CESTA PRO ŽIVOT - ÚVOD | cestaproživot.proweb.cz

"Pamatujte na to, co bylo na počátku od věků! Já jsem Bůh a jiného už není, jsem Bůh a nic není jako já. Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí, a co se mi líbí, uskutečním." Izajáš, 46,9-10

"Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." Jan 3,16

1.díl křesťanského seriálu VĚČNÁ PRAVDA, doplněný.pdf toto je 1.díl ze 64 dílů, všechny ostatní díly otevřete níže klikem na název seriálu, otevřou se vám pak naše první stránky., kde jsou další díly podle pořadí uvedeny dole za sebou, pozor obrázky jsou jen k orientaci podle obsahu, odkazy dole

Náš web https://cestaprozivot.proweb.cz/, který je pokračováním webových stránek https://svetloprozivot.proweb.cz/ se zabývá duchovními věcmi, zejména brzkým příchodem Božího syna Ježíše Krista. Také zdravím, jak ho udržet a léčením čistě přírodními prostředky. Je to pokračování zejména z důvodu vyčerpání povolené kapacity ale i dalších. Na webu svetloprozivot.proweb.cz můžete si volit z níže uvedených webových stránek a ZDE o kousek níže po seznamu uvedeném v řádcích s ikonkou hned na ně kliknout:

Obojí webové stránky mají sloužit všem lidem dobré vůle, hledajícím nevěřícím i těm, co sem přijdou náhodně kvůli radám ke zlepšení zdraví, hledajícím jinověrcům a samozřejmě křesťanům, jak začátečníkům, tak mírně i hodně pokročilým křesťanům. Ohledně posledních časů doporučujeme zde videa různých vynikajících kazatelů, níže je video se zbožným kazatelem Davidem Gatesem, který vlivem Ducha Svatého má mimořádně vynikající kázání. Je známým, světově působícím kazatelem Církve adventistů a zastánce teorie vytržení na samém konci soužení. Nelze zde uvádět nějaký seznam, každý si to najde, ale uvedu to nejaktuálnější, kde se mistrovsky dotýká mnoha problémů i znaků poslední doby a poukazuje na brzké skončení doby milosti. Kdo chce získat komplexní pohled na tuto poslední dobu, ať si níže otevře rovněž brilantní kázání známého slovenského kazatele Sergeje Miháĺa, zastánce teorie vytržení v době přednástupem Antikrista. Co se týká doby vytržení, jsou tyto stránky otevřeny všem 4 známým teoriím.

Kdo nemiluje Boha, tedy nepřijal Jeho nabídku spasení a neřídí se Jeho vůlí, prohrál věčný život! Kdo však nemiluje ani své blízké, tedy kdo se o ně nestará, nýbrž miluje jen sebe, své peníze a svůj majetek, zcela promarnil i tento svúj krátký pozemský.. Pravá láska je však velké umění a platí, jak o ní, jakož o všem na tomto světě, že bez moudrosti ji nelze ani chápat ani uplatňovat. Zato její falešná, až křiklavě nehezká napodobnina, opičí modlářská láska, dá-li to vůbec láskou nazvat, tu uvidíte okolo sebe často, takřka všude. A ta vede do zkázy jak věčné, tak i velmi rychle, do té časné.
Moudrost vede ke šťastnému životu zde i k věčnému životu s Bohem v nebi a na nové Zemi.
Moudrost má větší cenu než perly. Jób 28,18
Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty. Přísloví 8, 11

Ačkoliv si lidé přejí všechno možné, na ni se téměř nikdy nedostane a přitom nelze bez ní rozumně kráčet životem.

Pošetilci jdou životem jako tulák neznámou krajinou bez mapy a bez kompasu. Kde ji jen ale vzít? Kde ji nalézt, tu jedinou skutečnou moudrost, která nás navádí na jedinou pravou cestu životem, vedoucí do věčného života a ne do věčné smrti?
Kdo ji hledá jen v tomto světě, v nějakém lidském učení, nikdy ji nemůže najít, protože pravá moudrost je jenom u Boha. TI, co si o sobě myslí, že jsou moudří u Boha, jsou ve skutečnosti pošetilci, jdoucí k věčnému zániku. Podobají se nerozumnému boháči, o němž se píše v Bibli, který si myslel, že se vším zásobil na mnoho let dopředu, že už nic nepotřebuje, že všechno má a už se bude jen radovat a vesele si svého majtku užívat, samozřejmě bez ohledu na potřebné. A jak to dopadlo? Lukáš 12, 20 "Ale Bůh mu řekl: ‚Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘

Sírachovec 1, 8 Jen jediný je moudrý, ten, který budí velkou bázeň a sedí na svém trůnu.

Bůh ji však neuchovává někde v nebi jako skrytý poklad, aby lidi nechal tápat a zahynout v tmách života. Jako milující Věčný Otec nechá nabrat každého, kolik potřebuje, z Jím inspirované knihy, z Jeho věčné knihy - Bible.
Přísloví 2, 6 Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.
2. Timoteovi 3, 16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti.
A každý nabere tolik, aby mohl vést štastný způsob života plný pokoje už zde na zemi a aby Boží slova, ať čtená nebo slyšená, vedla k přijetí daru spasení. I člověk nepříliš obdařený rozumem zmoudří, bude-li se držet Božího slova. Naopak, i nejjinteligentnější člověk na Zemi zmaří svůj život časný i věčný, pohrdne-li moudrostí pocházjící od Vševědoucího Boha.
Pokud jen bude skutečně chtít!

Lukáš 11, 28 Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“
Jan 8, 47 "Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“
Lukáš 8, 21 On jim odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“
Přísloví 3, 7 "Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať."
List Jakubův 3, 13 "Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost."
Tedy moudrý je ten, kdo načerpal moudrost z Božího pokladu a žije podle ní. Kdo přijme Boží nabídku spásy skrze Jeho Syna a žije s Bohem na prvním místě v svém životě. Dostane pak za odměnu dary, které svět nemůže dát - věčný život v nepředstavitelném štěstí a pravou radost, hluboký pokoj a správnou životní orientaci už zde na zemi.
Kde je Bůh na prvním místě v životě, tam je vše na svém správném místě. Naopak, kde není Bůh na prvním místě, tam není nic na svém správném místě! Podobně když do první knoflíkové dírky zapnete jiný knoflík, než ten první, k němu příslušící, který pominete, tak kabát už nikdy správně nezapnete, výsledek bude zdeformovaný, nefunkční a nehezký! Bůh má stát na prvním místě v životě, před čímkoliv a před kýmkoliv a Jeho slovo je tím kompasem, ketrý nedá nikomu zabloudit, pokud se jím řídí!
Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Jan 11, 25-26 ¨--------------------------------

Ať je známa na zemi tvá cesta, mezi všemi pronárody tvoje spása! Žalmy 67, 3

Nesmírně zajímavé vyprávění a úchvatné svědectví bývalého ateisty Iana McCormacka, jak ho Bůh vzkřísil z mrtvých. U australského pobřeží ho požahala svými jedovatými buňkami nejnebezpečnější medúza - čtyřhranka smrtelná. Po jejím požahání, pokud se člověk neutopí následkem veliké bolesti, tak do 2 minut přichází smrt. Ian McCormack byl Bohem povolán zpět do života, aby svědčil o evangeliu. Otevře se Vám v dalším okně po kliknutí na název videa s ikonkou výše vlevo. DOPORUČENO!!!

1.Falešná víra a formální víra

1.FALEŠNÁ VÍRA
Galatským 1, 7 Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.
Galatským 1, 9 Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!
Je mnoho lidí, kterým život na tomto světě plně vyhovuje a líbí se jim tak, že by tu chtěli být věčně, kdyby mohli, protože se mají dobře, žijí jen pro materiální věci, zábavy a požitky a o těch, kteří se mají zle, ani nepřemýšlí, natož aby je litovali a toužili po skoncování se vším zlem a utrpením na tomto světě. V Boha vůbec nebo moc nevěří a žijí tak, jako by Bůh nebyl. Části z nich se všem nepodaří zcela potlačit někam do hlubin duše vědomí smrti i otázku existence Boha, toto spolu s vědecky potvrzeným faktem, že člověk je tak utvořen, že musí v něco vyššího věřit, je důvodem, proč je na světě tolik náboženství, přičemž je nutno si uvědomit, že i ateismus s evoluční teorií je jistým druhem náboženství, jen na rozdíl od těch ostatních, monoteistických nebo polyteistických, bez konkrétního živého boha nebo bohů, ať už skutečného Boha Stvořitele nebo jen domnělého, vymyšleného, jako byl třeba u starých Řeků olympský bůh Zeus s celou plejádou dalších bohů. Ovšem ateismus nedává ani tu sebemenší falešnou naději na pokračování života po smrti, jako dávají různá polyteistická náboženství, je to filosofie zániku. A tak podle regionu , kde žijí, také volí, pokud žijí v zemích, které dříve byly křesťanské nebodokonce ještě jsou, hledají mezi mnohými křesťanskými církvemi, nebot zdev Evropě, stejně jako v obou Amerikách, jsou polyteistická náboženství, až na pár výjimek v Jižní Americe, cizí a dominují křesťanské církve. A tak hledají mezi nimi a jejich kazateli a faráři, ale jen nějaké takové, které by jim vyhovovalo, dávalo naději na život věčný a přitom je nijak neomezovalo v jejich náhledu na život a ve způsobu jeho vedení. Jsou světští a proto milují tento svět. A tak jim ani pravé evangelium nemůže vyhovovat, protože Bible jasně říká: 1. Janův 2, 15 "Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není."

Tím světem se ovšem nemyslí příroda nebo lidé, Boží dílo můžeme obdivovat a musíme chránit, bližní milovat jako sebe, ale nesmí se více obdivovat stvoření než Stvořitel, Bůh musí být vždy na prvním místě. Slovy "Nemilujte svět", se myslí to negativní ve světě, co lidé milují, jejich světské modly, majetek, peníze, různé požitky a prázdnou hloupou zábavu. To vyjadřuje pojem "světský člověk", to je člověk, který je povrchní, sobecký, vnitřně prázdný a o vyšší věci, zvláště duchovní, nemá žádný nebo jen nepatrný zájem.
List Jakubův 4, 4:
"Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím"

Ovšem skrytá, člověku daná vnitřní touha po něčem vyšším, byť potlačená špatnou výchovou, spolu s postupujícím strachem z toho, co bude po smrti, vede masy lidí k hledání něčeho pohodlného nadzemského, co by je uspokojilo. Toho využívají falešní učitelé ať už ve falešných nebo i pravých církvích, kteří lidem nabízejí falešné, jimi upravené, evangelium, které se lidem líbí a které po nich kromě občasné účasti na náboženských obřadech a finančního přispění církvi a jejím kazatelům a farářům nic jiného nevyžaduje. Žádné pokání, žádné znovuzrození, tedy žádnou změnu myšlení a života. Nic je nestojí a proto nemá žádnou cenu. Nemají zájem o pravého Boha, jak ho představuje Bible, ani o zanechání hříchů, ani o proměnu své osobnosti a nechtějí nic slyšet o Božím soudu. Věří jen, že Bůh a nebe existuje, ostatně to věří i ďábel.
Falešní učitelé tyto lidi ani nemusí hledat . Povrchní lidé je vyhledávají sami, protože potřebují věřit něčemu pohodlnému, co jim bude vyhovovovat, tak hledají pohodlné náboženství, které od nich nežádá žádnou změnu jejich života a vyhledávají a vyzdvihují falešné učitele, aby jim lechtali sluch. Bible to předpověděla.
2. Timoteovi 4, 4 "Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím".
Vyrobí si ve své hlavě Boha podle svých představ (bez probuzení Ducha, bez znovuzrození) a najdou si učitele, který je bude utvrzovat v jejich vlastní lži. Stvoří si společně jiné, falešné evangelium. Co se nehodí, to se vypustí, hřích, soud, mnohdy i peklo. Obvykle podle nich, aby se dostali do nebe, stačí chodit do kostela nebo modlitebny a dát nějaké peníze do sbírky církvi. Popřípadě se vyzpovídat anebo ani to ne, vždyť Bůh je láska a tak si namlouvají, že do nebe vezme všechny lidi. Že Bůh je také nejvyšší spravedlnost a že má na člověka také nějaké požadavky a dal lidstvu své zákony, to už slyšet nechtějí. Chtějí si žít po svém.

Tito falešní učitelé mají obrovskou podporu těchto lidí. A jsou velmi sebevědomí, když vidí ty masy lidí, kteří jim tleskají. Samozřejmě je velmi pohodlné pro ty masy povrchních lidí věřit, že když obdarují faráře nebo kazatele nebo dají peníze do jeho sbírky pro církev, že mají po smrti nebe zajištěné. Utvrzují se ve smrtelném sebeklamu, myslí si, že si kupují dobré pocity na tomto světě a šťastnou budoucnost po smrti a falešní náboženští učitelé z toho tyjí, mnozí z nich jsou mnohonásobní dolaroví milionáři.
K pravému evangeliu se naprosto nehlásí. Dokonce ani většinou nechápou, co to je. Jim stačí uslyšet, že mají žít jinak než svět, nemilovat to, co miluje svět, to není nic pro ně, to se jim nelíbí, říkaj si, co by měli ze života? Jsou ryze světští, o duchovní život a hluboký vztah s Bohem nemají zájem. Chození do kostela, do modlitebny a na různé církevní akce, berou jako společenské akce, jako jeden ze zájmových spolků nebo Klub důchodců. Ani nechtějí pravé evangelium blíže poznat, jsou těmi tzv. kozly, jak jsou označeni v Bibli lidé, jdoucí do zatracení. Ovečka má okamžitě zájem o komunikaci, když se setká s evangeliem. Kozel ne.

Ostatně tento problém existoval už ve starém Izraeli, sám Bůh nechal zapsat skrze proroka Izajáše tato slova jako zápis smutné skutečnosti i jako varování pro další pokolení:
"Bůh mi řekl, abych si zapsal do knihy, jací lidé jsou, aby byl trvalý záznam o tom, jak jsou zlí. Stále se bouří proti Bohu, stále lžou, vždy odmítají poslouchat Hospodinovo učení. Říkají prorokům, aby mlčeli. Říkají: „Nemluv s námi o tom, co je správné. Řekněte nám, co chceme slyšet. Zachovejte nám naše iluze. Uhni nám z cesty a přestaň nám bránit v naší cestě. Nechceme slyšet o vašem svatém Bohu Izraele."
Toto však říká svatý Bůh Izraele: „Nedbáte na to, co vám říkám, a spoléháte na násilí a podvod. Jste vinni. Jste jako vysoká zeď, po které se táhne trhlina; najednou se zhroutíte." Izajáš 30, 8-13

Proto mnohé církve nabízejí pohodlné učení založené na laciném způsobu pro domnělé získání spásy a Božího království. A to vlastním úsilím a ještě k tomu pomoci účasti nanáboženských obřadech. Jediná cesta je Kristus - sám Ježíš na kříži řekl: "Dokonáno jest!" Není nic možno přidat a žádné "vlastní zásluhy", skutkaření nebo církevnictví ke spáse nevedou! Jen pokání, přijetí Krista a jeho následování, tj.dodržování vůle Jeho Otce. "Kdo mě miluje, ten mě poslouchá." Ovšem o čistý způsob života založeném na pravém křesťanství drtivá většina falešných nebo formálních křesťanů nejen nemá zájem ale ani je o tom nenapadne uvažovat! Říkají si, "žijme tak, abychom se moc neodlišovali od ostatních lidí okolo a přitom si abychom si tu naši církev, (kam docházejí a která jim velmi často tvrdí, že to ona to lidem zajišťuje), nepohněvali a tím budeme mít nebe zajištěné!" A tak se zúčastňují různých obřadů, jak jim to která (z těch falešných křesťanských církví) přikazuje, dávají peníze na různé sbírky nebo pomáhají zdarma při opravách církevních budov. Církev doporučí nebo přímo řekne, že se se sluší to či ono udělat nebo toho či onoho obřadu se zúčastnit a tak jdou.................Jejich iluze i světský způsob života si ponechali a s Bohem přece se znají přes církev, říkají si s uspokojením jak problém služby Bohu šalamounsky sladili se svými požadavky užít si života jako jejich okolí. Bibli nečtou a to, že nejsou ve skutečnosti znovuzrozeni, je netrápí. Avšak tragický důsledek takovéhoto myšlení bude jen jeden jediný, když jim Kristus řekne: "Neznám vás!"

2. FORMÁLNÍ VÍRA

Stejně vnitřně prázdná jako falešná víra je formální víra praktikovaná jako formální náboženství v nějaké církvi, je z hlediska věčnosti i z hlediska časnosti - k ničemu. Stává se to v každé církvi, je především záležitost jednotlivce, ale platí, že čím více je ta která církev odchýlena od biblické víry a biblických principů a čím více klade důraz na obřadnictví, tím více je v ní takových formálních věřících. Je to jen náboženství vnitřně prázdných lidí založené na docházce a obřadnictví, říkáme tomu církevnictví, je to prázdná forma uctívání bez obsahu, která sama o sobě z dětí vyrůstajících v takovém postředí neudělá ani zbožné a většinou ani čestné a morální lidi. Stačí uvést drastický, ale pravdivý příklad o členech konference ve Wannsee, jejíž všichni účastníci byli původně věřící. Připomeňme, čeho se tato konference týkala.

Dne 20. 1. 1942, proběhla nestrašlivější porada v lidských dějinách, konference 15 vrcholných nacistických představitelů v neoklasicistním zámečku u jezera Wannsee na předměstí Berlína, které předsedal Reinhard Heydrich. Od Göringa obdržel již v r. 1941 písemné pověření k organizačnímu, věcnému a materiálnímu zabezpečení konečného řešení židovské otázky, jak nacisté označovali plán vyvraždění 11 miliónů evropských Židů a který se jim bohužel více jak z poloviny podařilo uskutečnit, zabili celkem přes 6 miliónů Židů, nejvíce z nich zemřelo v koncentračním táboře Osvětimi.

Tedy všech 15 vrcholných nacistů, účastníků konference, kteří patřili mezi ty nejmocnější vládní činitele, zastávající řídící funkce ve fašistickém Německu a na jím okupovaných územích, kde se rozhodovalo o osudu Židů, pocházelo z věřících rodin, 4 z katolických a 11 pocházelo z protestantského prostředí, jeden z nich byl dokonce synem kněze!
Všichni se jako děti účastnili církevních obřadů, chodili do kostela atd. Prošli tedy jistou náboženskou výchovou a každopádně slyšeli o lásce k bližnímu a o Spasiteli světa, Božím synu, Ježíši Kristu, který přišel z vůle Boha Otce na zem lidi spasit, a přišel jak člověk, tak, že se vtělil - narodil se jako Žid, jako dítě židovských rodičů v židovském národě. Celá staletí je hlásána v kostelích zvláště před vánocemi ta nejznámější věta z evangelia - Jan 3, 16 "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný".

ČVěděli, že spása pro celý svět přišla ze Židů, ale ani mnohaletý vliv církve a náboženské povědomí jim nezabránilo ani v jejich odpadlictví v dospělosti a dokonce ani v realizaci obludných zločinů, vražd miliónů lidí. Formální náboženská výuka, poslouchání kázání stylem "jedním uchem tam, druhým ven", bez studia Bible, bez výchovy k lásce ke Kristu a k realizaci biblickcýh principů v životě, měla na ně takový vliv jakoby by měla na osla, kdyby ho v kostele uvázali někde u oltáře, jak to mimochodem dělá jeden výstřední německý farář. Stejně jako formální, bezobsažné a neprožívané náboženství také majetek ani vzdělání není žádnou cestou k morálce ani její zárukou. Téměř všichni účastníci pocházeli ze střední třídy. A 10 z 15 přítomných masových vrahů miliónů lidí studovalo VŠ, řada z nich práva, osm z nich dokonce získalo doktorát, což je největší ironií, že ani léta studia právních zákonů jim nezabránilo v jednání postaveném na naprosté bezzákonnosti.
Ještě uvedu příklad ze života obyčejných lidí - příběh jedné obyčejné věřící ženy a jejího syna, ukazující, kam až může člověka dovést biblická nevzdělanost zvláště v kombinaci s formálním, obřadnickým náboženstvím: Jistá stará věřící paní, která vyrostla v praktikující katolické rodině, v dětství chodila do náboženství a poté, v mladším věku ovdověla a za několik málo let nato ještě ztratila jediného syna, potom cca 40 let chodila na mši do katolického kostela sv.Tomáše v Brně a to většinou každý den, výjimečně obden, dokonce často, nejen o církevních svátcích i dvakrát denně, se mě jednou zeptala, zda skutečně Bůh, nějaké nebe a peklo a vůbec něco po smrti existuje. Nikdy nečetla Bibli, jen poslouchala, co farář říkal a pilně se záčastňovala všech náboženských obřadů. Dělala, co faráři říkali, že se má dělat i u zpovědi byla velmi často a svatého přijímání se zúčastňovala denně. Neměla však ani zdání o tehdy dostupných důkazech existence Boha, daných přímo v Bibli, o Božím plánu dějin, který se již z 5/6 naplnil ani o naplnění stovek a stovek dalších proroctví. Ani o kráse Bible, jediné knihy, která je zprostředkovatelem Božího slova, knihy, jejímž skutečným autorem je Bůh. Její víra byla založená jen na tom, že to farář říká, že Bůh existuje a na pár známých citacích z Bible týkajících se hlavních událostí Ježíšova života na Zemi, použitých v superkrátkých několikaminutových kázáních, jak bylo tehdy a většinou je dodnes v Římskokatolické církvi všeobecným zvykem. Měla i o po 40 letech přes více jak 15000 hodinách strávených v kostele velmi vratké základy. Její syn byl zcela formální katolík, který chodil do kostela jen na hlavní svátky a o křesťanství toho věděl ještě mnohem méně než jeho matka. Za manželku si vzal velmi sobeckou a chamtivou ženu volných mravů bez morálních zásad, která ho doslova během pár týdnů uhnala, navíc 100% ateistku, všeho schopnou, spjatou s minulým režimem, ale v tom špatném slova smyslu. Ta mu udělala už po krátkém čase ze života takové peklo, že si zoufal, rozvést se ale z politických důvodů nemohl, protože by ho úplně zničila a utéci nebylo kam, stalo se to ještě za komunistů, kdy hranice byly zavřené. A tak prosil soustavně Boha, aby to nějak zařídil, aby zemřel, protože to přece jen věděl, že sebevražda je hřích, protože jedině Bůh je Pánem života a smrti. Bůh mu jeho prosbu vyplnil, přihodila se mu taková malá nehoda, na jejíž následky rychle, během pár minut, takřka bezbolestně, tento tehdy mladý a zdravý člověk zemřel. Jeho matka se dožila stáří a stále pilně navštěvovala kostel. Krátce před smrtí, aniž to věděla, že náhle zemře, byla až na drobné potíže zdravá, upřímně doznala, že pochybuje o existenci Boha, Ježíše Krista a vůbec o věčném životě. Zde rovněž vidíme, kam vede formální víra, která jako by nebyla, tzv. věřící lidé tohoto typu žijí v podstatě stejně jako jejich nevěřící okolí, tím neříkáme, že všichni zrovna vyloženě špatně, někteří z nich mohou mít i vysokou morálku, ale vždy jsou silně ovlivněni ateistckým světem okolo, jsou bez kompasu - znalosti Božího slova, jako třtina pohupující se ve větru. Ale z důvodu objektivity je nutno napsat, že tito formální křesťané se nacházejí ve všech církvích, i v těch, co se řídí jen Biblí, a ne svými výmysly, jen se to liší jejich mírou. Čím se ta která církev více vzdálila od Bible, tedy od Boha, tím je jich více, ale také se to liší podle místa, podle působení jednotlivých duchovních. Neboť všude jsou dobří i špatní kazatelé Božího slova.

Boží slovo, Bibli, je potřeba studovat, aby člověk se mohl podle jejího slova řídit. Proto samaBible - Boží slovo říká:
"Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe!" List Jakubův 1, 22

"Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu." 2. Timoteovi 3, 16-17

A Boží syn, když přišel poprvé na zem a žil mezi lidmi, sám jasně řekl: "Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích." Matouš 7, 21
Proto nejen falešná, ale i formální, tedy vlažná víra, bez studia Bible,
bez znalosti Božích požadavků a bez jejich uplatňování v životě,
je k ničemu!

Pán Ježíš nám dal velké varování ve svém známém Podobenství o deseti družičkách. Jedním z možných vysvět-
lení tohoto podobenství je, že když těm pěti zanechaným družičkám oproti těm druhým, označovaným jako rozumné,
chyběl olej, a ten je nutný pro hořící plamen v lampách, tak jim vlastně chyběl živý, tedy aktivní křesťanský život.
Lampa je symbolem duchovního života a olej jí umožňuje hořet. Olej je to, co ji činí živou, ale není to pravidelná návštěva kostela nebo modlitebny sama o sobě, je to skutečné a upřímné, ne povrchní ani formální následování Ježíše Krista, je to upřímná víra spojená s radostným studiem Písma svatého s osobním kontaktem s Pánem Ježíšem spoje-
ná s poslušností Božích zákonů, dále se skutky, s kázáním evangelia a pomocí potřebným a také s touhou po brzkém příchodu  Pána Ježíše.
Nedostatek oleje - to je totiž jediný rozdíl mezi pošetilými a rozumnými družičkami, mezi těmito dvěma skupinami družiček, protože jinak všech deset bylo zvaných na svatbu, tedy symbolizují křesťany. Svatba je symbolem druhého příchodu Pána Ježíše, ženich je Pán Ježíš. Všechny družičky usnuly, protože čekání bylo dlouhé, to je symbolem duchovní únavy. Ale polovina z nich měla dostatek oleje, to znamená, i když byly unavené čekáním, dvě věci: ty ro-
zumné družičky i nadále plánovaly neustávat v duchovním životě (po dopočinku) a pevně věřily, že ženich přijde.
A nechtěly nic riskovat a oleje měly sebou dost, zatímco těch 5 pošetilých družiček si myslelo, že jim jejich olej vystačí,
i když ho měly málo, že ženich přijde brzo, hned zkraje noci, a proto si neudělaly jeho větší zásobu. To bude stačit, ten zbytek, co je v lampách! Věřily, že ženich přijde brzo a tak neviděly důvod nakoupit zavčas více oleje. Možný je u něketrých z nich i důvod opačný, čekaly sice jako ostatní na ženicha, ale možná některé ani nevěřily, že vůbec přijde, když předem přesně neřekl, kdy přesně to bude.
  Ať tak či onak, nebyly ve skutečnosti připravené na pozdější příchod ženicha. Investovali málo peněz do oleje, řekly si: "stačí to, co sebou máme". Svatba spojená s příchodem ženicha nebyla pro ně tak lákavá, aby neriskovaly neúspěch a si zabezpečily předem dostatek oleje, jak měly. Symbolizují formální a vlažné křesťanů, lidi, co buď jen pasívně čekají na příchod Pána Ježíše nebo se dokonce domnívají, a takových není málo, že ten příchod za jejich
života ještě nebude a třeba i si říkají, kdoví, za kolik století, tak nač se připravovat. A hlavně žijí v trgickém omylu,
že pro Pána Ježíše dělají dost!
Na začátku měli třeba do svých lamp, kldyž si je opatřili, jistě i oleje dost, ale postupně ho bylo stále méně, nesnažili
se, aby jasně hořela, oleje bylo málo, až dlouhým čekáním jejich lampa zhasla, tedy aktivní duchovní život u nich
vyhasl. Občas a mnozí i pravidelně chodili do kostela nebo modlitebny, mnozí se zapojovali do různých církevních
akcí, pomáhali třeba opravit kostel a pravidelně dávali peníze do sbírky. Ale kde bylo jejich srdce? A byla jejich víra
živá? Nenahradilo ji církevnictví, tedy účast na obřadech a docházka? Ale četli a studovali vroucně Písmo? Slyšeli možná už stovky kázání a stále se takzvaně učili, ale jak ta kázání ovlivnila jejich život? Co se ale naučili?
  Kolika lidem řekli o Pánu Ježíši a jeho nabídce spasení? Kolika skutečně potřebným lidem, například těm nejpotřebnějším - osamělým starým lidem, bezmocným invalidům nebo dětem a chudým žijících ve skutečné bídě
v rozvojových zemích skutečně aktivně pomohli? A to finančně a těm v dosahu, pokud je njutno i pomocí, ať už du-
chovní v osamělosti nebo pracovně, tím, že chudému starému člověku provedli nebo zařídili nutnou opravu na domku nebo pomohli nějaké osaměle žijící staré paní nebo starému pánovi napřklad s naštípáním polének, s umytím oken, s úklidem, dovezením nákupu, sklizením ovoce nebo s údržbou zahrádky? Dohlédli na domek a chodili obstarat zvířátka, když třeba osamělý majitel musel do nemocnice? A pomáhali mu v rekonvalescenci? A pokud někomu osamělému pomohli, byla jejich pomoc skutečně upřímná a nezištná? Nebo jen proto, že neměl přímé dědice a byla
tu naděje na dědění? Dodržovali Boží zákony a toužili se upřímně líbit Bohu? Anebo si řekli: Do kostela nebo modliteb-
ny chodíme, peníze do sbírek dáváme a Boha nezapíráme, nezabíjíme, nekrademe, nesmilníme i k rodičům se slušně chováme, to přece děláme už dost v dnešním jinak zkaženém světě. Ale kde bylo naplnění toho ostatního, co Bůh a
Ježíš řekli, že mají dělat jeho následovníci? Na kterém místě stála jejich láska k Bohu? A jaký byl jejich vztah ke světu? O co měli největší zájem a starost ve svém životě? Pomáhali sami pravidelně a dlouhodobě potřebným, ne jen pár pro
ně vzhledem k jejich příjmům nicotnými korunami do sbírek?
""Mistře, které přikázání je v zákoně největší?" On mu řekl: " Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí. To je největší a první přikázání.""    Matouš 22, 36-38
"Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo tento svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno,
co je ve světě, po čem dychtí člověk, co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa.
A svět pomíjí i jeho chtivost, kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky." 1.Janův 2,15-17
ČISTÁ VÍRA, ČISTÝ ŽIVOT bez hříchu A DUCH SVATÝ, který uvádí člověka do veškeré pravdy. (to neznamená,
že by člověk na tomto světě neměl se z ničeho radovat, tedy například vůbec nic budovat, například dům, chatu ap., neměl mít radost z hezkého domova, z přírody, neměl si pochutnat na něčem dobrém, neměl se někam se podívat, to nejsou hříchy, pokud je Bůh na prvním místě a nic z tohoto světa se nestane smyslem ani cílem života ani štěstím ži-
vota, vždy však by měl na tomto světě mít na paměti pomíjivost života i světa, a žít bez velkých nároků a čím více ko-
mu přebývá a má, tím více se má dělit se skutečně potřebnými, kteří si nemohou sami pomoci. A nikdy nesmí stát materiálno nejen před duchovnem, ale ani na jedné rovině s ním. Na tomto světě je křesťan jen cizincem a cizinci smě-
řují přece domů. Štěstí je jen u Boha a je nutné mít osobní vztah s Pánem Ježíšem, který má stát v centru života kaž-
dého pravého křesťana.)
Ano, víra pošetilých družiček, symbol formálních a vlažných křesťanů nebyla živá, to jsou ty lampy,
které pohasínaly až zhasly! Svět byl u nich na prvním místě. Proto byly zanechány! Do Božího království lze
totiž vejít jen s lampou rozžatou, tedy duší směřující ke svatosti! Tedy jen aktivní následovníci Pána Ježíše!
Mistrně vylíčil problém zanechaných družiček, i když o nich se přímo nezmiňuje, vynikající slovenský kazatel p.Ferdinand Varga ve svém kázání nazvaném "Nebezpečné časy". (KLIKNĚTE PRO SPUŠTĚNÍ NA TLAČÍTKO NÍŽE). Hlavní myšlenkou je, že ačkoliv na každého křesťana a obecně každého člověka číhá v průběhu
života mnoho nebezpečí různého druhu, tak to největší z nich lidé buď podceňují anebo si ani neuvědomují, že existuje. On je specifikuje a před ním varuje!

3 PŘÍCHODY PÁNA JEŽÍŠE

Když měl Boží syn Ježíš přijít poprvé na tento svět vtělený do novorozeného dítěte, objevila se třem bohatým učencům, astronomům, které Bible označuje jako Tři krále, na obloze jasná betlémská hvězda. Tito tři učení muži usoudili, že jim tato hvězda ohlašuje narození velikého krále. A měli pravdu, vydali se na cestu s dary hodnými budoucího krále. Hvězda je vedla, pohybovala se, až se zastavila nad Betlémem. Tam nalezli ve chlévě malého Ježíše, protože jinde nebylo místo kvůli přeplnění hostinců putujícími lidmi kvůli sčítání lidu vyhlášené římským císařem Augustem. Obdarovali ho třemi dary: zlatem, symbolem krále, kadidlem, symbolem božství a myrhou, symbolem lidství, protože každý člověk musí jednou zemřít. Narodil se král králů, Bůh Syn v lidském těle. Tolik jen malé shrnutí jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších příběhů v Bibli. Nejde nám zde v tomto článku primárně o vánoční příběh, ten je nejvíce znám z celé Bible, ale chceme ukázat na jisté souvislosti mezi oběma příchody Ježíše Krista na Zemi.

1.PŘÍCHOD - bezprostředně ohlašovala betlémská hvězda a předtím stovky proroctví po celá tisíciletí už od pádu Adama a Evy. Ve Starém zákoně je na 456 proroctví o Mesiáši, tj.Spasiteli neboli také Kristu, Božím synu Ježíši. Jsou natolik konkrétní, někdy až zvláštní, že je nemožné, aby se naplnila na někom jiném než na pravém Mesiáši. Pravděpodobnost naplnění jen desítky z nich je z matematického hlediska nula. Náhodné naplnění na jiném, než k tomu od Boha vyvoleném muži, je věc nemožná v pravém slova smyslu. Proroctví se týkají celého života Mesiáše: jeho nadpřirozeného původu, jeho vtělení, místa narození, jeho života na zemi, jeho působení, zázračných skutků, umučení, smrti i oslavení… Účelem prvního Kristova příchodu bylo z vůle Jeho Otce spasit svět.
Jan 3, 16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Matouš 18, 11 Vždyť Syn člověka přišel spasit, co zahynulo.

Židé Pána Ježíše jako svého Spasitele odmítli, protože si nedokázali správně roztřídit proroctví o něm a pochopit, že jde o dva příchody na Zemi po dobu lidských dějin. Očekávali narození mocného krále, který je zbaví nadvlády Římanů.

"Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“ Izajáš 9, 5
„A TY, BETLÉME EFRATSKÝ, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, Z TEBE MI VYJDE TEN, JENŽ BUDE VLÁDCEM V IZRAELI, JEHOŽ PŮVOD JE OD PRADÁVNA“ Mich 5:1
---------------------------------------------------------------------------------------------"Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech." Izajáš 53,5-6

Neočekávali muže, jenž, ačkoliv bude mít nadpřirozené schopnosti, odmítne kralovat a vůbec se plést do světských věcí. A který nakonec bude trpět a zemře sejně jako zločinci na kříži. Proto nabídka spásy byla rozšířena na pohany, tím však, aby někdo mylně nemyslel, židovský národ neztratil vyvolené postavení u Boha mezi všemi národy.
Genesis 12, 3 "Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“

2.PŘÍCHOD:

Proroctví o přicházejícím králi a jeho vládě se týkají Kristova 2.příchodu na tuto Zemi. To už ovšem nepřijde jako miminko a nebude přinášet a nabízet spasení. V době jeho 2.příchodu bude nabídka milosti Jeho Otce skrze něho už lidem odebrána, říkáme tomu, že nastane konec doby milosti. Sám Pán Ježíš se vrátí na Zemi jako mocný král, triumfálně, se svou armádou andělů, uvidí ho celá Země, Bible píše, že každé okoho uvidí. Přijde jako soudce ukončit dějiny Země. Předtím ještě vezme k sobě svou církev.
Apoštola Pavla, který nechodil s Pánem Ježíšem, když byl ještě na Zemi, ale k jehož obrácení se k Pánu Ježíši došlo až za čas po jeho smrti a vzkříšení, vyučoval sám Duch Svatý a zjevil mu (uvedeno v 1. listě Soluňanům) budoucí události: „Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.“ 1Sol 4:13-17

"Hle, přichází den Hospodinův, nelítostný, s prchlivostí a planoucím hněvem, aby zemi změnil v spoušť a vymýtil z ní její hříchy." Izajáš 13, 9
"Sklidím z povrchu země úplně všechno, je výrok Hospodinův." Sofonijáš 2,2

Samozřejmě tak jako prvnímu příchodu předcházela proroctví a znamení, tak to platí i o druhém příchodu. Jsou jich desítky a desítky. Jsou tak významné a tak jasné, pkukazujíce na vševědoucnost Boží a na pevný plán dějin světa! Cca v době před sto lety se začala realizovat první proroctví, dnes jsou naplněna všechna vyjma těch, co souvisí s příchodem světového vládce Antikrista a sedmileté doby soužení před koncem světa, protože jsou časově ještě před námi.Stojíme velmi blízko před návratem, tedy 2.příchodem Krista. Nyní před druhým příchodem se naplnily stovky proroctví o době posledních časů. Odvíjí se poslední léta existence této staré Země (v pořadí druhé).

3.PŘÍCHOD
- Zbožní vzkříšení lidé, kteří skutečně následovali Krista, budou znovuzrozeni, budou tisíc let v nebi, kde budou pomáhat při souzení bezbožných podle jejich skutků zapsaných v knihách, ti budou od 2.příchodu Ježíše Krista mrtvi, po tisíc let země bude pustá, jejich mrtvoly nikdo nepohřbí a postupně se rozpadnou. Na konci milénia (=období 1 tisíce let) budou bezbožní vzkříšeni a vyslechnou rozsudek, proto Pán Ježíš se vzkříšenými lidmi se vrátí na zem.

Kdo by chtěl o tom všem vědět více, najde podrobné vysvětlení k desítkám a desítkám proroctví i s názornými obrázky a nejen ta, co se týkají 2.příchodu, ale i 1.příchodu i další - Boží plán dějin, a také cca stovku stěžejních důkazů o vyvrácení evoluční pohádky z různých věd, hlavně z těch přírodovědných, nejde o žádné plané filosofování. Evoluční teorii vyvrátili ti nejlepší vědci, velká část u nich jsou nositeli Nobelových cen. Jsou tam i stručné dejiny Božího lidu od stvoření až po naši dobu.

Velký křesťanský seriál VĚČNÁ PRAVDA o 64 dílech (u každého dílu je obsah a otvírá se potom dole v seznamu všech dílů), stejně jako zvlášť uveřejněné díly o proroctvích doby konce (je jinak součástí seriálu), stejně jako stránky o léčení nemocí a také zdravotní přílohu JAK BÝT ZDRAVÝ, kde jsou shrnuty nejmodernější poznatky jak se léčit potraviami a kterým se vyhnout a další zajímavé příběhy o Božíém působení v životě lidí, to všechno najdete na stránkách https://svetloprozivot.proweb.cz/

Další velmi zajíamavé stránky jsou www.zjeveniprodnesek.cz a kdo potřebuje porozumět více Bibli, je začátečník, najde vysvětlení k různým tématům na stránkách www.znamenicasu.cz

Také na www.youtube. cz je velké množství kvalitních křestanských filmů, nádherně zfilmovaná všechna čtyři evangelia jako velkovýpravné cizí filmy, jsou i dabované, a dále další filmy, je tam zfilmovaná skoro celá Bible.

Na průběh milénia stejně jako na dobu vytržení mají eschatologové /teologové zabývající se dobou konce a 2.příchodem Krista a tím, co bude potom/ různé názory, jedni se domnívají, že to Boží tisícileté království, které bude trvat od 2.příchodu Krista, tedy od skončení dějina zla a ďáblovy vlády na zemi až do druhého vzkříšení, což je vzkříšení bezbožných na konci milénia, bude v nebi, jiní na Zemi. Stejně na dobu vytržení církve, tedy zbožných, zde existuje více teorií, jedni se domnívají, že církev bude vytržená před soužením, než nastoupí posledních 7 let svou světovládu Antikrist, další se domnívají, že k vytržení pravých věřících dojde přibližně uprostřed doby soužení, tedy vlády Antikrista, další se domnívají, že to bude nějaký krátký čas před koncem doby soužení, než nastoupí Boží hněv vůči nevěřícím, tedy říkáme před hněvem, a také velká část teologů a věřících se domnívá, že k vytržení dojde až poslední den doby soužení a současně dějin lidstva, v rozmezí několika hodin před tím, než země bude zničená a bezbožní zemřou. Co je však podstatné, že Bůh nám přesně v Bibli odhalil všechno to, co potřebujeme znát pro naše spasení a také k rozpoznání začátku doby konce. A co nepotřebujeme přesně vědět, to Bůh nechal na našem studiu a náhledu. Takže nic prvořadého nezůstalo skryto. Vytržení bude, jsme v závěru dějin, jsme tou poslední generací, včetně důchodců,, která to zažije, s výjimkou části těžce nemocných nebo hodně starých, každý rok z přiroze-ných důvodů umře mnoho lidí, nebo těch, co ještě před příchodem Pána Ježíše zemřou v důsledku nehod, katastrof, zločinů a různých neštěstí. Je prvořadé a jasně definované. Kdy to bude, je už druhořadé a Bůh to ponechal trochu více otevřené.
Co se týče dvou hlavních proudů o načasování vytržení, před dobou soužení a na samém konci soužení, existuje na youtube.cz seriál, kde dva upřímní a horliví kazatelé, známý slovenský kazatel Sergej Miháĺ a rovněž známý internetový kazatel Zbyněk Čep, mimo jiné autor biblických archelogických novin, se k tomu tématu konce vyjadřují, každý ze svého pohledu, jako bratrský duel, v úctě, žádné napadání jeden druhého, každý říká, jak si dané téma vykládá a jak ho chápe on, je to velmi zajímavé a dozvíte se tam mnoho dalších zajímavých věcí. Můžete si na ně už kliknout zde níže, má deset dílů.

^{Již mnoho staletí je na jistém místě v architektonickém klenotu světa v paláci ve španělské Ahambře vyryt nápis v arabštině, znamenající:}^{"Kde srdce tvé, tam poklad tvůj"}^{. Tento nádherný obrovský palácový a pevnostní komplex zaujímající plochu 142000 m2 v těsné blízkosti Granady, pro své krásné červené zdi často zván též qa’lat al-Hamra neboli Rudý hrad, vystavěli Mauři, žijící v muslimském kalifátu, kteří na jihu Španělska byli celá staletí doma a ve všem vysoko převyšovali zaostalé katolické Španělsko dusící se pod knutou středověké římskokatolické církve a její inkvizice. Jejich sultáni po staletí budovali tento unikátní komplex, hlavně ve 13. a 14.století. Tragédií bylo, že jich početně ve srovnání se Španěly bylo málo a nemohli své království udržet proti vzrůstající moci španělských králů a katolické církve. A tak byli vyhnáni. Naštěstí jejich nádherný palác stojí dodnes i s jejich moudrým poselstvím a je na seznamu UNESCO.}

Ano, kde je naše srdce, to znamená, pro co žijeme, co nás těší, tam je náš poklad, pro který žijeme! Ne každý ví, že tato moudrá slova pohanů byla již dávno předtím zaznamenaná v Boží knize - Bibli. Matouš 6, 21: "Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce." Ovšem ta poukazuje na jediný trvalý poklad, který existuje a kde je, na smysl a cíl života člověka . Ten poklad je přátelství s Bohem, tedy přijetí Jeho nabídky spasení skrze Jeho Syna Ježíše. A to místo je nebe, náš pravý domov. Protože trvalý domov člověka je jen v nebi u Boha, který je smyslem i cílem lidského bytí. Kdo žije na prvním místě pro Boha, tedy následuje Pána Ježíše Krista, jde po správné cestě do nebe. Do nebe si ovšem, tak jako podobně na zemi, když se stěhujeme, musíme něco ze svého starého domova přinést, nemůžeme tam přijít s prázdnýma rukama. (s výjimkou malých dětí a těch, kteří se stali křesťany až těsně před smrtí). A jedinými věcmi, které si tam nejen můžeme, ale dokonce musíme si je do nebe přinést, je křesťanský charakter a dobré skutky. Ty si skládáme u Boha, ne ovšem abychom si za ně koupili věčnou blaženost jako je tomu v mnohých, lidmi vytvořených náboženstvích, ale protože dobré skutky děláme z lásky ke Kristu jako jeho věrní a poslušní služebníci. Žádné skutky žádného člověka by nemohly stačit k zadostiučinění Boží spravedlnosti, jen zástupná oběť Božího syna Ježíše, který se stal člověkem jen kvůli lidem, ale měl božskou přirozenost, mohla lidi smířit s Bohem.

Proto Bible varuje: Matouš 6, 19-21 "Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce."
Většina lidí se tím ale vůbec neřídí. Žijí tady na zemi tak, jako by zde měli žít věčně, ať už sami nebo v dalších generacích ve svých potomcích, s kterými najisto počítají. Jejich život je naplněn neustálým strachem, že budou mít něčeho nebo dokonce všeho málo. A tak skládají pilně své pozemské poklady, honí se a štvou pod knutou mamonu a těší se z toho, jak jim majetek přibývá, ať už jsou to tučná konta nebo přibývající nemovitosti. Jiní zase se vidí v neustále se rozrůstající početné rodině, další pozorně sledují, co je módní nebo sledují novinky, které pak shánějí a nakupují, jen aby se vyrovnali ostatním. Ať už se jedná o módní oděvy u žen nebo technické novinky a auta u mužů. Tam jsou jejich poklady, kde jsou stále jejich myšlenky, ať je to jejich konto, majetek, kariéra, jejich pověst nebo i jejich vzhled, kterému mnozí obětují statisíce, aby si ho pomocí plastik udrželi. To jsou jejich světské poklady, které opečovávají tak, že pro ně žijí. Některým stačí jako jejich životní náplň dennodenní povrchní zábava u televize a k tomu třeba klobásky s pivem, další doslova žijí jen pro jídlo, další pro cestování nebo pro různé zábavy. A mnozí mají jako své poklady různé špatnosti, jako modly, alkohol, drogy nebo promiskuitní zábavu. Ale i velmi kladné věci jako je starost o rodinu, některé užitečné koníčky nebo dokonce studium, nesmějí u křesťana stát na prvním místě v jeho životě.První místo v životě má zaujímat jen Bůh, Stvořitel každého a všeho, který je pro člověka se svou láskou a nabídkou spasení tím jediným pravým a nepomíjejícím pokladem!

Ať už je to kladné nebo záporné, to, pro co žijeme, tedy i to kladné, kromě Boha, vede ke špatným koncům, pokud to stojí na prvním místě. Všechno jsou to jen pozemské věci, poklady, které nikoho nemohou zachránit, pokud spoléháme jen na ně a žijeme si po svém, bez Boha. Ten "život po svém" - tím není myšlen je způsob života ateistů, pohanů a lidmi vymyšlených náboženství bez jediného pravého Boha, ale i všech formálních křesťanů, samozřejmě i těch falešných. Vztah ke Kristu se však nedá měřit frekvencí návštěv kostela nebo modlitebny, zúčastňováním se náboženských obřadů nebo výší obnosu darovaného církvi. Pokud člověk žije způsobem života, který je podobný nebo dokonce stejný jako u jeho nevěřícího okolí, není pravým křesťanem! Buď je člověk orientovaný světsky nebo duchovně. Ale nikdo nemůže milovat Boha, tedy to znamená ho poslouchat, a současně naslouchat světu a následovat ho v jeho špatnostech, tedy se řídit podle nevěřících lidí a nelišit se od jejich způsobu života, myšlení, chování a jednání. My lidé jiným lidem na rozdíl od Boha do srdce nevidíme, ale když zpozorujeme světský způsob života, světské chování a jednání u kohokoliv, tak poznáme bezpečně, že dotyčný Krista nemiluje, tedy není pravým křesťanem. Dvěma pánům současně sloužit nelze, jak říká Boží slovo i životní zkušenost.

Bible říká v Janovi 14, 15: "Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání" A znát Boží přikázání, to znamená zajímat se upřímně o Boží vůli, tedy číst radostně a pravidelně Bibli a přemýšlet nad jejími slovy. Ale co je to za křesťana, který se o Bibli nezajímá a který s Božími slovy dennodenně nežije? Nepřemýšlí o nich, ani nemůže, protože je nezná! A své děti k tomu nevede? Je materialisticky orientován? A jeho děti jsou také vedeny materialisticky a snaží se mít všechno, co mají děti nevěřících? Když nejsou vedeny ke skromnosti? A komu může, o spasení neřekne? Večer se dívá na ty stejné pořady, plné hloupých vtipů a na filmy, plné nemorálností a primitivních řečí o ničem, na lacinou kýčovitou zábavu, stejně jako jeho nevěřící okolí. A má plno světských plánů, co všechno si ještě musí pořídit, kam všude jet, co všechno ještě zažít, co všechno si ještě dopřát, pořídit a stihnout. Žije stejným stylem jako jeho nevěřící okolí a občas na hodinku jen odskočí do nějakého kostela nebo modlitebny? Srdce takového člověka, tedy i jeho poklad je zde na Zemi. Pokud tvrdí, že je křesťan, tak klame sám sebe. Mnohý takový formální křesťan nemá doma ani Bibli a pokud ji má, tak leží někde celá léta neotevřená pokrytá prachem. Jak už kdysi varoval slavný anglický pastor Charles Spurgeon (1834 - 1892), věřícími přezdívaný "kníže kazatelů", „Na Biblích některých z vás je dost prachu, aby tam šlo vašimi prsty napsat „zatracení“.“

Ano, žít křesťansky, znamená žít radostně a máme lásky-plnou povinnost starat o své blízké a také se musíme o své nutné potřeby a živobytí, ale nesmí to být smyslem ani cílem života. Pravý křesťan, stejně tak jako moudrý nekřesťan hledající pravého Boha, si uvědomuje, že je zde na Zemi jenom chvilkovým poutníkem. Křesťan ale ví, že směřuje do svého věčného domova tím, že přijal Boží nabídku věčné spásy a následuje Ježíš Krista. To se projevuje v celém jeho životě, protože se řídí Božím varováním v Bibli:

Člověk, který dává v srdci přednost životu v tomto světě, se vším jeho zlem, zvráceností a utrpením, co se děje lidem i přírodě a nakonec s údělem stáří a smrti, před Božím věčným královstvím a přítomnosti se svým Tvůrcem, po kterém celou svou myslí a srdcem netouží, je jako člověk, který by vyměnil miliardu eur za jedno euro. Takový neumí ani ocenit velikost oběti Božího Syna Ježíše Krista. A proto Kristus řekl: "Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden.Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej." Matouš 10, 37-39

A samozřejmě čím více to platí o lidech, tím spíše to platí o věcech, kdo miluje cokoliv více než Boha, není Ho hoden. Koneckonců, už první přikázání věčně platného Desatera i Ježíšovo shrnutí přikazuje Boha milovat nade všechno pozemské. Tedy Boha Otce, Jeho Syna Ježíše, našeho Spasitele a Ducha Svatého, kteří mají stejnou božskou podstatu a jsou podřízeni Bohu Otci.
Bůh nikomu násilím nevezme jeho poklad, dokud nepřijde na člověka smrt nebo již blízký konec světa, kdy pak potrestá zbylé žijící bezbožné za ignoranci a svévoli projevenou vůči Jeho Desateru i za všechno zlo, co napáchali. Dokud to nenastane, dává lidem svobodnou vůli. A tak do Božího království se dostanou jen ti, kteří po něm dychtivě touží a kteří nedočkavě vyhlíží našeho Pána Ježíše Krista. Pro něž má život s Bohem větší cenu než cokoliv pozemského, pro něž je tím pravým pokladem, pro něž je nebe místem, kde si ukládají své drobné cennosti - totiž dobré skutky. Bůh lidem ponechává tužby jejich srdce, Ježíš nikam nevniká násilím.
Pán Ježíš říká: "Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." Zjevení Janovo 3, 20
Ano, bude s ním v duchu - "Já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ Matouš 28,20" A pak s ním bude po vytržení na svatbě Beránkově neboli večeři v nebi.
A tak vždy platí - Kde srdce tvé, tam poklad tvůj!

„Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského." Matouš 18,3

U Francie leží ostrov Noirmoutier, který s pevninou spojuje asi 5 km dlouhá silnice. tuto silnici lze použít jen asi po 4 hodiny v době odlivu, jinak je zaplavená mořem. Protože turisté tento ostrov často navštěvují, jsou po okrajíh silnice umístěny výsstražné tabule, které udávají čas, kdy je možné se ještě bezpečně vrátit z ostrova. Jednou tento ostrov navštívila irodina s asi 4 lerým chlapcem, výlet se celé rodince líbil, ale chlapec sivšiml, že otec četl pečlibě informační tabuli, často opdhlédnuv na hodinky, dal náhle rozkaz, že je nejvyšší čas se vrátit zpět. Bylo to v čase, kdy ještě nebyl vidět žádný příliv. Když dorazili na pevninu a otočili se, uviděli ještě jiné auto, které bylo teprve asi v polovině a přitom silnice se už začínala zaplavovat. Příliv postupuje tak rychle, že pasažéři sotva stačili a opustit auto a uchýlit se na jednu ze záchranných věží, odkud je pak pobřežní záchranná služba odváží člunem na pobřeží.

Chlapec se divil, jak se jim to mohlo stát a zeptal se tatínka: "Copak ti lidé neumí číst?" A tatínek odpověděl: "Umí, ale buď nepovažovali za důležité si tabuli přečíst nebo nevěří, co je tam napsáno."

A tak takřka veškeré životní problémy, mnohdy ústící až ve velká vykolejení života, začínají nezodpovědným jednáním podobně jako u výše zmíněné opožděné rodiny. Ta tabule byla tam proto, aby lidi zavčas informovala a bezpečně provedla přes nebezpečí spojené s výletem na zmíněný ostrov. I Bible je jakousi informační tabulí, jenže ne pro nějaký pouhý výlet, ale pro celý život! Obsahuje životně důležité informace pro život i kompas, jak nesejít ze správné životní cesty a správně dojít do věčného života. Obsahuje nejen plno rad pro život, ale především Bohem jasně stanovená pravidla po život, Jeho věčné Desatero a navádí na cestu k jedinému mostu, který spojuje časnost s věčností, na Bohem zřízenou záchranu skrze Pána Ježíše Krista, jediný most, který nás dovede zpět do šťastného Božího království. Kdo ji ignoruje nebo její poselství nebere vážně, záchranu nenalezne, nepřijme a skončí v ohnivém jezeře a pak zemře navždy.
Proto není v životě nic více potřebnějšího, nic víc důlžitějšího a nic více užitečnějšího než Bibli číst, správně jí rozumět a věřit tomu, co je v ní napsáno. Bůh se dívá k srdci a tomu, kdo to myslí upřímně, pomůže v porozumní, povede jej a bude ho chránit od zbytečných životních problémů. Ano, je potřeba nejprve bezvýhradně věřit a nepochybovat o Božím slově! Bůh nebude pomáhat nikomu, kdo neprojevuje vůči Jeho knize úctu, kdo ji čte ne s touhou v srdci poznat pravdu a spásu, ale jen proto, aby ji kritizoval. Děti mají důvěru a vůči Bohu mají mít dospělí lidé stejnou důvěru jako mají obecně děti. Proto to Ježíš řekl.
Upřímným lidem se dá Bůh naleznout a ochrání je od mnohého zlého.

Máte více raději Boha nebo svět a sebe? Chcete-li znát přesněji odpověď na tuto otázku, pak se pokuste upřímně odpovědět na níže uvedených 33 otázek, všechny jsou sestaveny tak, že stačí jen odpověď ANO nebo NE. (pod otázkami jsou pak uvedeny správné odpovědi)

1. Je Bůh a Jeho Slovo tvou největší životní radostí?
2. Máš pro Boha vždycky čas, jak to stanovil pro sobotní den?
3. Čteš pravidelně Bibli a modlíš se k Bohu i v jiné dny než v sobotu?
4. Jsi dychtivý(á) stále více a více poznávat Jeho Slovo a Jeho vůli?
5. Těšíš se na čtení a přemýšlení nad slovy Bible jako kdyby to byl dopis od Tvé životní lásky ?
6. Máš kromě čtení Bible spoustu dalších koníčků, činností a zálib?
7. Považuješ získání a udržení si spasení za důležitější než získání cokoliv jiného?
8. Existuje něco z věcí nebo lidí na tomto světě, co kdybys ztratil, tak bys shledal, že bez toho tvůj život nemá cenu?
9. Jednáš s uklízečkou nebo prodavačkou přinejmenším stejně zdvořile jako třeba se svým šéfem nebo s vlivným zákazníkem nebo s bohatým sousedem?
10. Pozval bys na oslavu svých narozenin mnohem raději křesťansky orientovanou uklízečku než nějakého vlivného bohatého nevěřícího souseda?
11. Dáváš dary z lásky ke Kristu těm, kteří ti nemohou ničím oplatit a ne těm, od kterých můžeš získat na oplátku nějaký prospěch?
12. Jsi názoru, že to nejcennější, co může člověk dětem dát, je dobrá křestanská výchova s příkladem oddanosti k Bohu, a ne materiální zabezpečení?
13. Domníváš se, že cílem pozemského života je obstát v Božích očích, abys získal spásu?
14. Kupuješ věci proto, že je nutně potřebuješ anebo jen proto, že stejné nebo podobné mají lidé ve tvém okolí?
15. Toužíš po minimalistickém způsobu života, aby tě věci nezotročovaly a měl jsi co nejvíce času na Boha?
16. Hospodaříš zodpovědně s penězi a majetkem, který ti byl svěřen Bohem, abys ho co nejvíce využil pro potřebné?
17. Nepřikrádáš ze svěřeného majetku pro své drahé záliby, jako je například chození po drahých restauracích, pořízení drahého auta, zbytečně velkého domu, časté cestování mimo řádnou dovolenou, nadměrné kupování novinek, pořizování různých sbírek, provozování finančně náročných koníčků, utrácení peněz za předražené oděvy reklamních značek nebo vydáváš peníze za zbytečný chov psa, pokud bydlíš v bytě a tedy není vyloženou nutností na hlídání atd.?
18. Podporuješ chudé lidi v zemích třetího světa, kde panuje skutečná a nepředstavitelná bída? Zejména děti, aby neumřeli podvýživou, například za pouhých cca 220 Kč dostává jedno chudé dítě celý měsíc výživný oběd.
19. Jsou ti vnitřně odporné způsoby a zvyky nemorálních lidí, jako pití alkoholu, kouření, sprosté laciné zábavy, oplzlé řeči, prázdné žvanění, nicnedělání, návštěvy nočních podniků a diskoték, neslušné oblékání nebo sledování světsky orientovaných filmů atd. ?
20. Sleduješ rád zfilmovanou Bibli? /například na youtube.cz/
21. Straníš se nemravných, chamtivých a vůbec všech morálně zkažených lidí, pokud máš možnost se jim vyhnout?
22. Byl bys schopen kvůli Bohu se vzdát svého majetku, kdyby si to Bůh přál?
23. Je pro tebe důležitější tvůj životní standard než mít čas pro své blízké?
24. Považuješ za samozřejmé, že křesťan je povinen se starat s láskou a úctou o své rodiče nebo pečovat o své nedospělé děti a ne je hodit napospas cizím lidem?
25. Pomůžeš potřebným nebo někomu v nesnázích, když se Ti naskytne přlíležitost?
26. Díváš se na lidi i jiné rasy také jako na Boží děti, na své bratry a sestry?
27. Máš rád vše, co souvisí s Židy a Izraelem, především je samotné? (samozřejmě mezi Bohem požehnané Židy nepočítáme ilumináty, nevěřící, Bohu nepřátelské, od Boha odpadlé Židy)
28. Využiješ každou příležitost, abys i jiným lidem pověděl o Boží nabídce spásy, aby se mohli také zachránit, tam, kde to jen lze? (kromě sviní, jak označuje nenávistné a agresívní lidi sama Bible, kterým nemáme nabízet evangelium)
29. Poté, co ti byly Kristovou milostí odpuštěny tvé hříchy, tvá přestoupení Božího zákona, snažíš se žít čistě jako žil Ježíš Kristus a dodržovat vůli Jeho Otce, tedy Desatero Božích příkázání?
30. Děkuješ Bohu každý den za současná a minulá dobrodiní?
31. Svěřuješ se Bohu se svými myšlenkami, pocity, starostmi a přáními?
32. Nahlížíš na každý další den jako na den, který tě přibližuje k příchodu Krista a modlíš se za to, aby přišel co nejdříve?
33. Těšíš se na Boží království a život s Bohem a Jeho Synem více než na cokoliv na tomto světě?

správné odpovědi: otázky 1 až 5 ANO, 6.otázka NE, 7.otázka ANO, 8.otázka NE, 9. až 13.otázka ANO, 14.otázka NE, 15.a 16. otázka ANO, 17.otázka NE, 18. až 22. otázka ANO, 23.otázka NE, 24.až 33. otázka ANO.

„Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství. Nic jsme si totiž na svět nepřinesli a také si nic nemůžeme odnést. Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím. Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby, kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.“
Bible, 1. list Timoteovi 6,6–10

Poznámka: samozřejmě tam patří i vlastní skromné bydlení, které v dobách antiky, v době vzniku knih Nového zákona, bylo naprostou samozřejmostí, proto snad o nich není zde ani zmínka, kdežto například jídlo lidé potřebují a potřebovali každý den. Proletáři vznikali až útěkem venkovských lidí od půdy do měst ve snaze se vyhnout práci na půdě a v touze po lehkém výdělku. To platí od časů Říma až po dnes, kdy ve velkých městech zemí třetího světa vznikají obří paneláková sídliště a v tom horším případě miliónové slumy. I ve vyspělých zemích dnešní doby má právo každý na vlastní bydlení a ne se nechat vykořisťovat. Zvláště nyní, kdy si každý může pořídit komfortní mobil house nebo minidomek nebo zateplenou chatu nebo ti nejchudší alespoň konfortní maringotku než cpát peníze do vydřiduchů. Někdo platí dvacet nebo třicet let nájem a už mu nezbývají peníze na šetření, bydlí z milosti a stále nemá nic. Tedy má jenom jednu "jistotu", že jakmile nebude moci platit vysoký nájem ať z důvodu nemoci, úrazu, ztráty zaměstnání nebo kvůli odchodu do důchodu, tak skončí na ulici! Což se mu u vlastního, byt skromného bydlení nemůže stát a ještě se v dobách ekonomicky činných může zabezpečit úsporami na nepředvídatelná vydání až bude potřebovat pomoc ve stáří. V dřívějších dobách - ať už se vezme masový vznik nájemního bydlení v dobách rozvoje průmyslové revoluce za Rakouska-Uherska, dobu 1.republiky nebo dobu socialismu bylo nájemní bydlení jednou z běžných alternativ bydlení, protože bylo úměrné finnčním prostředkům lidí a nebylo pojímáno jako zdroj rychlého obohacení se! Tehdy ovšem majitelé domů měli dům jako uložení kapitálu a ne jako výrobní prostředek k rychlému zbohatnutí. A i když se občas ve velkých městech vyskytovali, jak se tehdy říkalo, velcí stavitelé, co budovali celé čtvrti a pak měli příjem z pronájmů, nájmy byly vzhledem k platům vždy nízké, protože nikoho reálně nenapadla nějaká rychlá návratnost investic, každý rozumně předpokládal, že se jedná o dlouhé desítky let. Dnes je tomu naopak, pronajímatelé žádají ohromné peníze, aby rychle vydělali nehorázné peníze na základních potřebách lidí, kteří na ně musí celý měsíc pracovat, pokud nejsou schopni rázné změny, a tak jim seberou minimálně půl výplaty ne-li celou, místo 10%, maximálně v těch nejsdražších místech 20%, jak tomu vždy dříve bylo. Nájemníci tak zůstávají žebráky a jednou skončí mnozí z nich na ulici. Kdyby si uložili to, co nacpou do lichvářsky předražených nájmů, tak má každý už za dvacet let svůj vlastní dům, a pro celou rodinu. Křesťan ve vlastním zájmu a v zájmu Boží věci by neměl zbytečně vyhazovat peníze, neboť nosit vodu do moře se nemá!

Křesťan hospodaří s penězi rozumně a hospodárně, nepotřebuje k životu mnohapokojovou vilu nebo dokonce budovat další domy pro potomky, ale na druhé straně nevyhazuje peníze oknem. Když našetří, tak také v souladu s Božími požadavky může úspěšně podporovat chudé, kdežto ten, kdo peníze lehkomyslně rozházel za nic, chudým prospět nemůže, když nic nemá! Billy Graham, známý kazatel, kteý přivedl ke Kristu kolem 2,5 miliónů lidí, jednou řekl: "Snažte se vydělávat co nejvíce! Snažte se šetřit co nejvíce! A rozdávejte co nejvíce!"

VĚROHODNOST BIBLE

Čestné zkoumání Bible odhaluje, že ji sepsali pečliví a poctiví pisatelé. Například Salmon P.Chase, někdejší předseda Nejvyššího soudu USA, prozkoumal Bibli a pak prohlásil: "Bylo to dlouhé, vážné a hluboké studium. Použil jsem v této náboženské záležitosti stejné zásady dokazování, jaké vždy používám pro věci světské, a dospěl jsem k rozhodnutí, že Bible je nadpřirozená kniha, že pochází od Boha."
Bible dokonce věrohodností svých záznamů stojí nad tvrzeními z archeologických nálezů, protože v případech porážek vojsk cizích pohanských králů tito tradičně své porážky nenechali zaznamenat na různé sloupy a stély, protože by je to podle jejich náhledu znevážilo u jejich následovníků, což je pochopitelné. Ale tato jejich snaha se dá lehce vystopovat, když známe pravdu prostřednictvím poctivých biblických pisatelů. Jako ilustrativní lze uvést případ asyrského krále Senacheriba, který přitáhl s mohutnou armádou do Judska, aby obklíčil a dobyl Jeruzalém, protože judský král Ezechjáš už odmítl být jeho vazalem a nezaplatil obvyklý tribut, tj.vazalský poplatek ve zlatě, stříbře, popřípadě dalších hodnotách, který vysával zemi. Král Ezechjáš se modlil k Bohu o pomoc a Bůh ho vyslyšel. Tento judský král se snažil plnit co nejlépe Boží vůli na rozdíl od jiných svých předchůdců nebo následovníků. A právě v tom tkví důvod vyslyšení modlitby bez ohledu na dobu, totiž Bůh pomáhá těm, kteří mu vzdávají úctu a poslouchají Ho. Jak je psáno v Bibli: "Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo Ho ctí a činí Jeho vůli." Jan 9, 31
Bůh poslal anděla zhoubce a ten v jediné noci zahubil 185 000 asyrských vojáků v nedalekém ležení. Král Senacherib se musel spěšně s hrstkou svých velitelů vrátit ve spěchu do své země, protože zůstzal bez vojska. Pisatelé Bible popsali přesně, co se tehdy stalo. Král Senacherib však ne, pravdu zapsat nemohl a něco po tažení nechat zapsat musel. A jeho podivný zápis, zcela proti zvyklostem jak asyrských králů, tak zvyklostem i v oklních říších, dokazuje jeho kličkování a zakrývání pravdy. Jen ta částka tributu 30 talentů zlata se shoduje jak u archeologických záznamů v zápisu krále Senacheriba i pisatele v Bibli.
Kdyby byl býval Bůh nezasáhl, jistě by Jeruzalém asyrský král s takovou obří přesilou vojáků dobyl a pak by nechal zapsat, tak jak to bylo obvyklé a každý král to tak dělal, že jeho armáda odnesla triumfálně tribut a další kořist z dobytého Jeruzaléma slavně domů. Ale to nenapsal, dobytím Jeruzaléma se pochlubit nemohl, všichni v té době by věděli, že to není pravda. Porážku také nechat zapsat nemohl, to nedělal v těch dobách žádný král, kterékoliv říše, ať už egyptské, kde se s tím také setkáváme v sopuvislosti s Biblí, ale i dalších okolních, protože by ho to znevážilo jak v očích okolních panovníků a zejména všech následníků. Tak to zaonačil tak, že nechal napsat, že král Ezechjáš poslal k němu posla a celý poplatek poslal "později do Ninive" (tj. do hlavního města Asýrie), čímž se pokusil vyvolat dojem u dalších generací a panovníků, že jeho vpád do Judska byl úspěšný a že judský král byl mu nadále podřízen, avšak přitom se dobytím Jeruzaléma se nechlubil. Jaký to rozpor! Přitom dobytím pouhé pohraniční judské pevnosti Lachiše se pochlubil, poněvadž tu skutečně dobyl !

V minulosti se vícero uznávaných vědců, včetně několika zarytých ateistů, pokusilo dokázat nevěrohodnost Bible, dokonce i zpochybnit existenci Božího Syna Ježíše Krista. Výsledkem této činnosti je například kniha "Více než tesař". Jak to dopadlo? Nejenže Bibli nevyvrátili, naopak neotřesitelné důkazy, které svým vědeckým zkoumáním získali, z nich učinily hluboce věřící křesťany. Doporuču-
jeme tuto knihu, úžasně s vědeckou systematičností do-
kazující jediný pravdivý výsledek zkoumání - a to, že
Ježíš byl skutečně Božím synem a Spasitelem světa!

Bůh nechal zapsat apoštolem Pavlem:

"Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti." 2. Timoteovi 3, 16

"NEPOTOPITELNÁ LOĎ" Titanik
jako symbol domnělé mylné nezávislosti "moderního" člověka na Bohu

Všichni známe příběh Titaniku, ve své době největší, nejvýkonnější, nejluxusnější, ve všem nejmodernější lodi na světě. Byla divem tehdejších lidských schopností
a udivila masy lidi tak, že se všeobecně věřilo, že je nepotopitelná. I její konstruktér tomu věřil, podrobněji se můžete o tom, i o dalších zajímavostech a varováních, souvisejících s touto lodí, dočíst v našem seriálu "Věčná pravda" na http:/svetloprozivot.proweb.cz/
Dokonce i zkušený kapitám Smith, který dostal jako odměnu před odchodem do důchodu svěřené řízení této už před vyplutím slavné lodi na její první platbě přes oceán, tomu věřil a před svědky odpověděl kladně na otázku ohledně její nepotopitelnosti s dovětkem, že "ani Bůh by ji nedokázal potopit". Ostatně loď byla technicky tak konstruována, že měla 16 vzduchotěsných komor a bylo počítáno s tím, že při jakékoliv srážce nebo jiné nehodě by mohlo dojít k proražení jen částí z nich a loď by se tak udržela na hladině a plula dál. To v lehkověrných, povrchních lidech, kteří sledovali s nadšením všechny novinky a pokrok mílovými kroky rozvíjející se techniky, vzbuzovalo víru v nezávislost člověka na nějaké vyšší moci, posilovalo přesvědčení v moc člověka nade vším, a tomuto přesvědčení, jehož středobodem je člověk, se říká humanismus. Humanismus jde samozřejmě ruku v ruce s ateismem a také hedonismem. I když v době začátku 20.století ještě zdaleka nepřevažoval otevřený ateismus mas, neměly k němu evropské národy daleko, protože víra většiny lidí byla už jen formální. Formální víra je víra, která jako by nebyla. A tak se obecně - jak vidíme i na příkladu s Titanikem - vytratila z lidské mysli pokora a úcta k Bohu. Místo vědomí pokory nastupuje pýcha, místo pokorných a uctivých proseb nastupuje ďáblem vsugerované mylné vědomí falešné lidské nezávislosti až všemohoucnosti. Neuvědomovat si křehkost lidského života a jeho bezvýchodnost bez Boha je stejné jako si neuvědomovat zářící slunce na obloze v pravé poledne!
Bůh samozřejmě nemohl takovou výzvu ignorovat a jak to s Titanikem dopadlo, všichni víme.
Ale ještě předtím se dostalo lidem vícero varování, ať už soukromě nebo veřejně, někteří z nich poslechli a na loď vůbec nenastoupili nebo z ní ještě stačili vystoupit na její první a poslední zastávce v Anglii před vyplutím na širý oceán.

Ale ještě když už byl Titanic na širém moři, tak postupně dostal asi pět radiotelegrafických depeší z jiných lodí, které varovaly jeho kapitána před výskytem velkých plovoucích ker v šířkách, ve kterých loď plula na cestě do New Yorku. Asi jednu, první z nich, kapitán ještě obdržel, další pro jejich podobnost radiotelegrafista přetížený soukromými nároky milionářů, už rovnou odložil a nepředal. I velká loď California je varovala a dostala za to místo poděkování hrubou arogantní odpověď. (To se později vymstilo, protože její raditelegrafiista vypnul přístroje o dvacet minut dříve před půlnocí, jen pár minut předtím než se na ně Titanic marně obrátil. A také po srážce vystřelené světlice jako znamení o pomoc považovali na Californii mylně za projev oslav jeho arogantní posádky a pasažérů) Velmi důležitým varováním bylo i to od britské obchodní lodi Mesaba v ten samý den, kdy Titanik se střetl s ledovcem, která přímo upozorňovalo na blížící se nebezpečí. Kdyby se zavčas dostala do rukou kapitána, mohlo to ovlivnit její osud a tím i osud 1500 pasažérů z 2200 celkového počtu, kteří skončili svůj život v ledovém oceánu!?
Opravdu by to mohlo jinak dopadnout? Bůh byl lidmi zlehčen a Jeho slovo říká: "Neklamte se! Bohu se nebude nikdo posmívat.Co člověk zaseje, to také sklidí." Galatským 6,7
Ale Bůh je také maximálně milostivý a odpouštějící vůči těm, kdo uznají své viny a pokorně prosí o odpuštění a chtějí se polepšit. Možná kdyby všichni lidé na lodi, jak dostali už první varování, všichni se obrátili k Bohu v modlitbě s prosbou o odpuštění jejich pýchy a s prosbou o pomoc, možná by ji dostali. Nebo také ne, možná už i tak předtím překročili onu míru Boží trpělivosti, neboť zlehčení Boha jako Pána všeho, tedy i tohoto světa a všeho v něm, bylo veřejné a dalekosáhlé už předtím než Titanik vyplul. A také, kdyby byl doplul bez úhony do New Yorku, tak by masy lidí tam oslavovaly "nepotopitelnou loď", a ne Boha za její ochranu. To nevíme. (je znám případ jiné lodi, kde Bůh na pokornou prosbu okamžitě zasáhl, doslova v pár vteřinách, ale ti se předtím nerouhali, viz naše články).
Ale nic takového lidi na Titaniku ani nenapadlo, dokonce tomu zpočátku už po narázu ani nevěřili a věnovali se
dále svým kratochvílím. Nevěděli, že řez ledovcem byl tak zvláštní a tak přesný, v takovém místě a pod takovým úhlem, že dokázal nepředstavitelné, zaplavit v krátké době takřka všechny komory a poslat ho tak ke dnu oceánu. Bylo dodatečně spočítáno, že pravděpodobnost toho konkrétného řezu lodi, tak jak se to stalo, byla tak mizivá, ža to bylo téměř vyloučené. Ano, téměř!!! A přece se tak stalo, Bůh ukázal, že On je Všemohoucí, že se nenechá beztrestně zlehčovat, a žádná loď nemůže být nepotopitelná! Na světě není vůbec nic, ani žádná věc, žádný člověk, žádná událost v přítomnosti ani v budoucnosti, vůbec nic, co by nebylo v Boží moci!!! Titanik, tento div moderní bouřlivě se vyvíjejíci techniky krátce po začátku minulého století, šel 12.dubna 1912 ke dnu a jeho potopení se stalo do té doby největší a už navždy nejznámější námořní katastrofou lidských dějin!

Teprve až se loď silně naklonila, téměř všichni lidé pochopili, že se skutečně potápí. Při předcházejících varováních a výzvách posádky tomu drtivá většina nevěřila a ani oznámením nevěnovali žádnou pozornost. Když posádka volala přes dveře kabin, že kapitán jim vzkazuje, aby si vzali záchrannou vestu a vyšli na palubu, mnozí po vyslechnutí spali ve svých postelích dále. Jiní sice vyšli na palubu, ale stále jim nic nedocházelo, co se stalo a jaké to bude mít důsledky. A tak první čluny dokonce odpluly poloprázdné. Podobně je tomu nyní krátce před druhým příchodem našeho Pána, na konci dějin, kdy - ačkoliv se naplnila v Biblí všechna znamení a proroctví určená pro poslední časy kromě těch zcela posledních už bezprostředně před Ježíšovým návratem - že lidé se z nich nepoučují a čekají, až bude pozdě, až bude ukončená doba milosti pro tento svět a jeho obyvatele a budou dopadat poslední rány a Pán Ježíš se zjeví na obloze! Jenže to už bude pozdě změnit strany, tak jak bylo pozdě na Titaniku, když lidé ignorovali výzvy i realitu a promarnili nicneděláním krátký drahocenný čas na možnou záchranu! Kdyby lidé pokorně poprosili Boha o odpuštění a pomoc a například okamžitě po kapitánově výzvě spořádaně využili třeba všechny stoly, všechno možné rychle dostupné dřevo, například stloukli vždy z pár desek vory, mohlo jich s Boží pomocí přežít daleko více nebo všichni kromě těch, kteří zahynuli dole v podpalubí hned po nárazu. Takhle, byť i se záchrannou vestou, ale ponořeni v ledové vodě jen pár stupňů nad nulou neměli šanci přežít déle než pár minut a tak všichni v ledové vodě zahynuli. Podobně tomu bude i v těchto posledních dnech, kdo zavčas se nepřipraví na těžký život v posledních letech éry lidských dějin, dobu soužení, která je před námi, možná už i začala se počítat, prohraje všechno, protože jediný záchranný člun je ten s Ježíšem! Ježíš řekl: "Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." Kdo upřímně přijme Boží nabídku spasení skrze Pána Ježíše a s jeho pomocí zanechá svého špatného způsobu života a myšlení, duchovním znovuzrozením získá nový, čistý, hříchů prostý charakter, bude zachráněn, i kdyby některou z těch pohrom, které přijdou na svět, nepřežil! a nedočkal živý návratu Pána Ježíše, protože bude vědět ve své poslední myšlence, že je spasen, že zakrátko opět vstane, ale již v oslaveném, věčně mladém a věčně zdravém těle.
Bůh ve své milosti před každým příchodem Pána Ježíše na zem, dal zaznamenat skrze proroky různá znamení a proroctví, které měly lidem dát vodítko, aby věděli, kdy jejich Spasitel přijde. Tak tomu bylo před prvním příchodem a tak tomu je i před druhým příchodem!!! Celé stovky znamení a proroctví jak před prvním příchodem tak i nyní, před druhým se naplnily! Avšak drtivá většina lidí, jak tehdy, tak i dnes, neměla a nemá zájem rozpoznat příchod těchto stěžejních světových událostí, dvou největších událostí lidských dějin!!! Bible říká, že zatvrzelí nevěřící nic nepochopí, protože nechtějí ani nic pochopit, co se týká evangelia a událostí spojených s Pánem Ježíšem! "Bůh tohoto světa jim oslepil jejich nevěřící mysl, aby jm nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím". 2 Korintským 4,4. Bohem tohoto světa, všech materialisticky a hedonisticky, vůbec všech světsky orientovaných lidí je ďábel, kterého tito lidé poslouchají tím, že Boha nerespektují, Božího Syna Ježíše Krista odmítají a podobně jako jejich pán dělají všechno to zlé, co Bůh, který je stvořil, si nepřeje a zakazuje! Ďábel je svévolník a jeho následovníci také!
Přitom je až fascinující, jak Všemohoucí a Vševědoucí Bůh již dávno předestřel lidem tolik různých znamení o budoucích událostech, které do sebe do puntíku zapadají a odrážejí i osvětlují obraz událostí a smysl lidského života i směrování a budoucnost lidstva!

Příklad - jeden za všechny - Izraelité od vyvedení a jejich záchrany Hospodinem(tj. Všemohoucím Bohem) z egyptského otroctví dostali za úkol každý rok slavit svátek Pesach (ve smyslu našich velikonoc), kdy měli zabít beránka, ketrý byl zástupným symbolem odpuštění jejich hříchů jako předzvěst pevně stanovené budoucí událostí, skutečné spasitelné oběti za hříchy lidstva skrze Pána Ježíše. Kněz měl za úkol zabít beránka přesně ve tři hodiny odpoledne a takto to dělali 1500 let než byl obětován pravý beránek, Spasitel světa, Boží syn Ježíš, který na kříži zemřel právě ve tři hodiny odpoledne. V tu chvíli se velekněz chystal zaříznout určeného beránka, jenže Bůh dopustil v momentě smrti Jeho Syna mohutné zemětřesení, takže nůž veleknězi vypadl z ruky a beránek utekl. Současně neviditelná ruka Boží roztrhla mohutnou chrámovou oponu od shora až dolů, čímž bylo dáno jasně najevo, že zvířecí zástupná oběť již skončila a nadále už nebude mít smysl, protože Boží Syn jako parvý Beránek právě zaplatil svou smrtí jednou provždy za hříchy všech lidí. Ano, Bůh již od samého začátku lidských dějin, od založení světa, věděl, že jeho Syn zemře přesně ve tři hodiny odpoledne, proto každoroční předobraz této události - zástupné obětování zvířecího beránka - bylo nařízeno ve stejnou hodinu již 1500 let předtím než tato nejdůležitější dějinná událost vůbec nastala!!!. Stejně tak první příchod Krista byl již celá staletí předtím, než se vtělením narodil na zemi, časově pevně určen.
Bůh totiž do Bible, Svého slova, vložil časový kaledář, vyznačující důležité události od začátku až do konce lidských dějin! Je Pánem dějin a člověk je na Bohu plně závislý jak ve své časnosti tak
i z hlediska své věčnosti! Kdo popírá tuto realitu, dopouští se pyšného a arogantního jednání vůči Bohu!
Kdo chce blíže poznat proroctví a znamení poslední doby, v níž žijeme, která se naplnila, jsou jich stovky ve všech oblastech týkajících se lidstva, ať si otevře příslušnou část našeho křesťanského seriálu "Věčná pravda". Na našich druhých stránkách jsou kromě části celého seriálu uvedená i samostatně a také hned druhá strana je přímo tak nazvaná "Proroctví doby konce."
A také je nutné upozornit na vynikající specializované kázání, zaměřeného na Boží kalendář, od známého slovenského kazatele, pastora Ferdinanda Vargy, který velmi hojně uveřejňuje svá vynikající kázání online, která tak přináší osvícení, radost a teplo, vyzařující z Božích slov desetisícům a statisícům lidí, jak na Slovensku (kde je stále ještě většina obyvatelstva věřících v Boha), tak i jinde ve světě všem, kteří mají zájem o Boží slovo a rozumí slovensky, což pro česky rodilé posluchače není pro obrovskou podobnost obou jazyků žádný problém. Níže jsou tlačítka na spuštění těchto kázání se známou ikonkou vah.

A ještě něco pro ty nejzatrvrzelejší pochybovače, pokud se dostanou k tomuto článku a poctivě si vyslechnou obě kázání a přesto jim ďábel neboli satan se svými démony bude ještě stále nakukávat pochybnosti vůči naplněným proroctvím a znamením tím známým, jeho nejoblíbenějším, nejpoužívanějším způsobem: "Vždyť to bylo tak dávno, kdoví, kdy se to napsalo, je to zmanipulované, podvod, dodatečně sepsané, už ze středověku nic nevíme 100% jistě, natož ze starověku" atd, tak si uvědomte jednu věc - tak jako jistě nepochybujete tom, že jste v 19.století, v době vlády známého císaře Františka Josefa I. u nás, tehdy v Rakousko-Uhersku, v době ne tak dávné, cca před 150 až 170 lety, měli své praprababičky a prapradědečky a můžete ze zachovaných matrik zjistit jejich konkrétní jména a kde žili, kolik se dožili, kde se narodili, tak nemůže nikdo se zdravým rozumem pochybovat o existenci v té době již desítek miliónů výtisků Biblí ve všech v Evropě užívaných jazycích plus v anglickém a francouzském jazyce v USA a Kanadě. A to už nejde zfalšovat, celkem stamilióny výtisků, dodatečně po jejich předání mezi lidi celého světa a tedy musí být každému jasné, že úžasné události poslední doby, a jsou jich stovky a stovky, které se začaly všechny odvíjet a naplňovat až dalších skoro sto let po tomto masovém vydávání Biblí nově vzniklými biblickými společnostmi, až v 20.století s výjimkou jedné malé vlaštovky na samém konci 19.století, tyto stovky proroctví a znamení byly v každém případě - předchozími fakty 100% dokázáno - dávno zaznamenány předem, a tak žádný domnělý posun nejenže se nestal, ale byl by i naprosto bezpředmětný k jakékoliv soudné úvaze o zfalšování datace textů. Lidé nemohou vědět ani co bude za rok a už vůbec
ne, co bude 170 let dopředu, kdyby někdo hloupý chtěl tvrdit, že všechna proroctví byla napsána na začátku 19.století,
v poslední časově možné době před vydáním miliónových nákladů Biblí, po velkém oživení víry po pádu moci katolické církve, která zabraňovala šíření Božího slova všemi možnými způsoby. A tak je tato ďáblova námitka zcela směšná svou hloupě vnucovanou argumentací. A i to ještě navíc, že jsou zachovány staré ručně opisované Bible z doby reformace u různých národů prokazatelně pravé, jako třeba je u nás Bible Kralická z doby předbělohorské, nelze také ničím vyvrátit,
a posun do hloubky minulosti o několik století zahrnuje důkaz předem napsaných dalších významných proroctví. A to Bible - jako nejznámější kniha, šířící se s křesťanstvím, měla již tehdy ve starověku stovky exemplářů a Bůh, aby pomohl lidem z ďáblových osidek nevíry, nechal v minulém století nalézt a znovu objevit pro svět skoro 2000 let staré kumránské svitky, které potvrzují naprostou přesnost textů Starého Zákona (přes polovina Bible), napsaných před Kristem s Biblemi vydávanými dnes! A tyto kumránské svitky jsou 100% pravé, je to dokázáno nejmodernějšími metodami vědy a neodvážil by se je zpochybnit ani ten největší ateista!
Bible je zkrátka pravá, její texty jsou napsané předem, stovky znamení a proroctví se do puntíku splnilo, vše, co bylo časově dodnes určeno ke splnění, se naplnilo. To vše, co se stane, může znát předem jen Bůh. Proto další odmítání Božího slova, je tedy odmítání Boha, Jeho Syna a Jeho nabídky. A po poznání pravdy nebo možnosti ji poznat, je čistě svobodným projevem lidské svévole ji odmítnout, za to bude každý takový člověk proto nést před Bohem plnou odpovědnost a tedy nést trest za své hříchy sám, t.j. věčnou smrt, protože odmítl Boží světlo.
Kdo se chce zachránit, musí upřímně a pokorně přimout Boží milost skrze Krista a následovat Boží vůli a uplatňovat ji v celém svém dalším životě!

JEŠTĚ K TITANIKU A JEHO SYMBOLICKÝM PARALELÁM:
Podívejme se, jak lidé reagovali na zprávu o srážce Titaniku s ledovcem, na to že prý „nepotopitelná loď" půjde neodvratně ke dnu oceánu. Podobně totiž lidé reagují i dnes, když kazatelé a pastoři na celém světě je upozorňují na blížící se konec tohoto světa, spojený s příchodem Božího Syna Ježíše Krista na zemi a budou reagovat i při dalších velkých katastrofách, které stihnou zem v posledních časech, do nichž právě vstupujeme nebo brzy vstoupíme - na blížící se dobu Matouš 7, 21let soužení a vládu Antikrista, spojenou se všemi předpověděnému katastrofami.
Když se ledovec zařízl do Titaniku, okamžitě se mohutný příval mořské vody vnikl do lodi a lidé přítomní v místnostech srážky okamžitě zahynuli. Tito jsou symbolem těch, kteří zemřou náhle v různých katastrofách dříve, než se lidské dějiny na zemi uzavřou, kteří zahynou ještě v době milosti v prvních letech velkého soužení. Ať už patřili Bohu nebo ďáblu. Kapitán Titaniku dostal okamžitě zprávu o tom, co se stalo a snažil se, aby nevypukla panika a poslal zaměstnance lodi, aby obešli kajuty a lidi sezvali na palubu, že jim kapitán musí něco důležitého sdělit. A tak zaměstnanci obcházeli kajuty. Vždy zaklepali a přes dveře řekli kapitánův vzkaz. Nezapomeňme, že byla již noc, tak mnozí lidé již pohodlně leželi ve svých postelích a buďto spali anebo se probudili z dřímoty a si ten vzkaz jednoduše vyslechli přes dveře, ale nevěnovali mu žádnou pozornost, jak se říká, jedním uchem tam, druhým ven, otočili se na svých postelích a spali dál. Jiní, co nespali a bavili se ve společenských místnostech, když se dozvěděli o nárazu na ledovec, nebrali to vůbec vážně a další to brali jako vtip. Podobně jako loď California, která byla mohla všechny lidi z Titaniku zachránit, brala vystřelení nouzových světlic po srážce pouze jako výstřelek marnivých pasažérů a arogantní posádky Titaniku. Většina pasažérů věřila, že loď je nepotopitelná a dokonce se již našli takoví, co během platby si nechali telegraficky objednat přistavení kočáru do přístavu v New Yorku, aby po vylodění neztratili zbytečně ani minutu času. Ti, kteří spali, jsou symbolem těch, co vůbec nic neví o příchodu Krista a ani nechtějí vědět, považují to za báchorku, které nevěnují žádnou pozornost a ti, co to vyslechli, ale spali dál, jsou symbolem těch, co sice o Kristově návratu již slyšeli, ale dále je to nezajímá. A ti, co to vůbec nebrali vážně, ale jen jako žert, jsou symbolem těch, co Kristově návratu vůbec nevěří a smějí se tomu. Zajímavé je, že drtivá většina tomu nevěřila, že se Titanik potápí a zaplavuje vodou ještě i v momentě, kdy posádka začala organizovat záchranu a vyzývala lidi k nástupu do záchranných člunů. Podobně dnes drtivá většina lidí ve vyspělých zemích nevěří návratu Ježíše Krista na Zemi. Takových lidí, co tomu alespoň na začátku evakuace uvěřili, se však našlo málo a proto první čluny odpluly de facto poloprázdné, zatímco ty další byly již zaplněny do posledního místa a jak víme, na mnoho lidí se místo v záchranném člunu nedostalo, protože člunů bylo málo a jejich počet neodpovídal počtu pasažérů a ještě se ty první nevyužily, jak měly a tak cca 1500 lidí zahynulo ve vodách oceánu. Tito, co nastoupili na začátku, dokud ještě se Titanik nenaklonil a nebylo to všem zjevné, jsou symbolem pravých věřících a těch nevěřících, kteří to budou chápat a chápou už teď, že se světem není něco v pořádku, že se Kristus vrací a začnou se více zajímat o budoucnost a o nabídku spásy a přijmou ji. Kdežto ti, co vyčkávali s nástupem do záchranných člunů, to byli ti, a raději ještě nějakou chvíli dávali přednost zdánlivé jistotě bezpečí pobytu na palubě velké lodi před ne bezpečí vzbuzujícím malým člunem kdesi hluboko vůči palubě lodi na hladině oceánu, ti nejistí, nepevní, váhaví - dosud nerozhodní a formální křesťané.
Pak už to bylo zjevné všem, že se Titanik potápí a potopí. Jak reagovali? Jedni rezignovali na svůj osud, ať dobrovolně nebo nuceně a zahynuli, což poukazuje na ty lidi v závěru dějin, co neunesou obtíže života, druzí věřili, že se ještě zachrání ve člunech, nastoupili a se zachránili, ti, jsou symbolem těch, co uvěřili a přestali být nerozhodní a těch formální, další věřili, že se zachrání sami na různých dřevech a s vestami, ale v ledové vodě mohli přežít jen několik minut, ti jsou symbolem ateistů, kteří ani poté, co to se světem podle Biblí předpovězených katastrof začne dopadat špatně, Krista odmítnou a myslí si, že přežijí, že se zachrání sami. Například ti, co si staví a kupují různé bunkry k přežití. Někteří z ateistů ještě stihli před smrtí v ledových vodách od pastorů a kněží mezi pasažéry přijmout Ježíše Krista jako svého Spasitele a tak byli zachráněni a spaseni pro věčnost. Ti jsou symbolem těch, kteří pochopili pravdu na poslední chvíli, přijali spásu nedlouho před smrtí, ale ještě v době milosti. Krátce před jejím skončením.

My se nyní nacházíme na konci lidských dějin. Pastoři celého světa, z drtivé většiny církví, z těch, které nespí a upřímně vyhlížejí návrat Pána Ježíše, zvláště eschatologové (zabývají se protoctvími posledních časů, času konce), upozorňují na naplnění se stovek stovek proroctví a znamení, daných Bohem a Ježíšem Kristem lidstvu pro poslední časy, aby lidé mohli tento čas rozpoznat a podle toho se zařídit, tedy poznat pravdu a přijmout Pána Ježíše jako svého Pána. Nenechat se již klamat ďáblem a jeho démony, kteří chtějí co nejvíce lidí připravit o Boží odpuštění a tedy o věčný život, protože sami ho už dostat nemohou. Dalo by se takové jednání vzdáleně připodobnit k vrahům, kteří ze vzteku, že jim unikla kořist, zabijí alespoň zvířectvo u domu a tak se pomstí jeho majiteli, který odjel někam daleko. 1. Petrův 5, 8 "Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil."
Ďábel je stvořená bytost, Bohu samotnému jako svému Stvořiteli a Všemohoucí Věčné Bytosti se pomstít nemůže za to, že byl poražen ve své vzpouře proti Bohu zbaven svého postavení archanděla a spolu se třetinou s ním svržených andělů vyhnán z Božího království. Ďábel neboli satan, tehdy ještě Lucifer, žil dříve v nebi a díval se Všemohoucímu Boha tváří v tvář. Protože znal Boha osobně a Jeho otcovskou povahu a přesto proti Němu rebeloval, a sám nebyl nikým sveden a tak mu nebude odpuštěno a poté, co mu Bůh dovolil vládnout světu lidí v 6000 let ve vyčleněném čase, nebude už žít v nebi, ale bude navždy zničen. Lidé byli svedeni Jím a kvůli své smrtelnosti Boha vidět nemohou. Bůh ale lidi miluje a Jeho Syn se za ně obětoval, lidé mohou získat odpuštění Boží a věčný život skrze Ježíše Krista. Ďábel s démony nemohou a Bohu se také pomstít nemohou, proto se snaží zničit co nejvíce z Jeho stvořených dětí, lidí, tím, že je přiměje žít život, který je proti Bohu a Jeho vůli, dělat hříchy a odplatou za hříchy je smrt a Bůh ve své sparvedlnosti je bude muset potrestat věčnou smrtí a tu jedinou možnost spásy, kterou od Něho mají tak promarní tím, že ji od nich odvrátí, že ji skryje, pravdu vydává za lež a naopak. Jan 8, 44 "Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži." Satan spředl na tomto světě pomyslnou síť pastí, do kterých jako lovec směruje lidi, aby se lapili do jeho tenat a propadli tak smrti. Oni tomu mají možnost se vyhnout, pokud uvěří varování, že na ně čekají pasti, do kterých se mají chyhtit a tak zahynout. Ale mnozí tomu něvěří,a někteří dokonce říkají, v pasti je to lepší, nevadí, že jdeme do pekla, hlavně, že nás evdou! Ti pasti symbolizují svět. Lovec je sdatan alias ďábel se svými služebníky, padlými anděly neboli démony.
Co je tedy je podstatou tohoto světa a co z toho vyplývá? Podstatou světa je ďáblův klam a z topho vyplývá varování ateistům, pohanům a formálním křesťanům. Bude psáno v přímém tykacím oslovení, aby vyznlo zvláště naléhavě a úderně!

Duchovní tma, klam a podvod je všude okolo nás. A démoni jsou také všude, obklopují nás, a to i teď, tady v místnosti nebo prostoru, kde se nyní nacházíš, i když je nemůžeš vidět.
Jejich působení už nevnímáš. Bereš to, co kolem vidíš a slyšíš, jako normální. Svět se vším svým podvodem a klamem, rozptýlením, zábavami a dychtivostí po všem možném. Ale i se svými katastrofami a tragickými senzacemi. Jen někdy cítíš, že něco není v pořádku. Je to svět, který máš před očima, abys neviděl pravdu. Pravdu, že ses narodil jako otrok závislostí a hříchu jako ostatně každý člověk do tohoto světa. Narodil ses do zajetí, žiješ ve vězení, které vlastně už vůbec nevnímáš, poněvadž uvěznili tvou mysl.
Máš jedinou šanci – pokud vybereš ze dvou možností tu správnou, můžeš se z tohoto vězení mysli osvobodit poznáním pravdy, která tě osvobodí nejen ze zajetí mysli, ale i těla. A volit musí každý, i když ti, co volí tu špatnou volbu, o tom ani většinou neví, že vůbec něco si sami volí, neboť nechtějí přemýšlet a ani nevidí důvod, proč by měli, jelikož nechtějí opustit zajetý stereotyp svého života a už vůbec nechtějí uznat své provinění proti svému Stvořiteli, natož svou závislost na Něm. To je ta past, do které spadli. O ničem nepřemýšlet a tedy odmítat pravdu je také volba. Nacházíme se na samém konci lidských dějin pod mocí pána tohoto světa, ďábla, zde na zemi. Ďáblu povolený vyměřený čas k jeho působení již za několik let vyprší. Zakrátko, po jednorázovém skončení doby milosti pro všechny, i kdybys nadále žil, už nebude možné změnit své rozhodnutí. Možná právě nyní máš poslední šanci se osvobodit z tohoto uvěznění své mysli, jehož konečným důsledkem je i uvěznění těla a pak definitivní a věčné platné tvé zničení.
Takže buď na tuto nabídku, podobně jako už možná dříve na jinou podobnou zapomeneš, a budeš si žít dále po svém a myslet si a dělat si, co budeš chtít. Dáš přednost již zavedenému pohodlnému klamu a své neomezené vůli, či spíše svévoli před dosud ti neznámou a tedy nepohodlnou pravdou, která by Tě vedla k omezení Tvých přání, zvyklostí a způsobu života. Nebudeš hledět na svou špatnou minulost, hrozivě končící přítomnost a neexistující budoucnost a nadále budeš žít ve svém duchovním vězení v zajetí klamu do doby než postupně nebo i náhle vypnou v něm všechna jeho světélka, které tvou mysl jako bludičky tohoto světa zavádějí do stále větší duchovní temnoty. Pak nastane už jen věčná tma. Potom už tě čekají jen zlé věci. Nejprve první dočasné nevědomí, kterému my lidé říkáme smrt a Bůh ho označuje jako první neboli dočasnou smrt. Pak ji vystřídá kratší nebo delší vědomí za účelem soudu a vytrpění trestu v ohnivém jezeře, kterému my lidé říkáme peklo, podle výše tvé viny. A pak už jen následuje věčné nevědomí, tzv. 2.smrt neboli věčná smrt, která tě konečně zbaví všeho, jak tělesného vězení spojeného s utrpením tak i duchovního vězení, neboť přestaneš existovat a to navždy!
Anebo už nebudeš chtít žít v klamu a riskovat, že kdybys třeba zítra náhle zemřel, že jsi neodvolatelně ztratil všechno, tento i věčný život ve štěstí! Máš možnost poznat pravdu, tu jedinou pravdu, která existuje a která jediná může osvobodit tvou mysl. Tou jedinou pravdou i jedinou nadějí je Ježíš Kristus, Syn Boží a Tvůj zachránce, budeš-li chtít ho poznat. Ne, není to povrchní klam ani trik, ta pravda je skutečná, protože Bůh a Jeho syn Ježíš, Tvůj jediný spasitel, budeš-li ho chtít přijmout a následovat, skutečně existuje, není to báchorka, není to víra postavená na ničem, ale na pevných, nevyvratitelných a nezměnitelných, a nesčetných důkazech a základech. Viz vyvrácení evoluční teorie na https://svetloprozivot.proweb.cz/. Je to ta skrytá pravda v toto světě klamu, která tvou uvězněnou mysl osvobodí, budeš-li chtít ji poznat, navzdory tomu, že je dosud zajatá tím, co ti svět vůkol tebe nakukává, neboť klam je všude okolo tebe a ďábel se svým i démony dělá všechno proto, abys pravdu nikdy nepoznal a tvá mysl zůstala uvězněná pod jeho mocí. Máš svobodu volby, ta je stále ještě tvá, i ve vězení. Stačí jen upřímně chtít. Nemusíš se snažit hledat žádnou jinou pravdu ani cestu ke štěstí, kterou bys stejně nikdy nemohl nalézt, protože nelze nalézt něco, co neexistuje. Je jen jedna cesta, ta, kterou ukazuje Boží syn, Spasitel lidstva, kterého Bůh poslal a ustanovil jako jediného prostředníka mezi Ním a lidmi. "Já jsem ta cesta, pravda i život", říká Syn Boží lidem. Ježíš už všechno vybojoval a zaplatil za Tvou vinu, neboť odplatou za hřích je smrt, a všem ukázal cestu, po které máš jít, chceš-li se zachránit! Stačí jen na ni nastoupit a věrně se jí držet.
Proto se smiř s Bohem ještě dnes, neboť - jen dnes a teď - je den spasení jistý, co bude zítra nikdo neví, někdy ani za chvíli. Smrtí končí jakékoliv rozhodnutí a každopádně doba milosti, která však mnohdy končí u těch, co nechtějí slyšet varování Boží, i mnohem dříve, i dlouho před jejich smrtí, protože neustálým odmítáním pravdy již přestanou Boží varování zcela vnímat. Ponoří se tak zcela do světa klamu, že jejich uvězněná mysl se již nikdy nemůže osvobodit z moci ďáblových podvodů a lží. Popros pokorně Boha a Pána Ježíše o odpuštění všeho špatného, cos učinil proti Božím přikázáním. A přijmi Pána Ježíše jako svého osobního Spasitele a následuj ho, protože jen Ježíš tě může vytáhnout ven z té ďáblovy pasti, do které jsi spadl. On Ti podává svou ruku, stačí se jí chytit. To znamená: zamiluj si poznávat Boží vůli, čti a studuj pravidelně Boží knihu, Bibli, a plň Boží vůli, jak to konkrétně určil Bůh ve svém věčném Desateru, a tak jako to potvrdil i náš Pán, co máš dělat, když je shrnul do dvou rámcových přikázání - Miluj Boha nade všechno a bližního jako sebe samého. Milování bližního samozřejmě zahrnuje i to, že jsi milosrdný ke skutečně potřebným a že si přeješ, aby i ostatní lidé byli zachráněni jako Ty a tak, kde můžeš, zvěstuješ Boží evangelium o spáse, jak to Pán Ježíš všem svým následovníkům přikázal. A samozřejmě přestaneš přestupovat Boží zákony, to znamená nebudeš již pokračovat ve svých hříších a špatných zvyklostech. "Ne ten, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království mého Otce, nýbrž jen ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích". Matouš 7, 21 To také vyžaduje již nevyhledávat a nedružit se se světsky orientovanými lidi, kteří jsou nepřátelští vůči pravdě a milují tento svět klamu. Naopak najdi si nové přátele ve sboru některé podle Bible se řídící církve v blízkosti svého bydliště. Dnes je také úžasná možnost sledovat online spoustu nádherných srozumitelných kázání mnoha vynikajících kazatelů o Bohu, o naplňování Jím daných proroctví a znamení, o tom, jak křesťansky žít a se dobře připravit na velmi brzký příchod Jeho Syna, který je již doslova za dveřmi. Kdo nesejde z pravé cesty a vytrvá až do příchodu Pána Ježíše nebo do své smrti před Jeho příchodem, tedy kdo vydrží a do konce, obdrží korunu života. Znovuzrozený člověk je člověk, který s pomocí svého Spasitele si vybudoval nový charakter v souladu s Božími přikázáními. To je totiž to jediné, co si nejen může, ale i musí si vzít sebou do nebe, chce-li být spasen a žít s Bohem navždy v Jeho šťastném věčném království. To nelze získat až na výjimky přes noc.
Jan 3, 16: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný."
A Bůh dodává:Zjevení Janovo 21, 7 "Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem." (nebo dcerou). Uvidí Boha tváří v tvář. A jako svému znovuzrozenému dítěti Bůh mu dá všechno to nejlepší, nejen věčný život, věčné zdraví, věčné mládí, ale také věčné štěstí. Nic zlého ani klamného nebude v Božím království. Bůh každému setře všechny slzy z očí. Vše, co ďábel zničil, napraví, protože je Všemohoucí. A nejen to! Boží kniha jasně odkrývá: „Co lidské oko nevidělo, co lidské ucho neslyšelo a co lidskou mysl ani nenapadlo, to dá Bůh těm, kteří Ho milují.“ 1. Korintským 2, 9

Víte, že 14 let před ztroskotáním Titaniku spisovatel Morgan Robertson napsal knihu Ztroskotání Titanu, která až děsivě popisuje ztroskotání lodi téměř identicky podobné Titaniku a s identickým průběhem plavby i příčiny ztroskotání. Dokonce i jména obou lodí, fiktivní i té skutečné už nemohou být podobnější!
Největší a nejbohatší zaoceánská loď Titan se vydává na svou první platbu přes Atlantický oceán. Tisk ji veřejně proklamuje jako "nepotopitelnou". Oslavuje ji jako div techniky a označuje jako důkaz moderních úspěchů ve výrobě a dopravě. Majitelé s kapitánem chtějí, aby cestu překonala v rekordním čase. Titan je dotlačen na své limity. Ale střet s ledovcem spolu s nedostatkem záchranných člunů způsobí katastrofu, smrt pasažérů a posádky Titanu v ledových vodách oceánu.

Porovnejte údaje fiktivní lodi Titanu s reálnou lodí Titanikem. Jak děsivě podobné až totožné!
Když budeme chtít vědět, jaká je pravděpodobnost, aby se alespoň 17 údajů, tyto z tabulky a k tomu ještě další fakta (první plavba, snaha o časový rekord, náraz na ledovec) shodlo nebo téměř shodlo, zjistite, že je to NULA!
Nelze se náhodně trefit u všech hodnot bez větších odchylek, dokonce 8 z nich, téměř polovina - jsou shodná, a další strašně podobná! A žádné větší odchylky! Kniha vyšla dávno před tím, než se majitelé - společnost White star line - rozhodla postavit Titanik! 14 let předtím, než skutečný Titanik ztroskotal srážkou s ledovcem. Ostatně sám spisovatel přiznal, že nic nevymýšlel, jen literárně zpracoval sen, který se mu zdál!
Ano, budoucnost zná jenom Bůh a občas se stane, že někomu zjeví ve snu ve vidění, co se stane. Máme takové případy i zaznamenané v Bibli, kdy Bůh ve snu zjevil budoucnost, dokonce sem patří jedno z nejvýznamnějších proroctví a současně snad i nejznámější, jak Bůh babylonskému králi Nabukadnesarovi zjevil budoucnost světa až včetně příchodu Pána Ježíše a jeho věčného království. Prorok Daniel řekl králi: "Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nabukadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku." Daniel 2,28
A k tomu ještě je nutno si uvědomit, že by se lidé o tom nikdy nedozvěděli a kniha o ztroskotání Titanu by nikdy nevyšla, kdyby Bůh toto vidění seslal komukoliv jinému, kdo není spisovatel a nenapsal by knihu o tom a neuveřejnil ji! Bůh si musel přesně z mnoha miliónů lidí vybrat tu správnou osobu. A ještě také způsobit, aby Morgan Robertson daný sen - vidění ve spánku po probuzení nezapomněl, jak to bývá u drtivé většiny snů i jak se to stalo onomu babylónskému králi. Ale jak říká samo Boží slovo - Bible - u Boha není nic nemožné!!!
Možná chtěl Bůh chtěl v době velkého opadu od víry lidem otevřít oči, aby nenalítli mocné ďáblově lži - ateismu! Protože je Vševědoucí, tak věděl, jaký rozruch způsobí ztroskotání Titaniku, považovaného za div nastupujícího moderního věku. A teprve tehdy kniha Ztroskotání Titanu se stala populární a dodnes vydávanou!
Na výsluní slávy Robertsonův příběh dostal ne motiv, ne děj - co potkalo Titana, ne technický popis, ne spisovatelovo vypravěčské nadání, nic, co by pocházelo od člověka, ale jen děsivě mrazivý fakt, že tato novela je zobrazením budoucí skutečné tragédie, její téměř identickou paralelou, je to jakoby útržek z budoucnosti! Tedy sen s viděním, pocházejícím od Boha!

Ale vraťme se ještě k vidění krále Nabukadnesara., kterému se zdál záhadný sen a Bůh umožnil Danielovi, aby ho vyložil. Král viděl ohromnou sochu, která měla hlavu ze zlata, prsa a paže ze stříbra, břicho a stehna z mědi, holeně ze železa a chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny. Potom byl z jedné hory vysekán kámen, udeřil do křehkých chodidel a rozdrtil sochu na prach a ten kámen, který nevylétl z lidských rukou, zaplnil celou zemi. Daniel králi vysvětlil, že části sochy představují po sobě jdoucí světové velmoci, počínaje Babylónem, znázorněným hlavou ze zlata. Jedná se o 5 světských velmocí - Babylónie, Médo-Persie, Řecko, Římská říše, 10 následnických států spolu s Evropskou unií. V době působení poslední světské velmoci zasáhne Boží Království - poslední velmoc, věčná a jediná celosvětová, jak ukázalo vidění. Rozdrtí všechny vlády tohoto zlého světa a pak bude panovat navždy. (Daniel, 2.kapitola) Je to stěžejní biblické proroctví s poselstvím, že Boží Království zničí vlády tohoto světa. A celých pět šestin se již naplnilo! Podrobnější výklad a další poznámky k tomuto tématu najdete v křesťanském seriálu Věčná pravda na online stránkách https://svetloprozivot.proweb.cz/dukazy-o-stvoreni-vyvraceni-evolucni-pohadky-historie-sveta-pod-bozim-vedenim-krestanstvi-proroctvi-doba-konce-spaseni-atd.
Pokud kliknete níže na následující text s ikonkou - KRÁLOVSTVÍ V ČASE, otevře se vám video s poutavým kázáním kazatele Douga Batchelora, prezidenta obrovské, celosvětově známé evangelizační stanice - Amazing facts, doprovázené názornými obrázky, poodhalující Boží časový plán se světem, ukazujícím - jak přesně se plní a realizaci proroctví až do detailů.

Pro představu se zmiňme například o proroctví týkajícího se Božího chrámu v Jeruzalémě - Pán Ježíš řekl učedníkům, že chrám bude nejen zničen, ale že nezůstane z něho kámen na kameni. To učedníky zděsilo, protože chrám byl nejen symbolem duchovního života, přesahujícího pozemský život, a také na rozdíl od všech chrámů, které kdy kdekoliv na světě existovaly nebo existují, byl tento, jak 1. i 2. v pořadí, jediný místem živé Boží přítomnosti, jediného skutečného a věčného Boha. V době Pána Ježíše to byl již druhý chrám v pořadí, a byla to nejvelkolepější, nejcennější, nejnádhernější a největší stavba v Římské říši. Židé dodnes již téměř 2 tisíciletí oplakávají ztrátu chrámu a dokonce dodržují jeden speciální svátek na 9.avu, kdy dodržují přísný půst a pláčou nad zkázou chrámu, čtou přitom tisíce let staré předpovědi, zejména Pláč Jeremiášův. Židé touží postavit si 3.chrám, a doufají v příchod Mesiáše, ale to je již jiné téma.
Tzv. První chrám byl ten, co byl postaven králem Šalmounem a byl ještě velkolepější, byl však zničen r. 586 př.Kr. Babylóňany pro hříchy izraelského národa, který až na výjimky jako celek propadl modloslužbě, smilstvu, násilí a vůbec naprosté neposlušnosti vůči Bohu. Po návratu z babylónjského zajetí začali Židé budovat tzv.Druhý chrám, který byl nejprve velmi skromný a teprve rozsáhlou přestavbou trbající desítky let a s obrovskými náklady byl dokončen králem Herodem Velikým. O tomto chrámu hovořil
Pán Ježíš, který věděl, že ho Židé jako národ jako svého Spasitele nepřijali a že dokonce ho farizejové ukřižují prostřednioctvím Římanů. Židovský národ až na pár jednotlivců jako celek Pána Ježíše odmítl a tím na sebe uvalil zkázu.

Podle vizualizace pohled na část chrámového komplexu. (tahle přesná představa je možná proto, že popis chrámu včetně rozměrů zůstal zachován)
Byly to mohutné stavby z obrovských balvanů, což nám ukazuje jediná dochovaná část - a to jedna z vnějších zdí - tzv. Zeď nářků. Ze samotného chrámu se nedochovalo nic kromě jedné velké hromady rozházených balvanů.
I když Židé tehdejší doby, tedy i učedníci, si ještě s obrovskou lítostí možná dokázali představit zničení chrámu jako takového proto, že věděli, že se to již před šesti stoletími stalo s 1.chrámem, ale určitě přemýšleli nad tím, proč by předpovězený dobyvatel měl převracet, tedy namáhat se s mohutnými balvany, které vážily i několi metráků i více.

Takovou zkázu si spojovali s koncem světa, proto se poté i ptali na další znamení.
Avšak ještě za života mnohých svědků pozemského bytí Pána Ježíše se tato chmurná předpověď ohledně chrámu související s dalším přesným proroctvím o rozptýlení židovského národa do celého světa. Bůh dal židovskému národu po zavržení a zabití Jeho syna už jen rovných 40 let samostatné existence a roku 70 po Kristu byl chrám zničen a Židé rozptýleni do celého světa, přičemž okolo miliónu jich padlo při obléhání Římany. Chrám byl zničen, přestože velitel římského vojska Titus, syn císaře Vespasiána, si to nepřál a vojákům zakázal ho zničit. Boží proroctví je neomylné. Ale proč byl chrám vyloupen a byly převráceny i kameny chrámu tak, že z něho nezůstal kámen na kameni? Římané s výjimkou odvěkého nepřítele Kartága to nedělali, aby ničili úmyslně stavby do základů, zvláště když to byly sakrální, jednduše by z toho udělali chrám pro některého svého boha, navíc Titus ho chtěl zachovat, jak byl, kromě v něm uloženého zlatého pokladu, z něhož pak Římané vyrazili zlaté mince s nápisem Judea capta (=dobytá Judea) a s obrazem plačící ženy.

Av

Proč tedy nezůstal z chrámu kámen na kameni? Neznámý římský voják v chaosu boje při dobývání chrámu i proti rozkazu vůjevůdce Tita hodil do chrámu hořící pochodeň. Chrám, mimo jiné vybaven drahými textiliemi, uvnitř chytl, a celý ho zachvátil požár. A při tomto požáru se začalo tavit zlato, kterého bylo při stavbě chrámu opravdu hodně, včetně jeho zlaté střechy. A tekuté zlato stékalo dolů do spárů velkých balvanů, do samotné holé stavby chrámu. Když boje skončily a římští vojáci uviděli blyštět se zlato ve spárách balvanů, rozmetali balvany, aby se ho zmocnili. Tak strašným a předtím nepředstavitelným způsobem došlo k rozmetání samotné stavby, přesně tak, jak to předpověděl Pán Ježíš ještě za svého pozemského života!

CESTA PRO ŽIVOT - jak nalézt tu pravou