět! Kdo tomu skutečně věří, je mu ctí sloužit Bohu a činí to s radostí!
Kdežto ty masy formálních křesťanů chtějí s Bohem udělat obchod. Oni nechtějí opustit své sobecké cíle, nechtějí se odlišovat od okolního světa, nechtějí být na posměch pro evangelium, chtějí žít život podle svého už tady. A tak nabízejí Bohu, že budou ke křesťanskému učení přistupovat s úctou, že budou chodit pravidelně na bohoslužby a dávat peníze do sbírek, tedy si chtějí zasloužit nebe skrze plnění povinností, jen když si budou moci ponechat svůj způsob života i se svými malými hříšky! Ve své samospravedlnosti si MYLNĚ namlouvají, že to stačí k tomu, aby se dostali do nebe! NAPROTI TOMU SKUTEČNÝ VĚŘÍCÍ VÍ, ŽE BŮH CHCE PRO NĚHO TO NEJLEPŠÍ I TO NABÍZÍ. Že Boží požadavky na svatý život nezotročují, ale naopak osvobozují, že Bůh ví nejlépe, jak se jeho život maximálně povede a zúročí! Miluje Boha nade všechno a dobrovolně a z přesvědčení chce s Ním žít v harmonii a poslouchá ho s radostí, protože ví, že Bůh dal svého syna za jeho život a tak nikdo na světě to nemůže s ním myslet lépe jako Bůh a Jeho Syn, který za něj položil život. Pravý křesťan je vděčný tak, že už nechce Boha nikdy zklamat!
Bůh lidi miluje a touží zachránit každého. Ale spasení vyžaduje svobodné rozhodnutí, protože člověk byl stvořen jako svobodná bytost a lásku nelze přikázat! A tak celá tisíciletí jen lidi různými způsoby povzbuzuje, aby si mezi oběma možnostmi - věčným životem nebo věčnou smrtí - správně zvolili. Proto je na světě zlo jako protiopak dobra, věčná smrt jako protiopak věčného života. Boží slovo obsahuje obě varianty stejně jako upozorňuje, že Boží trpělivost se zlem a bezbožnými lidmi bude časově omezená a jednoho dne prostě skončí doba milosti! Ale ne v nějaké vzdálené době, ale kdykoliv, třeba i zítra, protože žijeme právě v posledních časech, a to už na jejich konci, blízko před příchodem Pána Ježíše! Výběr tedy spěchá! A je jedině na vás!
Jak tedy, pokud jste tak už neučinili, odpovíte na nejdůležitější otázku svého života:
Co učiním s Kristem, přijmu ho nebo odmítnu?"
Budu ho skutečně následovat, nejen naoko nebo vůbec ne? Chci ocenit hodnotu daru, který mi bezplatně nabízí a přijmu tedy Boží odpuštění a tím i vstupenku do Božího království? Nebo tento nejcennější dar, jaký existuje, odmítnu, budu dále následovat svět, žít si po svém a tedy zůstane na mě Boží hněv a budu muset za své hříchy vytrpět Boží trest sám/sama? A pak zemřít navždy!
Mnoho lidí odmítá si vůbec připustit existenci Boha, ačkoliv jsou zde stovky a stovky nevyvratitelných důkazů o Jeho existenci, moci, stejně jako Jeho syna a o pravdivosti Jeho knihy a nabídky. Ale tak jak nikdo nemůže popřít s postu-pujícím věkem nevyhnutelnost stáří a vyhnout se smrti, která může nastat kdykoliv, stejně tak nebude moci se vyhnout Božímu soudu, protože Bůh určil den, kdy bude spravedlivě soudit celý svět skrze Ježíše, kterého k tomu ustanovil, tedy všechny, kteří nebudou zapsáni v knize života! Ještě dnes je čas, zítra už nemusí být, nikdo neví, jak dlouho ještě potrvá doba milosti pro všechny lidi a už vůbec ne, kdy skončí pro něho, neboť v okamžiku smrti je o všem rozhodnuto!
Volba je vaše!
Nadpis je současně odkazem ke kliknutí a otevře se vám velké svědectví věřící paní, které Pán Ježíš dovolil podrobně uvidět peklo. také jí ukázal nebe. (je to ve slovenštině - Zjavenie pekla). Tento i další níže uvedené odkazy na kliknutí jsou zde k dispozici nejen pro křesťany, aby ostatní varovali, ale zejména pro ty lidi, kteří nevěří v Boha, tedy ani v peklo, protože si žijí po svém, bez Boha, porušujíce Jeho přikázání. Dole je vícero odkazů na videa, plných osobních svědectví, o tom, co peklo je. Syn Boží, Pán Ježíš, zvláště nyní v posledních časech umožnil navštívit peklo vícero lidem, různého založení, od vynikajících křesťanů s bezvadnou minulostí i životem až přes "lepší" ateisty po ateistu - alkoholika i ateistu s velmi nízkou morálkou a kriminální minulostí. Všichni tito lidé, pokud jimi před tímto prožitkem nebyli, se po tomto prožitku stali oddanými křesťany. Tím se nemyslí, těmi formálními.
Kdo odmítá Pána Ježíše, odmítá jeho nabídku a oběť, uráží tím přímo Boha, protože tím z Něho činí lháře. "Kdo nevěří Bohu, dělá z Něho lháře, protože nevěří svědectví, ketré Bůh vydal o svém Synu." 1 Jan 5,10
"Kdo říká: "Poznal jsem ho", a Jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy." 1 Jan 2,4
Nejedná se o žádné strašení, to, co lidé vypovídají, je v souladu s Božím slovem. Matouš 25,46: "A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života." Také tato svědectví neslouží k žádnému náboru do nějaké konkrétní církve, ale jen k pochopení, co to znamená odmítnout Boží nabídku spasení skrze Jeho syna a neposlouchat Jeho přikázání. A tím urážet Boha a škodit jeho dalším dětem. Co to znamená vystavit se Božímu hněvu. Nikdo však nemusí být stižen Božím hněvem, Bůh ve své lásce nejen otevřeně sdělil, co čeká ty, kteří Jeho nabídku odmítnou, ale také, co čeká ty, kteří Jeho nabídku přijmou a budou žít podle Jeho vůle. 1 Kor 2,9: "Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co ani člověku nenapadlo, to Bůh připravil těm, ketří Ho milují." Lidskými slovy nepopsatelně krásné nebe, novou Zemi, věčné království beze všeho zla, beze smrti, s věčným mládím, zdravím a štěstím.
A také Bůh říká, že nikdo nemusí nikdo v pekle skončit. "Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." Jan 3,16
A Božích Destareo přikázání nejsou těžká, jak řekl sám Ježíš, s jeho pomocí je dokáže dodržovat každý, kdo se obrátil k Pánu Ježíši s prosbou o pomoc, s pokáním, když uzná, že činil zle a s lítostí nad svými hříchy a s vyznáním, že ho chce následovat. "Chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání." Matouš 19,17
Není nic mezi těmito dvěma možnostmi, mezi peklem a nebem. Bůh je Svatý a v Jeho přítomnopsti nemůže existovat hřích. Takovým malým přirovnáním je podobenství se sklenicemi, když vezmete sadu čistých sklenic a naplníte je všechny cca do poloviny čistou vodou. A pak - kromě do té první - do každé z nich přikápnete různý počet kapek špinavé vody plné baktérií. Do některé více, do něketré jen jednu dvě, nebo ji doplníte polovinou až navrch. Která jedině bude čistá, nezávadná? Jen ta první! Jen Ježíš Kristus nezhřešil, ostatní se všichni provinili, výsledek je stejný vůči vstupu - bez Boží milosti - přijetí Ježíše Krista by nemohli vstoupit do Božího království bez ohledu na to, zda se dopustili jen pár malých hříchů nebo mnoha velkých. Proto po očištění Ježíšovou krví skrze jeho oběť na kříži dochází k očištění od hříchů a k novému začátku a Bůh se dívá na takového následovníka Pána Ježíše jako na spravedlivého, tedy spaseného, hodného vstoupit do Božího království. Pokud ovšem se takový člověk sám neodvrátí od poslušnosti vůči Blohu a nezačne znovu hřešit a žít si po svém, protože neplatí, že jednou spasený je navždy spasený. Ale platí ve smrti spasený - navždy spasený. Ale nikdo neví, kdy zemře, proto odkládání přijetí spasení je nejen obrovským rizikem, ale i povážlivým hříchem. A nyní v posledních časech ještě dojde k hromadnému skončení Boží milosti i pro všechny žijící, to ale také nikdo neví, kdy přesně to bude. Je potřeba své vítězství nad hříchem po přijetí spasení dovést až do konce, Bible život křesťana připodobňuje k závodu v běhu, v němž, kdo vydrží a doběhne do cíle, dostane korunu života.
Ostatně i ten nejobyčenější člověk chápe, že v nebi nemohou být poměry stejné nebo podobné jako tu na zemi, kde vládne mezi lidmi nenávist, kde se lže, krade a podvádí ve všem možném. A kde jsou vraždy a násilí na denním pořádku. Právě přestoupení Božích zákonů a nařízení bylo příčinou, že Bůh se vzdálil od člověka a člověk upadl od tenat stáří, nemocí a smrti. V nebi nebude nic zlého.
Všechna níže uvedená videa jsou velmi dobře zpracovaná osobní svědectví, jak bylo už výše uvedené, Jsou v češtině nebo slovenštině, s výjimkou jednoho, které je však tak mistrovsky, maximálně výstižně vizuálně zpracováno, že ho maximálně doporučujeme i těm, kdo neumí anglicky, protože z obrázků vše pochopí. Kdybych měla vybrat to nejlepší z nich, přihlédnutím k délce maximální názornosti, vybrala bych právě toto.
Bible říká: "Před člověkem je život i smrt a bude mít dáno, co si vybere." Sírachovec 15,17. Tedy věčný život nebo věčné zatracení.Sírachovec
Bůh dal člověku svobodnou vůli, proto je každý člověk za svá rozhodnutí plně zodpovědný, kromě těch těžce mentálně postižených lidí, kteří nejsou schopni pochopit podstatu Boží nabídky. Bůh však si přeje, abychom volili život, ve své lásce nechtěl by ztratit nikoho, koho stvořil, ale ve své vševědoucnosti ví, že je mnoho těch, kteří raději jdou do zatracení, než aby žili spravedlivě a Ho poslouchali. Proto říká přímo a je to zaznamenané v Jeho knize: "Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsme ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo." Deuteronomium 30,19
Na výše uvedené odkazy stačí kliknout a otevře se vám příslušné video. Na prvním místě doporučujeme svědectví Jamese Woodforda, které kromě slov se snaží maximálně přístupně zobrazit rozhodující momenty, což autorům videa dalo nemálo práce. Je to dabované. Kdo umí anglicky, může si pustit o něco kratší verzi stejného příběhu (zeleně nad ním). V tomto příběhu navíc je jasně vidět, jak i celá věčnost závisí třeba i na jediné vteřině našeho svobodného rozhodnutí, dokonce i na té poslední. Bůh čeká a dává možnost záchrany až do posledního okamžiku života. A jak ve své nekonečné milosti uspořádává okolnosti tak, aby ta možnost ještě vůbec byla. Je to přesně tak, jak to říká ve svém slově: "Nechci smrti bezbožného, nýbrž aby se obrátil a živ byl." Nebo v podobenství o neplodném stromu a zahradníkovi, co se za něj přimlouval, aby nebyl ještě vykácen. Ale vždy musí být to stěžejní rozhodnutí člověka svobodné. Bůh je Všemohoucí, ale sám sobě dává limity z titulu, že je absolutně spr avedlivý; tím limitem je svobodná vůle člověka, za níž nejde. Má-li být totiž člověk zodpovědný, musí být svobodný. A tak když Pán Ježíš řekl, aby každý kázal Boží slovo, neřekl tím, že jsme zodpovědni za výsledek, samozřejmě pokud křesťané plní řádně daný úkol. Ti, kteří slyší Boží slovo, se musí rozhodnout sami ze svého srdce. Bůh k nim mluví - k jejich srdcím - ale oni musí chtít slyšet a reagovat. Nesmí tam být ani náznak nátlaku. Například to jasně ukazuje tento příběh, který se skutečně stal: Jeden kazatel se vsadil s jedním ateistou, oba byli dobří šachisté, že pokud on v partii s ním třikrát vyhraje, tak ten si přečte poctivě celý Nový zákon v Bibli. Ještě nutno dodat, že onen kazatel byl o celou třídu mnohem lepší šachista než onen ateista a že v minulosti již mnohokrát nad ním vyhrál. A tak hráli ty 3 partie. Výsledek byl neuvěřitelný - ten dobrý šachista potřikrát prohrál s tím jinak o dost slabším. Bůh tím dal jasně najevo, že evangelium nemůže být předmětem sázek, aby se někdo do jeho čtení nutil jen proto, že prohrál sázku, místo aby pravou motivací byla jen upřímná touha poznat Boží nabídku a lásku. A tak zařídil, aby ten slabý šachista třikrát za sebou porazil toho silného.
Jedině Bůh je absolutně spravedlivý a také vidí do srdce každého člověka, nic před ním, ani žádná myšlenka, nezůstane skryté.
U bezbožných nikdo neví, zda už doba jejich milosti skončila a jejich život už jen z nějakého jiného důvodu z Božího připuštění ještě pokračuje. My lidé si uvědomujeme, že na světě je denně spousta neštěstí, ale jedním z důvodů, proč to Bůh připouští, je, že tím chce skrze pokoru a pokání přivést hříšníka k sobě. Tak jako lidé přesycení dobrými jídly neocení správně pak ani tu největší lahůdku, tak lidé, jejichž život je plný přepychu, zábav a všemožných požitků s bohem konzumu v čele - denním nakupováním všeho možného, neocení ten největší dar - Boží nabídku spasení, takoví lidé žijí jen pro své sobectví, své Já. Ale když je postihnou rány osudu a oni ztratí ty své pozemské bůžky a falešný smysl svého života, tak někteří z nich se k Bohu obrátí, protože v zoufalství budou hledat u Něho pomoc ve svém neštěstí. Naopak - je velmi nebezpečné - a mnohdy to naznačuje, že takový člověk už prohrál věčnost v nebi - když se špatnému člověku daří dlouhodobě stále dobře. Avšak jak je to přesně u konkrétních lidí, to ví jen Bůh. 2 Mak 6,13: "Je známkou velikého dobrodiní bezbožníkům, nejsou-li dlouhý čas ponecháni v pohodlí hříchu, ale postihne-li je vzápětí trest." List Judův 1,4: "Vloudili se totiž mezi vás někteří lidé, již dávno zapsaní k odsouzení...."
